Akademie Pravého Kříže

Rin došel k autu a chal tam obevit postel.Ja sem tam jenom stál a koukal.Než me teda schodil na postel a vášnivě políbil.Okna byla zatmavená a řidič tu taky nebyl.Zamknuto bylo jedine odkud mohlo byt videt bylo zepředu ale..kdo by tam lezl..kdo by chtel vydět yaoi na živo? No asi nikdo tady.Polibky sem mu oplácel víc jak ochotně.Lochtali me jeho vlasy .,,Ja tebe taky Nii-san"řekl se a objal ho rukama sem ho hladil po zadech pod trikem.

Ucítil jsme jeho ruce a jen se pousmál než jsem zase spojil naše rty v dlouhém, vášnivém polibku. Bylo mi jedno na co je tady ta postel, kdo na ní byl, k čemu asi sloužila.  "Yukio..." Zašeptal jsem tiše jeho jméno a sevřel mu ramena, švihal jsem ocasem ze strany na stranu s velkou chtíčí ve tváři. Toužil jsem po něm, po jeho těle. Po jeho lásce. Zahleděl jsem se na jeho obličej. Sundal jsem mu brýle a usmál se. "Překáželi by a takhle na mě taky vidíš."

Koukl sem se mu do očí.Ipravd to chtel a bylo to na nem videt a ja taky i když sem se to snažil popřít bouli v kalhotách sem měl dost velkou .Zachvili mi sundal brýle s tim że by překaželi.No asi mel pravdu a videl sem ho sice hůř ale viděl.Vyhrnul sem mu tričko a rukou ze zad sem prejel po bříšku nahoru přez hruď a bradavky .A tentokrat ja sam sem ho políbil na rty ..

Jeho ruka se přesunula na moje břicho. Přejel mi přes celou hruď a já jen zoufale zasténal než mě sám políbil. Pořád jsem byl na něm a tam jsem se teď na něj úplně zhroutil a hlasitě vydechl. Naše polibky byli hluboké a vášnivé. Pné lásky. A já byl zoufalý a potřeboval lásku mého bratra. Jeho tělo. "Yukio. Prosím Yukio. Dej mi svojí lásku." zašeptal jsem s lehce červenýmitvářemi. "Miluju tě."

Jelikož tohle mela byt taky moje prvni zkušenost tak sem doufal że nic nepodělám.Zase sem mu přejel rukou po hrudi,,Ja tebe taky Nii-san...neboj..dam ti víc" zašeptal sem mu u ucha.Prevalil sem ho pod sebe a tak sem na nej měl lepši vyhled .Začal sem ho hladit po hrudi a sundavat tričko dolu.Tim sem odhalil celou jeho hruď a bříško.A pomalu sem mu rozepl kalhoty aby m3l jeho kamarad vice místa.Sklonil sem se a polibil ho.Pak sem jel na krk .Rukou sem bloudil po jeho těle bříško ..hruď a podbřišek.

Jwho slova co mi šeptal do ucha byla příjemná. Jemná. "Yukio." zašeptal jsem zamilovaně. Sundal mi tričko a já se na něj zahleděl. Políbil mě. Jeho ruce mi jezdili po těle. Tlumeně jsme mu vzdychal do rtů. Svíral jsem mu oblečení a vzápětí tiše zasténal spolu s jeho jménem. Tak moc jsem ho miloval.

Bal sem se zajít dál už jen kvuli tomu co se dnes stalo.Pokud nas sledují ..ne ne ne...na to nesmim myslet ne v tuhle chvili a na takovém mýste v takové pozici.Kdyby to šlo vypl bych nachvili svou mysl ale nejde to .,,Miluji tě Nii-san" po tom sem ho polibil a no.uz sem se posunul až ke kalhotam ktere sem mu začal pomalu svlékat

Viděl jsem na Yukiovi že má strach a ani jsem se mu nedivil. Vždycky mě chránil a bál se o mě. A teď když se mi podařilo mého brášku svést z toho měl nervy. Pohladil jsem ho po tváři. "Neboj se Yukio. Nemojou nám do naší lásky kecat. Naší lásku hned tak někdo nepochopí." usmál jsem se a nechal si svléknout kalhoty. Přitom jsem pořád sledoval jeho tvář asi proto že jsem ho tak moc miloval. Že jsem svého bratra potřeboval. 

Zadíval sem se mu do očí.Proč sem byl tak nervózní? Mělo to být naše poprvé a já byl nervózní .No ale kdo by poprvé nebyl že? No nakonec sem se odhodlal a projel rukou po jeho těle od krčku až dolu a dokonce sem přejel i přez rozkrok a pohladil ho po stehně.Chtel sem mu dát to co si zaslouží a co oba dva potřebujeme.Byla to láska a taky tělo toho druhého milovaného.

Hleděl jsem na Yukia svým chápavým výrazem a nakonec se usmál a pohladil ho po tváři abych mu dodal odvahu. "Je to v pořádku Yukio. Miluji tě." jeho ruka vzápětí zamířila na průzkum po mém těle. Zaklonil jsem hlavu a zoufale zavzdychal. "Yukio tak příjemné." zašeptal jsem a sevřel prostěradlo a tohle byl teprve začátek. "Yukio...tvoje ruce." zahleděl jsem se do jeho očích. I kdy6 jsme byli dvojčata byli jsme tak jiní. Občas jsme si říkal že je to sobře ale občas na Yukia žárlil.