Barcelona

"Jo to máš pravdu." pousmál jsem se. "Přijdu na tvou výstavu. Moc rád." usmál jsem se opět tím svým úsměvem a pak když sklonil hlavu tak jsem se na něj nechápavě zahleděl. "Copak? Udělal jsem něco špatně?" zašeptal jsem zoufale. Odhrnul mi vlasy z obličeje a odhalil tak mou značku na tváři táhnoucí se po celém mém těle.  Tentokrát jsem odvrátil pohled já. "Prpsím nedívej se... Na to." zašeptal jsem. Cítil jsem se díky tomu opravdu hrozně. Nelíbilo se mi to a nešlo to ničím zamaskovat což bylo špatně. "Prpsím, vypadám jako strašidlo." zašeptal jsme a přetáhl si přes hlavu kapuci.

Když svolil ze přijde..v kapse sem vylovil VIP vstupenlu...nosil sem ji vzdy sebou a podal mu ji,,Budeš mit přistup ke všemu.." rekl sem a pak koukl na jeho obličej ..mel tam nejakou značku co se záhla dolu...zamračil sem se a stahl mu kapucu,,Nechtoho...me to nevadí...a stejne vipadás furt hezky" co sem to do4ek veme hrklo a ja si zakryl musu.Tohle bylo trapne.Rekl sem zeje hezky...ale ted jak si to viloží on.

Vzal jsem si vstupenku a uklidil ji do kapsy. Poděkoval jsem mu. Stáhl mi kapuci. Naskytl se mu pohled na můj výraz. Vyděšený s mírníma uslzenýma očima. Moje tváře byli jemně narudlé. Ta značka se táhla poém těle jako spirála. Pak jsem na něj koukl úplně vykuleně. "H-hezký?" zašeptal jsem a zčervenal úplně. Okmažitě jsem se zahleděl na zem a znovu si přetáhl přes hlavu kapucu. "P-prpsím nedívej se." zašeptal jdrsem s neskrývaným zoufalstvím. Bylo mi právě teď divně. Byl jsem v rozpacích a zároveň se neuvěřitelně styděl.

Zase sem se zamračil a chytil ho za ruce a koukl mu do očí,,Poslouchej mě...ty si hezký...a me nevadí ze mas..tu značku " rekl sem značku protoze sem nechtel rikat nic jineho,,Poslouchej .. Opravdu si hezký ano..? Ja si to myslim a myslim to upřímě od srdce" usmal sem se a zase ho pevně objal .Ocasek sem mu omotalnkolem ruky ale jen jemě.

Poslouchal jsem ho a hleděl na jeho ruce co svírali ty moje. "D-děkuji." zašeptal jsem a odvrátil stydlivě pohled ale to už mě zase objal. Přitulil jsems e k němu a zavřel oči. Bylo to příjemné se takhle k někomu tisknout. Zavřel jsem oči. Stejně jsem ale moc nevěřil že jsrm hezký. "Satoru!" zavrčel známý hlas. Pomalu jsem se otočil. Toshihiro se na mě mračil. "Chvíli tě nehlídám a už se s někým objímás. S tou tvou tvářičkou se na tebe hned někdo vrhne. " nataháhl se ke mě ruku a já se ho pomalu chytil. "Přijď se na mě podívat." zavolal jsem na Nyeatu ale to už mě Toshihiro odtáhl.

Zachvili uz ho neky dalši kluk tahl pryč a ja sem tam chvili jen tak sedel nez sem se promenil v kočku a i s lviky sem se rozbehl domu..Doma sem se najedl a chvili sem si maloval nez sem se prevlekl do mojí bílé školní unyformi .Vypadal sem pomalu jak nejaky prync alco..libilo se mi to..pomalu sem se vdal tentokrt sám na stadyon..tentokrat sem nezapomel schovat ouška i ocas.

Toshihiro mě celou dobu nutil zkoušet kostými na led a když konrčně našel ten správný. Byl právě čas jít takže jsem ještě tvrdnul v šatně než na mě přišla řada. Pak jsem už byl na ledě. Celou dobu co jsem bruslil nikdo ani nedutal a jen na mě hleděli. Chvíli co chvíli se ozval potlesk hlavně při skocích. Pak jsem slyšel hodnocení. Druhé místo.  Sice ne první ale druhé je super no ne? S úsměvem jsem přijmul medaili. 

Stihl sem to v čas.Byl sem tam nez on sel nled.Sem elsve ruhe řade kde bylo misto .Celoudobu sem seusmival a pak tleskal snad nejvic jak ostatni.Uplne sem tam svitil tou bílou ale co...No jakmile se rozdavali medaile sem koukal nanej a zasese usmival...mel spon druhemísto a to bylo hezké.m

Byl jsem vyčerpaný když jsem vyšel z arény a Toshihiro nadšeně něco blábolil. nevnímal jsem ho a očima hledal Nywatu abych viděl jestli přišel. Opravdu jsem si to přál, chtěl jsem aby přišel. Ale nikde jsem ho neviděl, bylo tady moc lidí, snažil jsem se ho najít, no nejspíš nakonec nepřišel. Posmutněl jsem a smutně následoval Toshihira.

Nywata...

Bylo videt jak očima bloudí po publiku a asi me nemohl najít...jasne..kočič8 uši by nšel hned ale takhle me treba ani nepoznal...Rozhodl sem se zaryskovat.Sklonil sem se a využil toho že si me nikdo nevšimal a promenil se v kočku...Rychle sem se propletl kolem lidí a snažil se dostat k Satoru.Nakonec se !i to povedlo...šel sem vedle něj jako koťe a zamňoukal sem doufalem zeto slyšel...snad ano a snad si uvědomí že to jsem já.