Akce/ Honba za tělem Temnot / UZAVŘENO

"Nemáš zač." Usmála jsem se na Harua a pak se koukla na Mykyho a povzdechla si. "Vsechno bude v pořádku až se Aki vrátí, jestli se teda. Vrátí." Řekla jsem a pohlédla na Mizura. Seskočila jsem z koně a sedla si do trávy. Konec konců přestávka je přestávka.

Slezl jsem z jednorožce a usadil jsem se k jeho nohám. Zatímco se rozhodnul spásat trochu trávy, já jsem se rozhodnu trochu odpočívat. Když tak přemýšlím... Tohle bylo poprvé, co jsem použil svůj led nějak užitečně. Teď a předtím jako štít. Vždy jsem si myslel, že má magie je úplně k ničemu, ale jaksi se ukázalo, že při správné situaci lze i použít. Ale, jak jsem mohl vidět, unavím se doopravdy snadno. Kdyby tam těch larev bylo víc, nezvládnul bych to.

Slezl sem z Kalipso která si lehla do tráví a takhle ji uzdibovala ja sem si k ni sednul a opřel sem se..seděl sem zase dál od nich ..tentokrát s maskou na obličeji nechtěl sem aby na mě viděli ..Kalipso do mě žduchala a chtěla mi ukrást masku ,,Ne Kalipso..neber mi ji" šeptal sem a snažil se jí odstrčit ale ona mi to furt nechtěla nechat být .

Koukla jswm se na Mizura a usmála se na něj. "Notak Mizuru pojď k nám. Nemůžeš se s námi nebavit když jsi členem naší skupiny." Řekla jsem a rozplácla se do trávy. Neměla jsen sukni ani šaty, výhoda cestování. Zavřela jsem oči. "Snad ho najdeme brzo'" zašeptala jsem.

"Na něj pomalu. Má vlastní tempo, ve kterém se zbližuje s lidmi. Jen to nech na něm." Usměji se. Podívám se jeho směrem. "A i já musím zvolnit. Jinak by to celé spadlo jako domeček z karet." Podívám se na toho černovlasého. O něm zatím nic nevím, ale nebudu plačit na pilu. Pro teď stačí vědět, že je spojen s Akim. A já? Bych mohl přestat být tak vlezlý. 

Accalia na mě začala mluvit a já na ni koukal ..nechtělo se mi ale Kalipso mi nedala na vybranou .Vstala a začala do me zduchat abych se k nim dostal..nakonec mě donutila sednout si maximálně metr a půl od nich a tam mě držela.Chtela mě donutit abych byl více komunikativní něž teď jsem.Nasadil sem si ale masku aby mi nebylo vidět do tváře ..

Accalia:

"Ano já vím. Poznala jsem to na něm." Řekla jsem. "Připomíná mi Akiho. Dělal to samé když si nebyl jistý a upřímně, jistý sinebyl téměř nikdy. Bylo tovcelku zvláštní mít takového bratra. Vždycky se i v boji soustředil spíš na obranu." Řekla jsem zamyšleně. Pozorovala jsem Haruovo pohled a uchevhtla se. "Aki má hlídacího elfa kterému pořád utíká, Aki se zamiloval do Mykyho ale Asiros jim tu lásku nedovolil. No asi zase vyrazíme." Řekla jsem a nasedla na Pirožka.

"Jistě." Řeknu a vyskočím opět na jednorožce. Ze začátku jdeme bez problémů, avšak pak začal pohazovat hlavou, stříhat oušky a nypínat svaly. Když jsem z něj opět seskočil a šel vedle něj, uklidnil se. "Fajn. Tak se jde na tůru." Zasměji se. Snažím se situace povětšinou odlehčit, takže tohle beru s nadhledem.

zase sme vyjeli...zrovna sem si sedl..no niic...tentokrat sem se nejakym zazrakem na Kalipso dostal sam .jeli sme dokud sem nevidel jak HAru-san mel problem se svim jednorožcem...seskocil sem z Kalipso a vydal se na nim,,NOtak..copakse deje malí?" zeptal sem se konika a pohladil ho..koukl sem se na Haru-san..a jeme semse ho dotkl..stahl sem ruku,,Haru-san..ty..studíš " rekl sem byl studeny ale víc nez normslne ...byl az ledoví nedivil sem se ze jednorozec nechtel aby na nem sedel

Les jsme projeli docela v pohodě až na ten problém s jeho koněm. Horší to bylo až u moře.  "Je tu celkem hodně žraloků." Zašeptala jsem a prohlédla si vodu. "A to jsou opravdu hodně nebezpeční žraloci a loď je tu vždycky až večer takže musíme chvíli počkat." Řekla jsem a koukla na Harua. Moc mi nepřipadal v pořádku.

"Mizuru..." Malinko se leknu. Pak řekl, že studím. No.. Nemá smysl to řešit, takže se k tomu nevyjadřuji. "Neřešte to prosím. Jsem v pořádku." Řeknu s úsměvem a čekali jsme spolu na tu loď. Doufám, že Aki bude v pořádku a že se zvládneme s ním vrátit opět... domú? Mohu to tam vúbec tak nazývat? To je jedno. Mohu složit hlavu přeci kdekoliv, ne?

bal sem se o nej a kdyz sme se zastavili umore tak sem se k nemu vydal,,ale..j..ja ti chci pomoct"rekl sem potichu,,ja te mam rad" zaseptal sem protoze sem pri tom nedokazal mluvit na hlas,,chci abys..byl v poradku" vzal semho za ruku a ignoroval fakt že je ledoví jako kus ledu

"Děkuji ti. Jsem rád, že jsi to řekl." Usměji se, ale nechci, aby se mě moc dotýkal. Já totiž..ani pořádně nevím. A to by se pak asi bál ještě víc. "Neboj se, jsem v pořádku, to za chvíli přejde." Lhář jsem doopravdy mizerný, takže to asi prokouknul na první pohled, ale to už jsem nemohl ovlivnit. "Jsem rád, že jsi se konečně taky malinko ozval."

zamracil sem se,,lhat..neumis" reklsem a zadivalk se na nej...,,nemam..strach z tebe..ale o teb...ja...udelej co chces..jen..bud v poradku" myslel sem to tak jestli by mu pomohla krev at si ji veme me by to nevadilo naopak byl bych rad ..kdyby byl v poradku

Sledovala jsem je a nakonec k němu došla. Sáhla jsem mu na čelo, bylo ledové. Možná ho jeho magie začala pohlcovat, občas se to stávalo když se moc použila magie kterou jinak člověk nepoužíval. "Nevím jistě jestli budeš úplně v pořádku." Řekla jsem a rozdělala oheň a jeho k němu přisunula. "Musíš se ohřát. Rev ti nepomůže."

"Vím... Přehnal jsem to s tou magií... Ale vím, že by mi neublížila, skutečně. Když jsem jí použil poprvé, měl jsem naopak vysoké horečky. Ale přešlo to. I tohle přejde." Ve skutečnosti si ale nejsem jistý, zda je to právě tím. Když si sednu k ohni, ohřívám se a konečně dokonce začínám cítit prsty. Mám trochu strach, že se to zvrtne.

Když ho Accalia posadila k ohni tak sem se mírně ušák ..mpomalu sem si sedl asi ..no tři meriod nich a koukl na oheň..mě nebyla zima takže sem tam být nepotřeboval.Kalipso se zatím pásla společně. S Ostatními  .Usmál sem se a sklopil pohled k písku.Byl hřejivý musel sem vydechnout.Nikdy sem tady nebyl vlastně..nikdy sem se na jednom místě nezdržel víc jak hodinu.

"Mizuru.... Múžeš jít sem? Prosím." Naznačím mu, aby si sednul ke mně. Malinko se přiblíží. "Víš... Děkuju. Nevím o někom, kdo by se takhle nabídnul. Jen bych ti chtěl říct, že pokud bych z tebe pil pravidelně, asi by jediná krev co by mi chutnala byla jen ta tvá, čeho se bojím. Pochop, předtím jsem lidskou krev nikdy nepil... a teď mi celkem zachutnala. Nechci ti ublížit, tak musím být opatrný."

Haru-san mě nechal k sobě přisednout ..poslouchal sem ho docela mě to překvapilo ..že mu moje krev chutnal..sklopil sem hlavu ,,Já..to chápu..a..ale ..mě to nevadí..budu..rád když..budu aspoň..v něčem užitečný ...já ...nejsem dobrý v ničem..neumím nic" řekl sem tiše a koukal sem se na něj upimnyma očima ,,A..no..e...ono nevadilo..by mi to..kdybych byl..já..jediný..m..myslím..s..stou..k..krvi " zrudl sem co sem to sakra říkal ?! ,,J..já já " hledal sem rychle svoji masku ale měla ji...Kalipso ..sakra!! Byl sem strašně nervózní a tak sem si obličej schoval do dlaní aby mě neviděl 

Přijde mi hrozně roztomilý a stáhnu si ho na sebe. "Dobře. Budeš jediný, ze kterého budu pít." Usměji se a objímám ho. "Nemusíš být nervózní, jsem přece tvúj přítel, ne?" Zasměji se a pohladím ho po vlasech. Možná se mezi námi skutečně tvoří určité pouto. A to pouto je skutečně silné. "Jsi pro mě dúležitý. Tak na to nezapomeň."

Stáhl mě na sebe a ja nachvili nevěděl co mám dělat .utéct nebo se kněmu stulit?.Slovák sem hlavu do jeho hrudi.,,Děkuju"zašeptám byl sem rád že to říkal.Ted sem byl šťastný..Pak ale řekl že sem jeho přítel.? myslel přítel jako přítel nebo jako kamarád,,P...přítel ?" Nechápal sem

"Pokud nevíš v jakém smyslu, tak si vyber sám, já se přizpúsobím. Pokud se na hlubší vztah necítíš, počkám. Nebudu na tebe tlačit." Konečně začínám být aspoň trochu teplý... v obouch smyslech asi XD no a skloním se k jeho krku. "Tak nádherně voníš...." Zašeptám, olíznu mu krk a... "Odpusť, ale nevydržím to..." Zakousnu se do něj a jemně začnu sát jeho krev, ale za chviličku se odtáhnu a ještě si prokousnu prst a potřu mu ranky svou krví, aby nekrvácel. "Slaďoučký..." Olíznu se a pak i jeho krk. "Odpusť, nemohl jsem odolat."

Naklonil se ke mě a já ucítil jeho dech na mém krku. Zavřel sem oči věděl sem co chtěl udělat.Zakousl se mi do krku.Sikl sem ale ne moc.Nebolelo to tolik.Spíše to bylo příjemné.Nepil ale dlouho jen tak..trochu jakoby jen ochutnal a přestal.,,Nevadí " zašeptám.Usmeju se a kouknu kde je Kalipso a Accalia,,A..accali? " Počkal sem až se na  mě koukne ,,Bude..Aki v pořádku? " Zašeptám.Chtel abych si vybral jak to myslel..ale..jak sem to chtěl ? Nevím zatím mu neodpovím.Nevim co mám říct Asi nejsem připraveny mu říct co chci .Ale vím že ho mám rád .

Sledovala jsem počínání těch dvou. Tohle by ten upír rozhodně dělat neměl. No během cesty si vztah těch dvou ještě prověřím. Pak se mě ale Mizuru zeptal, hurá konečně se mnou taky mluví. Zahleděla jsem se do ohně. "Nevím jistě ale doufám že ano. Důvod proč ho napadl démon byla silná žárlivost, stesk po jeho starém domově a smutek. K tomu ještě tojak se každému otevře a bývá až moc hodný. Pro démona snadná kořist. A taky ho démon asi nebude chtít pustit." Řekla jsem a pohlédla na Mizuru. "Ale určitě bude rád když si o něj děláš starosti."

Sice ho objímám, avšak netisknu si ho k sobě, takže múže kdykoliv jít, ale zjevně se k tomu nějak nechystá. "Cesta bude ještě hodně daleká?" Ne že bych byl nedočkavý, jen jsem zvědavý, jak daleko a jak dlouho ještě pocestujeme. "A ty co?" Zeptám se směrem na Mykyho. "Všechno v pořádku?" Jsem celkem starostlivý, co i mě samotného malinko udivuje.

Nejeli SME moc dlouho ten upír měl zajímaví vstah s tím klučinou který vypadal že trpí nějakým typem psichycky poruchy..no spíše deprese ano řekněme to takhle .A Accalia byla skoro furt sticha jen když nám chce něco oznámit .Měla strach o bratra chápal sem ji .Já měl o něj taky strach ale ...to asi všichni tady.Dosli jsme na nějakou pláž a Accalia oznámila že tu musíme počkat.Upir si sedl k ohni a po chvíli si ten malej ..Mizuru myslim vlezl k němu a Haru z něj začal pít ..no tohle se mi dvakrát nelíbilo ten prcek možná vypadal že mu to nevadí ale nebylo to zdravé..Sem doktor takové věci řeším.Povzdechl sem si když na mě promluvil,,Sem v pořádku.Jen mám strach o Akiho.Udelal sem chybu že sem ho opustil měl sem s ním zůstat za každou cenu.Ale je odeme velmi hloupé že si to uvědomují až teď " řekl sem a zadíval sem se na ně.,,Vy dva máte zajímaví vstah ." Poznamenal jsem .,,Accalio budeš schopná mi odpustit? Chápu že je to těžké ale opravdu jsem ho nechtěl opustit neopustil bych ho vždy bych se ho snažil najít" vysvětlil sem vše co sem chtel

"Jo... to máme." Špitnu a pohladím Mizurua po vlasech. "Kalypso?" Otočím se a ona za chvilku přinese jeho masku. "Děkuji ti." Usměji se a podám mu jí. "A už je vše v pořádku." Usměji se, ale začíná mě bolet hlava. "Mizuru, asi si pújdu na chviličku zdřímnout." Řeknu a když si sleze, lehnu si a celkem rychle usnu. Jak ale spím, v jedné chvíli mám modré rty a na krku se objeví jinovátka, no v té další je to pryč. Už to konečně ustupuje. 

"Víš Myky, oni dva mají vztah který jim Aki záviděl. Proto se stal démonem. Chtěl být s nimi. Chtěl aby ho přijali. Zoufale hledal lásku, zoufale hledal někoho kdo ho neodhodí jako kus hadru." Znovu jsem koukala do ohně a nakonec si povzdechla. "No dobře. Já ti odpouštím ale já tu nejsem ta důležitá osoba. Měl by ses potom pořádně omluvit Akimu ale ten tě nejspíš stejně nebude chtít přijmout." Pokrčila jsem rameny. "Znám ho a tak to vím."

Popravdě? Aki neměl co závidět. S Mizuruem se známe dva dny, takže jsem teď spíše na úrovni kamaráda. Aki ale viděl věci, takzvaně vytrhnuté z kontextu, proto asi žárlil, pokud to mohu tak nazvat. Přetočím se na druhý bok a spím dál. Mizuru sedí u mě. Moc bych mu ale neradil, aby se zdržoval v takové blízkosti. Když se vzbudím, nejsem moc příjemný.

Prikyvnu  ,,Dělám..si o nej starost"zašeptá mě. Haru-san řekl że by chtěl již spát .Slezl sem z něj a sedl si vedle něj .Zachvilku už spal.Ja sem se koukl na Accaliu ,,Aki je hodný ..určitě to bude v pořádku" usmál sem se a pohladil Haru-san po zádech.