Bar u Rudé tlamy

"Ale nebuď takový, Tae, jen si zase trochu zvykneš, a pak si zamiluješ být rozmazlovaný, jako předtím." Zazubil se a na líčko, které mu předtím pohladil, mu dal něžnou pusu a pousmál se. Pak si trochu zmateně prohlížel chlapce, který mu seděl na klíně. Jakmile Tae znovu promluvil,  jeho výraz se změnil na pobavený úšklebek a jen zavrtěl hlavou. "Dělali." Přikývl bez jakéhokoliv studu, nebo problému a tlumeně se zasmál. Jenom chlapce objal a pořádně, ale něžně, ho zmáčkl, aby ho zase uklidnil. "Nemusíš se za to stydět, ty prcku." Zavrtěl se a znovu mu prstem odhrnul vlasy z očí.

Poslouchal jsem a nedůvěřivě se zamračil. "Moc se mi nechce věřit tomu že bych byl zvyklý na to být rozmazlovaný." Zašeptal jsem.  Pak mě objal a já se zamračil, vůbec se nestydí. To mi delalo problémy že on se nestydí zatímco já ano. "Můžeme jit teda nahoru?" Zamumlal jsem tiše a pohlédl na něj. Očekávaně jsem se na něj usmíval jako sluníčko. Chtěl jsem s ním společnou koupel. Rychle. Už mi byla taková zima. Položil jsem mu hlavu na rameno a zavřel oči. "Chci být s tebou ve vaně." Moje tváře byli zase úplně červené a já se tak hrozně styděl. Byl jsem zkrátka až moc stydlivý jelikož jsem si dokázal přesně představit co se tam bude dít.

Zasmál se. "Ale ano, za nedlouho sis zvykl, a nebyl to pro tebe problém. Ani pro mě to není problém." Znovu ledabyle pokrčil rameny a prohlédl si chlapce. "Takže chceš tvořit vzpomínky?" Zašeptal hlubokým hlasem a pak chlapce vzal do náručí, avšak nenechal si ho v náručí a přehodil si ho přes rameno. "Tak to se musíme vykoupat." Zasmál se a chlapce pořádně zajistil, aby mu cestou nespadl. Vyšel z pokoje a nasměroval si to přímo k velkému schodišti, které jako jediné schodiště v obrovské hale, vedlo na celé druhé poschodí a ne jen do jistého jednotlivého pokoje. Schodiště skoro vyběhl, bez problémů i s chlapcem přehozeným přes rameno a nasměroval si to k jediné koupelně v domě, která měla vanu spojenou s velkým sprchovým koutem, takže se tam dala napustit voda, ale i stát a mít stále dost prostoru. Došel do koupelny a nechal rozsvítit světla. Posunul skleněné dveře sprchy a položil chlapce na okraj vany. Sundal mu triko a hodil ho někam do okraje koupelny. Potom se postavil o krok dál a zavřel dveře. Pozorně jej sledoval a kývl hlavou. "Pokračuj." Pousmál se.

Hleděl jsem rychle stranou. "Chci...chci tvořit nové vzpomínky." Zašeptal jsem. A pak jsme se najendou ocitl na jeho rameni. Překvapeně jsem zamrkal. "Ryu." Vlastně to odnesu! Bože co když to bude bolet? Ale notak. Určitě jsem to už mnohokrát zažil. Neměl bych se takhle bát. Za chvíli jsme se ocitli už tam a já skončil na kraji vany. Stydlivě jsem odvrátil tvář a svlékl si i kalhoty a spodky. Ale byl jsem k němu otočený zády. Styděl jsem se.  I takhle co mi bylo jasné že se před ním stydět nemusím. Zrovna před ním. Když jsem tohle s ním určitě už několikrát dělal. "Ryu...ty jsi"

Sledoval jak se chlapec svlíká a skousl si spodní ret. Sám byl svlečený během pár vteřin a vešel do sprchové/vany a Taeho vzal sebou. Zavřel skleněné dveře. Světlo se v místnosti trochu ztlumilo, takže místnost zalilo příjemné šero, ale ne úplná tma. Tmavovlásek se před chlapcem vůbec nestyděl, neměl za co. Pustil teplou vodu a nechal ji téct na chlapce. "Je ti tepleji?" Mluvil tlumeně, jako kdyby vedle v pokoji spali rodiče a oni by je nechtěli probudit, což tak však naštěstí nebylo, ale to, že má tento démon rád i nebezpečí, to není žádné tajemství. Prohlédl si chlapce a jeho nyní už mokré tělo. Svou velkou teplou rukou pohladil jeho bok a druhou rukou si projel své vlasy. Nečekal na nic a chlapce vášnivě políbil.

Prohlédl jsem si ho a usmál se. "Už mi je tepleji." Zašeptal jsem a hleděl na něj dokud se ke mě nenahl a sám mě nepolíbil. Nechal jsem jeho ruku na svém boku a zoufale mu polibek oplatil. Objal jsem ho a přitáhl si ho blíž. Stáhl jsem ho do vany k sobě a zajel mu orsty dodo vlasů. Asi se mi vrací moje stará povaha. Takový divoký jsem byl asi předtím než jsem se znovu narodil. objal jsem ho a prsty ho hladil po ramenech. Tak svalnatá a příjemná ramena. Hladil jsem ho po těle a tiše mu polibky oplácel. Ryu, miluji tě. Chci být s tebou. Chci aby to bylo moje poprvé v tomhle životě i s tebou. Strašně moc si to přeju.

Menší chlapec si ho přitáhl blíže, což v něm teprve začalo budit onoho vášnivého démona a skousl nyní i Taeho ret, ale zatím stále celkem dost něžně. Nechal proudit teplou vodu a rukou se opřel o dno vany a druhou ruku obmotal kolem chlapcových zad a tak si ho předržel blízko u sebe. Chlapce držel velmi blízko u sebe a cítil nával horka, který se rozléval po celém jeho těle, jak přicházela nová vášeň a další chtíč. Posunul se od Taeho rtům k jeho krku a začal si ho postupně označovat červeno-fialovými značkami po celém krku a blížil se i níže k hrudi. Pustil Taeho tělo, aby se opřelo o vanu a teplou vodu a volnou rukou pohladil chlapcovo stehno. Pak se na chvilku zastavil a pohlédl mu do očí, svýma černýma očima a olízl jsi rty. "Nemáš strach?" Zašeptal hlubokým hlasem.

Jeho ruce...tak příjemné... pootevřel jsem oči a upřel je na něj. Slabě zeleně mi zářili. Chtíč. To bylo to hlavní co jsem v nich měl. Chtíč a touha. "Chci to, nemám strach." Tohle už je jasné, tohle musí být moje chování z minula. Prostě musí. To jak nás za chvíli začnou určitě pohlcovat plameny, to není normální. A určitě nás pohlcovat začnou. Je to vášeň a touha. "Ryu." Stáhl jsem ho do vany úplně. Silně jsem ho objal a vášnivě ho políbil. Tentokrát já. "Ryu." Zašeptal jsem znovu jeho jméno. Miloval jsem ho a teď jsem si tím byl jistý. "Bojím se možná trochu, ale je to kvůli tomu že já...tě Mám tak moc rád. Chci s tebou utvořit nové vzpomínky." Zašeptal jsem a natiskl se na jeho tělo.

Když uslyšel Taeho hlas, už neměl moc času, který by mohl ztrácet. Ruku položil zezadu na chlapcův krk aby si ho přiblížil a znovu ho dlouze políbil. Venku už se zase pomalu stmívalo, i když poslední dny byla skoro pořád takové zvláštní tma, kvůli toho jaké bylo pořád deštivo a zataženo, takže kdyby chlapci chtěli, ani by podle výhledu ven nepoznali, kolik je hodin. To stejně bylo momentálně úplně jedno, protože Jinyoung úplně ztratil pojem o čase, o čemkoliv jiném. Jediné, co momentálně existovalo, byla místnost a jenom oni dva. Odtáhl se od něj, ale ne daleko a ne na dlouho. Jenom tak, aby si opřel své čelo, o to jeho a zavřel oči. Několikrát se hluboce nadechl, a pak rukou pomalu jel od Taeho krku, až dále dolů a nic ho nezastavilo. V následujích pohybech už byl zkušený, velmi dobře a dlouze. Nejprve se dostal k Taemu blíž a jen pomalu a lehce přitlačil, aby mu nijak neublížil. Tak i pokračoval, něžně a pomalu. Stále se však ujišťoval, jestli menšímu chlapci neubližuje. Pak, když už to pro něj bylo skoro nevydržitelné, políbil Taeho a rty dále pokračoval zase na jeho krk, dokud nezačal své tempo zrychlovat.

Polibek jsem mu hluboce oplatil a usmíval se. Byl jsem teď tak šťastný. Jeho ruce putovali po mém těle. Za chvíli po mě putovali i jeho rty. Za chvíli jsem ale ucítil jak si mě přitáhl docela blízko. Ustrašeně jsem se na něj koukl. Vzápětí se moje tvář zkřivila extrémní bolestí. Žádná příprava? Nic. Bolí to! Strašně moc to bolí! Okamžitě jsem měl v očích slzy a zarýval mu nehty do kůže až mu tekla krev. "Ryu to.Bolí!" Vykřikl jsem zoufale a celý se třásl. Upíral jsem na něj zoufalý pohled a svíral mu ramena. Oči plné slz. "Proč jsi...bez přípravy. Strašně to bolí!"