Akce/ Honba za tělem Temnot / UZAVŘENO

Stáhl mě na sebe a ja nachvili nevěděl co mám dělat .utéct nebo se kněmu stulit?.Slovák sem hlavu do jeho hrudi.,,Děkuju"zašeptám byl sem rád že to říkal.Ted sem byl šťastný..Pak ale řekl že sem jeho přítel.? myslel přítel jako přítel nebo jako kamarád,,P...přítel ?" Nechápal sem

"Pokud nevíš v jakém smyslu, tak si vyber sám, já se přizpúsobím. Pokud se na hlubší vztah necítíš, počkám. Nebudu na tebe tlačit." Konečně začínám být aspoň trochu teplý... v obouch smyslech asi XD no a skloním se k jeho krku. "Tak nádherně voníš...." Zašeptám, olíznu mu krk a... "Odpusť, ale nevydržím to..." Zakousnu se do něj a jemně začnu sát jeho krev, ale za chviličku se odtáhnu a ještě si prokousnu prst a potřu mu ranky svou krví, aby nekrvácel. "Slaďoučký..." Olíznu se a pak i jeho krk. "Odpusť, nemohl jsem odolat."

Naklonil se ke mě a já ucítil jeho dech na mém krku. Zavřel sem oči věděl sem co chtěl udělat.Zakousl se mi do krku.Sikl sem ale ne moc.Nebolelo to tolik.Spíše to bylo příjemné.Nepil ale dlouho jen tak..trochu jakoby jen ochutnal a přestal.,,Nevadí " zašeptám.Usmeju se a kouknu kde je Kalipso a Accalia,,A..accali? " Počkal sem až se na  mě koukne ,,Bude..Aki v pořádku? " Zašeptám.Chtel abych si vybral jak to myslel..ale..jak sem to chtěl ? Nevím zatím mu neodpovím.Nevim co mám říct Asi nejsem připraveny mu říct co chci .Ale vím že ho mám rád .

Sledovala jsem počínání těch dvou. Tohle by ten upír rozhodně dělat neměl. No během cesty si vztah těch dvou ještě prověřím. Pak se mě ale Mizuru zeptal, hurá konečně se mnou taky mluví. Zahleděla jsem se do ohně. "Nevím jistě ale doufám že ano. Důvod proč ho napadl démon byla silná žárlivost, stesk po jeho starém domově a smutek. K tomu ještě tojak se každému otevře a bývá až moc hodný. Pro démona snadná kořist. A taky ho démon asi nebude chtít pustit." Řekla jsem a pohlédla na Mizuru. "Ale určitě bude rád když si o něj děláš starosti."

Sice ho objímám, avšak netisknu si ho k sobě, takže múže kdykoliv jít, ale zjevně se k tomu nějak nechystá. "Cesta bude ještě hodně daleká?" Ne že bych byl nedočkavý, jen jsem zvědavý, jak daleko a jak dlouho ještě pocestujeme. "A ty co?" Zeptám se směrem na Mykyho. "Všechno v pořádku?" Jsem celkem starostlivý, co i mě samotného malinko udivuje.

Nejeli SME moc dlouho ten upír měl zajímaví vstah s tím klučinou který vypadal že trpí nějakým typem psichycky poruchy..no spíše deprese ano řekněme to takhle .A Accalia byla skoro furt sticha jen když nám chce něco oznámit .Měla strach o bratra chápal sem ji .Já měl o něj taky strach ale ...to asi všichni tady.Dosli jsme na nějakou pláž a Accalia oznámila že tu musíme počkat.Upir si sedl k ohni a po chvíli si ten malej ..Mizuru myslim vlezl k němu a Haru z něj začal pít ..no tohle se mi dvakrát nelíbilo ten prcek možná vypadal že mu to nevadí ale nebylo to zdravé..Sem doktor takové věci řeším.Povzdechl sem si když na mě promluvil,,Sem v pořádku.Jen mám strach o Akiho.Udelal sem chybu že sem ho opustil měl sem s ním zůstat za každou cenu.Ale je odeme velmi hloupé že si to uvědomují až teď " řekl sem a zadíval sem se na ně.,,Vy dva máte zajímaví vstah ." Poznamenal jsem .,,Accalio budeš schopná mi odpustit? Chápu že je to těžké ale opravdu jsem ho nechtěl opustit neopustil bych ho vždy bych se ho snažil najít" vysvětlil sem vše co sem chtel

"Jo... to máme." Špitnu a pohladím Mizurua po vlasech. "Kalypso?" Otočím se a ona za chvilku přinese jeho masku. "Děkuji ti." Usměji se a podám mu jí. "A už je vše v pořádku." Usměji se, ale začíná mě bolet hlava. "Mizuru, asi si pújdu na chviličku zdřímnout." Řeknu a když si sleze, lehnu si a celkem rychle usnu. Jak ale spím, v jedné chvíli mám modré rty a na krku se objeví jinovátka, no v té další je to pryč. Už to konečně ustupuje. 

"Víš Myky, oni dva mají vztah který jim Aki záviděl. Proto se stal démonem. Chtěl být s nimi. Chtěl aby ho přijali. Zoufale hledal lásku, zoufale hledal někoho kdo ho neodhodí jako kus hadru." Znovu jsem koukala do ohně a nakonec si povzdechla. "No dobře. Já ti odpouštím ale já tu nejsem ta důležitá osoba. Měl by ses potom pořádně omluvit Akimu ale ten tě nejspíš stejně nebude chtít přijmout." Pokrčila jsem rameny. "Znám ho a tak to vím."

Popravdě? Aki neměl co závidět. S Mizuruem se známe dva dny, takže jsem teď spíše na úrovni kamaráda. Aki ale viděl věci, takzvaně vytrhnuté z kontextu, proto asi žárlil, pokud to mohu tak nazvat. Přetočím se na druhý bok a spím dál. Mizuru sedí u mě. Moc bych mu ale neradil, aby se zdržoval v takové blízkosti. Když se vzbudím, nejsem moc příjemný.

Prikyvnu  ,,Dělám..si o nej starost"zašeptá mě. Haru-san řekl że by chtěl již spát .Slezl sem z něj a sedl si vedle něj .Zachvilku už spal.Ja sem se koukl na Accaliu ,,Aki je hodný ..určitě to bude v pořádku" usmál sem se a pohladil Haru-san po zádech.