Bar Modrá laguna

Povzdechl sem si.Nechapal to.,,Pokud se naštvu není to nic pěkného.Ale.jak chceš.Nevim jak byses do mě mohl zamilovat.Ja sem člověk kterým byses měl spíš stranit a ne ho milovat" i když sem milovaný v hloubky duše chtěl být.,,Být hodný?Snažím se. a to hodně.Už to že sem te nechal jen tak ..věřím ti a ještě k tomu sem ti svěřil svůj život." no nic proti aby semnou zůstal sem nemel ale furt sem ho jaksi jenom varoval aby měl možnost utéct..

Hleděl jsem na něj a pak jsem se skoro naštval. Došel jsem k němu, chytl ho za rameno a stáhl do své výšky. Jednoduše jsem spojil naše rty v jeden něžný, zkoumavý polibek. Pal jsem se pomalu odtáhl. "Jsi hodný." zašeptal jsem. Pak jsem na sebe vzal svou kočičí podobu a vystřelil do postele pod deku. Vždycky jsem tohle dělal když jsem se styděl nebo se bál. Zůstal jsem pod dekou schoulený do klubíčka.

Nic takového sem nečekal.Proč taky.Nikdy mě nikdo nepolíbil i když se tu vystřídalo mnoho chlapců.Vždy to bylo jen o sexu o ničem jiném.Je to směšné ale tohle byl můj první polibek.Teď sem se za sebe styděl ale nebylo to vidět.Takovej malej,rozkošnej a políbí někoho jako sem já.Teď moje myšlenky o tom že ho odvezu zpátky úplně opadli.On tu zůstane bude můj.Vydal sem se nahoru za ním.Nechal sem ho pod dekou a jen sem si lehl na kraj postele.Zavřel sem oči a odpočíval..možná sem vypadal jako že spím ale tak rychle sem usnout nedokázal.

Cítil jsem se trapně. Ta k hodně trapně. Dál jsem leželvpod dekou než jsem na sebe vzal svou normální podobu. "Antonio... Já...se omlouvám že jsem...se zamiloval." zašeptal jsem se staženými oušky a staženým ocáskem. Styděl jsem se. Hlavně to bylo tak bezmyšlenkovité. ani jsem neměl v plánu se zamilovat. Navíc do muža. On je dospělý muž a já malé kvítko. Jsme malý blbeček který je opravdu na hlavu. Jak jsem se stihl zamilovat?

Zamručel sem a přetočil se na druhej bok.Přehodil sem přez nej ruku a přitahl si ho k sobě.Ke svoji hrudi,,Za takove věci se neomlouvej jasny?" řekl sem a spokojeně sem dal oddychoval.Chtelo se mi spát.Za nedlouho sem usnul ale Mmoje sny nebyli klidné.Měl sem noční mury při kterých sem sebou cukal a 6atonal pěsti oteviral pusu v němém víkřiku.Zase ten sen o tom jak mě bijou jak sem malí připoutaný ke kříži a tam mě mlatěj.Pořád a pořád sem ho viděl před očima a nikdy to nekončilo

Kazuki

Nechal jsem ho aby mě k sobě přitiskl a ještě rád se k němu přitulil. On ale po chvíli usnul, cítil jsem to podle toho jak se uvolnil. Objal jsme ho a tiskl se k němu. Cukal sebou a já nechtěl aby měl tak hrozné noční můry. Nepochybně se mu zdálo to o jeho dětství. "Antonio!" vykřikl jsem a pohladil ho po tváři. "Jsem tu s tebou. Neuteču. Budu s tebou. Tak se braň těm npčním můrám. Oni tě nesmí ovládnout." šeptal jsem.

Házel sem sebou.Ne zase sem to prožíval a bylo to tak živé.Me sny byli živé až tak že se mi na těle dělali krvavé šrámy které krvácení i na obličeji se mi jeden udělal krvácel sem na tváři,rukou,zádech a všude prostě všude.Tohle sem nechápal jak někdo může mít tak živé sny.Ale..byl sem zvyklí.I přez ten sen sem ale zaslechl jeho hlas..volal mě zpadky volal mě tam kde není bolest..teda je ale ne tolik jako v tomto snu.Pomalu se obraz rozplynul.Bití přestalo a bolest taky.Ted sem ležel vklidu a posledních pár kapek krve strkali po mé tváři. zase o pár jizev víc.Co sem mohl dělat nic.Ani spát sem nemohl pořádně adresa se mi pak nikdo nediví jaký jsem.

// Ach nemyslela sis že sem umřel že ne ..ne jsem tu a dlouho budu ma přítomnost te nemusi desit ..Ne vlaste musi .Ale budu rad pokud budem pokračovat pokud budem dále hrát co koťátko ?

Zašeptal jsem jeho jméno a setřel krev konečky prstů. Nelíbilo se mi jak cítil bolest. Nechtěl jsem aby někdo takhle cítil bolest. "Mám tě rád Antonio. Jsem tu s tebou." Zašeptal jsem. Zavřel jsen znovu oči a tulil se k němu. Chtěl jsem mu dodat alespoň ten picit bezpečí když už nic jiného. Ale pochyboval jsem že něco tak malého a něco co je samo tak moc ustrašené by mu pomohlo. Sklopil jsem hlavičku a položil mu ji na hruď. Cítil jsme se zvláštně. Proč jsem se mu tak moc snažil pomoct když jsem chtěl před chvílí utéct, možná jsem se opravdu...zamiloval.

// vítej zpět ^^ budeme pokračovat, hra mě bavila :)

Teď už sem byl v klidu.Krev mi přestala tect a já teď ležel v klidu na zádech.on mi ležel na hrudi .Cítil sem ho proto sem zvedl ruku a objal sem ho .Přitiskl sem si ho k sobe.Otevrel sem oči a koukl na něj,,O mě..strach neměj sem na to zvyklí" řekl sem a otočil sem se s ním na bok abych ho lépe objal.,,moje sny ..bývají až moc živé " řekl sem mu a pohladil sem ho po vlasech a ouškách .Přivřel sem oči byl neskutečně heboučký a taky malinký.Nahl sem se a dal mu polibek na čelo.Nechtel sem ho nijak vyděsit pokud to šlo ho neviděsit.

//Sem rád.Normalne to lidí moc nebaví.Semnou.

"Ale já se bojím protože tě tak moc miluji'" vyhrkl jsem možná až moc zbrkle ale já to jinak neuměl. Vždycky jsem byl spíše zbrklý. Okamžitě jsem úplně zrudl. "Totiž já chci říct..." odvrátil jsem tvářičku. Styděl jsem se. To se mi sice stávalo často ale tohle bylo něco trochu jiného. Políbil mě na čelo a já se na něj překvapeně podíval. Možná by mě políbil ijinam. Chtěl bych hrozně moc.

//myslím že i Akase by hra s tebou bavila :)