Akademie Pravého Kříže

"Myslíš si že to bude lepší pro oba?! Jsme dvojčata tak není možné aby to bylo správné. My od sebe nesmíme. Sám jsi říkal že není dobré když se dvojčata oddělí. A ty sám jsi ode mě nechtěl být oddělený! Yukio!" došel jsem k němu a zahleděl se do jeho tváře. "Vidíš to? Zapamatuj si moje slzy! To jsou tyhle které jsem projevil kvůli tobě. Už podruhé!" řekl jsem zoufale. Sevřel mu oblečení. "Yukio já tě mám moc rád. Ale ty... Proč jsi mi tohle udělal!?" sklonil jsem hlavu. "Jasně usínám v hodinách ale ve všech, ale chci abys byl můj učitel a zůstal mým bratrem."

Díval sem se na nej ..nemohl sem odejit..nechat ho samotneho na pokoji..nemohl sem ..ale bylo to težké,,Zustnu..stebou tady na pokoji...ale ...jako učitel..se nevrátim ..Uz sem se rozhodl." rekl sem a otrel mu slzy.Koukal semmu do obličeje a proste sem mel chut ho políbit.Ale najednou me to ovladlo a ja ho proste najednou políbil a kdyz sem se odtáhl ,,Promiň ...bylo to sylnější...Klidne ..me zato uhoď.." rekl sem a zavřek oči

"Jak to myslíš že se jako učitel nevrátíš? Děláš si legraci?! To nemůžeš, vždyť celá třída na tebe spoléhá." Začal jsem už i ze zoufalství plácat blbosti abych ho dotáhl zpátky do třídy. Otřel mi slzy a já se na něj ublíženě zahleděl. "Yukio opravdu si přeju aby ses tam vrátil." Zašeptal jsem. Ale to se ke mě najednou sklonil a já ucítil jeho rty. Překvapeně jsem zamrkal a pak cítil jak rudnu. "Y-Yukio!" Zašeptal jsem a odvrátil od něj pohled. "nevrazím ti... jen se vrať do třídy." Zašeptal jsem zoufale.

,,Ne...nekdo to vezme změ...jae tam nevrátím omlouvám se ti..ale nemohu.Nejde to .Zustanu tu ale do třídy se nevrátím." rekl sem  pak sem se podival nanej,,Asi...si teda znovu vybalím " rekl sem a postupne sem si zase vse začal vyndavat ven a uklizet .Polibil sem ho a ted sem stale citil jeho rty a libilo se mi to .jen sem vedel ze je to naposled a jedine co ucitím ...

"Fajn takže další stíznosti na mě neuvidíš. Radši budeš plnit mise než abys mě viděl!" řekl jsem a začala se mi vracet vzteklá nálada. Začal si vybalovat. Já se nasupeně převlékl do pyžama a za chvíli už spal ve svojí posteli. Zase mi čouhal z postele jen ocas. Ráno jdem vstal ale normálně a abych nevzbudil Yukia šel jsem pomalu do školy. Většina řídy se zajímala o to kde Yukio je. Do třídy vešla Shura a sedla si na katedru že teď bude vyučující místo Yukia. Nikoho horšího jsme už dostat nemohli. Ona byla na učení strašná. Ještě ty velký prsa a byla furt opilá.

Vybalil sem si a to uz ale Rin spal.Jsem si taky sel lehnout a zachvili taky spal..Rano kdyz sem se vzbudil uz tam Rin nebyl...ale kdyz sem se dozvedel koho dostali jako noveho učitele zhrozil sem se a ješte ktomu to co mi rekl vcera Rin...proste nez sem se vydal do školy sel sem rovnou k rediteli a tam sem mu rekl ze du zpadky na sve místo..byli štesti ze byl teprve začatek hodiny protoze ji hned odvolali a ja sem vešel do třídy.Mozna sem slyšel i ulevne vydechnuti od nejakych žáků,,Omlouvám se za náhlou zmenu ale ujištuji vás ze uz se to nestane.Ste má třída a já vás p4iprav8m na všechny situace " rekl sem a rovnou sem začal s učivem.

Většina třídy, ti co nespali se dozvěděli životopis Shury která nadšeně něco huhlala. A já pochopitelně spal. A pak se dveře otevřeli a vešel Yukio. Moje mladší dvojče se hned chopilo hodiny. "Yukio?" zvedl jsem hlavu a překvapeně zamekal. Byl u tabule a něco vyprávěl třídě. Takže se vrátil! Nadšeně jsem vrtěl ocasem a hleděl na něj. Jasně že se vrátil. Shura byla sice dobrá ale to jak byla věčně opilá... "Yukio je dobře že ses takhle rozhodl." usmál jsem se na svého bratra. Někdo codi zamumlal. Neslyšel jsem je úplně. 

Vetsina tridy se probudila a uz pracovala jak mela..bylo videt ze semsi opravdu dobrý učitel..dokonce i Rin se vzbudil a to me tesilo asi nejvíce,,Dobře všichni víte ze nedelám mezi vámi rozdíli " rekl sem a to bylo myšleno hlavne na Rina co me o hodinach mel oslovovat jinak než jménem ale to jsem mu mohl rikat horem spodem a bylo to prd platný.Začal sem s viukoiu..nová látka a skoro všichni si vše opisovali ..a ja sem si vduchu ndaval proc sem malem nechal toho co mám tak rád.

Jelikož jsem byl prostě naučený mu říkat jménem, tak jsem tak trochu i dom8tal mu říkat Sensei. Sledoval jsem a mával ocasem. Nějaké zápisky mě ani trochu nezajímali. No i Yukio mě tady nazýval Okumura Rin-Kun a já na něj pak docela naštvaně zíral. Atejně jsrm ale za chvíli začal v hodině usínat. Yukio už začal s rutinou které většina třídy říkala: Okumura spí, Sensei střílí. Kdykoli jsem totiž usnul. Yukio vzal pistol a vystřelil tak aby kulka proletěla kolem mojí hlavy a já se koukal probudit.  No zatím nestřílel a tak jsem si spokojeně spal dál jakoby nic.

Vykládal sem a ostatni poslouchali a zapisovali..jenze Rin zasspal...chvili sem to nechal být ale po chvili se to uz nevydrzel a nemohl sem si pomoct..vytahl sem pystol a sstreil kulka proletela tesne u jeho hlavy ,,Okumura Rin-kun kolikrat sem rikal ze v mich hodinach netrpim žádne flákání?! Koukejte si zapisovat poznámky!!" rekl sem a dalem ss nim nebavil..byl to pokrok ..predtim sem se s nim ani o hodinach nebavil.