Aurelion R. Leîmatre
15. 02. 2018 19:26:55
˝i když se snažíme, všem je jasné, že jednou padneme, no osudem karet je, zda-li padmene všichni, nebo jeden˝
jméno a příjmení: Aurelion Reine, byl přijat do rodiny Leîmatre
věk: není určeno přesně, v nebi čas neexistuje jestliže nemáte svého svěřence nemůžete se orientovat
rasa: anděl
pohlaví: muž
nadpřirozená síla: metamorfóza, změna barvy vlasů dle libosti či nálady
charakteristika: Dalo by se říci, že Aurelion při každém rosporu hraje na všechny strany a vždy se snaží o řešení takovýchto situací s naprostým klidem, kterému se naučil v nebi. Když ale dojde ke křiku, vypadá jako ublížené děcko, které dostalo poznámku, i když to nebyla jeho vinna. Jedná se vlastně o takovou fóbii, řekněme, kdy se mu do očí nahrnou slzy a schoulí se do klubíčka, ať už je kdekoliv a musí se k němu přistupovat velice opatrně potom. Někdo by řekl, že je to k smíchu, když jej ale poznáte, bude to jiné. Nebyl ovšem vždy takový, samozřejmě to má důvod v minulosti. Jakmile se ale chováte mile, nemáte sebemenší problém s tím získat si jeho důvěru. Bývá přehnaně najivní, co se týče důvěřování, přesto si ale dává pozor, což vám může připadat prazvláštní. Od začátku ale musíte čekat jako od každého anděla, že bude plachý a bude se chovat jako introvertní mladík, který se vyhýbá tvorům ve velkém okruhu. Je to jednoduše o tom, jestli jej upoutáte, nebo budete tlačit a on si přivykne. Možná proto své názory nikdy neříká nahlas a je přehnaně moc poslušný, takže když něco řeknete, automaticky to i splní. Kvůli svým křídlům mu taktéž vadí cizý dotyky, což je jediná věc, které se nedokázal poddat. Je tu ovšem i menší problém, protože když je s někým až moc dlouhou dobu, přivykne si na něj a i přes to, že to na něm není poznat jej spaluje žárlivost a bolest z toho, že trávíte čas s někým jiným. Není to sobecké, dalo by se to nazvat vadou všech andělů.
historie: Aurelion, který vznikl jako jeden ze strážných andělů a ne pouhých andělů. Podle něj se to nikdy moc nelišilo, strážní andělé byli vytvořeni rovnou pro jednu osobu a ostatní vzniklí andělé své svěřence dostali později, postupem času. Vzhledem k zvláštnostem od jeho vzniku si jej ostatní občas dobírali, avšak žádný bratr či sestra se k němu nikdy nechovali s neúctou. Reine byl přidělel k mladíkovi jménem Xavier. Prožíval s ním první slova, první bolestné rány a hádky. Časem si začal ale všímat, Xavierovi mohlo být tak 17 let, že se vydává na špatnou cestu a on, jako jeho strážný anděl dostal strach. Za pomoci několika dalších strážných andělů a i normálních andělů přemluvil stvořitele, aby mohl být seslán na zem a napravit tak Xavierovy návyky, a to tedy kouření, alkohol a nelegální sex. Ačkoliv se to zdálo jako nemožné, získat si Xavierovu plnou důvěrů, povedlo se mu to - nedozvěděl se ale jeho příjmení. Mladý černovlásek si ke stříbrnovlasému vytvořil silné pouto, dalo by se říci, že byl Aurelion jeho velkým crushem. Občas u něj Reine přespával, ale když v zimě 'omylem' nefungovalo topení v Xavierově domě, navrhl mu, aby spal s ním v posteli, že prý se více zahřejí. Začal mít více a více důvodů proč by měl, vlastně tak Aureliona naučil poslušnosti. Když nic netušící Reine spal, občas si jej vyfotil a nebo v probděné noci pozoroval křídla, které si oblíbil. Xavier ale potom opět začal pít a mlátit jej, byl brutálně upřímý a prakticky si z Aureliona udělal svou hračku. Jak mu později ale sám řekl, nikdy by se nesnížil k tomu znásilnit jej.
Aurelion se i přes všechny pravidla strážného anděla vydal pryč od černovláska, kde objevil jeho 'adoptivní rodinu' jeho nejlepší přítelkyně Merci, které dobrovolně řekl všechny svá tajemství. Za pomoci ni taktéž zapadl do jedné party, před kterou byl ale spíše introvertní a nikdy se jim nijak více nepředstavoval. Avšak k jednomu členovi jejich party, Jinu Malcharczikovi začal pociťovat nebezpečnou žárlivost, čehož si Merci všímala častěji a častěji, až nakonec vyzvala stydlivého Jina, který mu začal nabízet, aby s ním začal chodit na tanec. Postupem času spolu a Jinovou taneční skupinou začali jezdit na různé soutěže a tato dvojice se ve volném čase začala věnovat nepřímému baletu a pokračovalo to dále, kdy se dostávali na další soutěže, tentokrát jako taneční pár. Merci jej chválila, mluvila tatkéž ale o nějakém vzdáleném bratranci, který ji měl přijet.
V den příjezdu toho neznámého se choval Aurelion úplně normálně, neměl se vlastně čeho bát. Po světe mu nepřátelé neběhají. Když ovšem spatřil osobu ve dveřích, prožil nepředstavitelný šok. Byl to Xavier, ale mírno překvapení byl naprosto nadšený, Aurelion by i řekl, že se rozplakal štěstím. Uběhly dny, kdy sejej černovlásek vyptával na to, co dělal a hlavně proč odešel. Jenže to Reine nezvládl, rozloučil se dopisy a odešel.
speciální postava: ano
charakteristika vzhledu: Je známo, že je zázrakem spatřit andělovy křídla, ještě k tomu, když není padlým, ale takovým vyhnancem nebe. Křídla Aureliona a jeho sourozenců se vždy zobrazí pouze tomu, kdo se anděla dotkne, či jej připraví o nevinnost - v tu chvíli je naprosto normální, že tvora, který se anděla dotknul cosi nakopne v hlavě a donutí se vzdálit /tato moc se dá ale ovládnout, když máte silnou vůli, či vás k andělovi váže silné pouto/. Narozdíl od ostatních strážných andělů jsou jeho křídla na jeho drobounkou, až zženštilou postavu mohutná, tudíž je pro něj obtížným úkolem s křídly spolupracovat. Jeho křídla, jako hrdost jeho bratrů a sester nesou bělostný nádech tisíce malých i velkých peříček, který tvoří ono kouzlo toho všeho. Další věcí, kterou se výrazně liší od ostatních andělů je barva. Byť se prvním pohledem doopravdy zdají jako bílé, nesou nádech šedavého peří, což ovšem není tak podivné, jako třpytivost. Podle ostatních jsou třpytky v jeho křídlech důvodem toho, že si na něm stvořidel dal značnou práci a do detailu promýšlel to, jak se dostanou z lehkých pírek na vzduch a padnou okolo něj při každém pohybu. Pro ostatní druhy můžou být viděny jako matná záře okolo něj, či snad se nemilou náhodou mohou dostat na oblečení cizí osoby. Poslední, snad nejvíce náhodná zvláštnost je jeho uhlově černé pírko. Nejedná se o žádný klam, kterým by se chtěl Reine zvýraznit, spíše je to chybička krásy, která do očí udře více než ony třpytky.
Rysy jeho tváře nezdobí úšklebky či milé úsměvy, je to zjednodušeně neutrální výraz člověka, který nejeví zájem, ale ani přehnanou snahu. V jeho očích je avšak jakási dětinská jiskra, když dělá to, co jej baví a koutky úst mu zacukají vždy, když se s někým baví. Jedná se o zvyklost z nebe, ne o to, že by byl nepřípustným. V očích by se dal popsat jako naivně nevinným tvorem. Taktéž má díky svému původu velice světlou kůži.
jméno a příjmení: Aurelion Reine, byl přijat do rodiny Leîmatre
věk: není určeno přesně, v nebi čas neexistuje jestliže nemáte svého svěřence nemůžete se orientovat
rasa: anděl
pohlaví: muž
nadpřirozená síla: metamorfóza, změna barvy vlasů dle libosti či nálady
charakteristika: Dalo by se říci, že Aurelion při každém rosporu hraje na všechny strany a vždy se snaží o řešení takovýchto situací s naprostým klidem, kterému se naučil v nebi. Když ale dojde ke křiku, vypadá jako ublížené děcko, které dostalo poznámku, i když to nebyla jeho vinna. Jedná se vlastně o takovou fóbii, řekněme, kdy se mu do očí nahrnou slzy a schoulí se do klubíčka, ať už je kdekoliv a musí se k němu přistupovat velice opatrně potom. Někdo by řekl, že je to k smíchu, když jej ale poznáte, bude to jiné. Nebyl ovšem vždy takový, samozřejmě to má důvod v minulosti. Jakmile se ale chováte mile, nemáte sebemenší problém s tím získat si jeho důvěru. Bývá přehnaně najivní, co se týče důvěřování, přesto si ale dává pozor, což vám může připadat prazvláštní. Od začátku ale musíte čekat jako od každého anděla, že bude plachý a bude se chovat jako introvertní mladík, který se vyhýbá tvorům ve velkém okruhu. Je to jednoduše o tom, jestli jej upoutáte, nebo budete tlačit a on si přivykne. Možná proto své názory nikdy neříká nahlas a je přehnaně moc poslušný, takže když něco řeknete, automaticky to i splní. Kvůli svým křídlům mu taktéž vadí cizý dotyky, což je jediná věc, které se nedokázal poddat. Je tu ovšem i menší problém, protože když je s někým až moc dlouhou dobu, přivykne si na něj a i přes to, že to na něm není poznat jej spaluje žárlivost a bolest z toho, že trávíte čas s někým jiným. Není to sobecké, dalo by se to nazvat vadou všech andělů.
historie: Aurelion, který vznikl jako jeden ze strážných andělů a ne pouhých andělů. Podle něj se to nikdy moc nelišilo, strážní andělé byli vytvořeni rovnou pro jednu osobu a ostatní vzniklí andělé své svěřence dostali později, postupem času. Vzhledem k zvláštnostem od jeho vzniku si jej ostatní občas dobírali, avšak žádný bratr či sestra se k němu nikdy nechovali s neúctou. Reine byl přidělel k mladíkovi jménem Xavier. Prožíval s ním první slova, první bolestné rány a hádky. Časem si začal ale všímat, Xavierovi mohlo být tak 17 let, že se vydává na špatnou cestu a on, jako jeho strážný anděl dostal strach. Za pomoci několika dalších strážných andělů a i normálních andělů přemluvil stvořitele, aby mohl být seslán na zem a napravit tak Xavierovy návyky, a to tedy kouření, alkohol a nelegální sex. Ačkoliv se to zdálo jako nemožné, získat si Xavierovu plnou důvěrů, povedlo se mu to - nedozvěděl se ale jeho příjmení. Mladý černovlásek si ke stříbrnovlasému vytvořil silné pouto, dalo by se říci, že byl Aurelion jeho velkým crushem. Občas u něj Reine přespával, ale když v zimě 'omylem' nefungovalo topení v Xavierově domě, navrhl mu, aby spal s ním v posteli, že prý se více zahřejí. Začal mít více a více důvodů proč by měl, vlastně tak Aureliona naučil poslušnosti. Když nic netušící Reine spal, občas si jej vyfotil a nebo v probděné noci pozoroval křídla, které si oblíbil. Xavier ale potom opět začal pít a mlátit jej, byl brutálně upřímý a prakticky si z Aureliona udělal svou hračku. Jak mu později ale sám řekl, nikdy by se nesnížil k tomu znásilnit jej.
charakteristika vzhledu: Je známo, že je zázrakem spatřit andělovy křídla, ještě k tomu, když není padlým, ale takovým vyhnancem nebe. Křídla Aureliona a jeho sourozenců se vždy zobrazí pouze tomu, kdo se anděla dotkne, či jej připraví o nevinnost - v tu chvíli je naprosto normální, že tvora, který se anděla dotknul cosi nakopne v hlavě a donutí se vzdálit /tato moc se dá ale ovládnout, když máte silnou vůli, či vás k andělovi váže silné pouto/. Narozdíl od ostatních strážných andělů jsou jeho křídla na jeho drobounkou, až zženštilou postavu mohutná, tudíž je pro něj obtížným úkolem s křídly spolupracovat. Jeho křídla, jako hrdost jeho bratrů a sester nesou bělostný nádech tisíce malých i velkých peříček, který tvoří ono kouzlo toho všeho. Další věcí, kterou se výrazně liší od ostatních andělů je barva. Byť se prvním pohledem doopravdy zdají jako bílé, nesou nádech šedavého peří, což ovšem není tak podivné, jako třpytivost. Podle ostatních jsou třpytky v jeho křídlech důvodem toho, že si na něm stvořidel dal značnou práci a do detailu promýšlel to, jak se dostanou z lehkých pírek na vzduch a padnou okolo něj při každém pohybu. Pro ostatní druhy můžou být viděny jako matná záře okolo něj, či snad se nemilou náhodou mohou dostat na oblečení cizí osoby. Poslední, snad nejvíce náhodná zvláštnost je jeho uhlově černé pírko. Nejedná se o žádný klam, kterým by se chtěl Reine zvýraznit, spíše je to chybička krásy, která do očí udře více než ony třpytky.
Rysy jeho tváře nezdobí úšklebky či milé úsměvy, je to zjednodušeně neutrální výraz člověka, který nejeví zájem, ale ani přehnanou snahu. V jeho očích je avšak jakási dětinská jiskra, když dělá to, co jej baví a koutky úst mu zacukají vždy, když se s někým baví. Jedná se o zvyklost z nebe, ne o to, že by byl nepřípustným. V očích by se dal popsat jako naivně nevinným tvorem. Taktéž má díky svému původu velice světlou kůži.
