Barcelona

 Všiml jsem si jak ho držím za ruku. A stiskl jsem nepovolil. Jen jsem se na ty propletené ruce díval a pak na Mywatu, jeho tvář, jwho oči. "Nywi-Chan." zašeptal jsem a zčervenal jsem.  "To mě moc těší." usmál jsem se na něj a přitulil se k němu co nejblíž. Takhle mi bylo teplo. A bylo mi hezky a příjemně.

Usmal sem se s poodhalenim kočičích zoubků nebyli tak ostre jak vypadali ale i tak umeli zranit ostatni stejne tak jako drapky.Pritulil se ke me a ja se nebranil jen sem zacal tise vrnět mozna to znelo divne..teda pro nej asi mu to bylo divne ale...ja byl napul kočka nemohl sem jinak.bylo mi přijemě a tak sem to daval najevo.

Začal příst a to se mi líbilo. Byl jako kočka. Ještě víc jsem se k němu tiskl. Najednou jsem se cítil podivně šťastný. "Niwi-Chan. Jsem opravdu šťastný." usmál jsem se na něj. "Nikdy se mi nepovedlo se dostat k někomu tak blízko. Ať už to byl ghoul nebo člověk.  Byli to vždycky fanoušci. Moje krasobruslení bylo to jediné co je zajímalo." 

Kočiči vrněni zakonite zpusobovalo ze se lidi citili štastně.Bylo to proste pravidlo.,,Ja..te chapu ke mě vetsinou taky nikdo nechce..i kdyz sem..takovi..ale..sem rad ze aspon ty..aspon nejsem sam " usmal sem se ,,Umis hezky bruslit ale...spise de o tebe ne o to brusleni samotne.." rekl sem a zavrel očka

"Šlo jim o slávu a o moje peníze." zašeptal jsem. "Nikdy by si se mnou jen tak nepopovídali. Nebyli moji kamarádi nebo tak něco." zašeptal jsem smutně. "I když jsem je prosil nebo zkusil chovat jako ten co peníze nemá. Nezajímalo je to." zašeptal jsem smutně. "Teď tu ale jsi ty a to je pro mě důležité."

,,Zbam to..vim jak se citíš. ja ssm sem byl obklopen lidmi jen do doby kdy sem mel penize a kupoval neco ale prestal sem a byl sem sam" zaseptal sem a pihladil ho po vlasech,,Ja sem rad ze sem te potkal..protoze kdybych se nerozhodl jet sem tak bych te asi nepotkal a byl bych sam"

"Někteří lidé jsou jako pijavice Nywi-Chan." zašeptal jsem a vtiskl mu svou tvářičku do dlaně jako bych se dožadoval dalšího hlazení. "Důležité je že jsi sem přijel, jsem moc rád Nywi-Chan." usmál jsem se. "Setkali jsme se a stali se z nás přátelé a já jsem šťastný, nikdy jsem žádné kamarády neměl. Jen ty z kavárny." posmutněl jsem a víc se k němu tiskl.

Vypadalo to ze se mu to hlazeni libi proto sem neprestal ale znovu sem začal s hlazenim.,,Tuhle cestu sem chtel vzdycky podniknout ..sem..rad ze zrovna ted sem se rozhodl..a taky že..si mi pomohl s tim ..mužem ja se neumim branit.." zaseptal sem,,ty si taky muj prvni kamarad jinak zadneho nemam" zamavam ocaskem a usmeju se

"Moje obrana je zřejmá..já jen, nerad tohle dělám. Ale kdy6 to je pro něčí pomoc není to tak hrozné." šeptal jsem a nakonec jen smutně sklonil hlavu. "Nerad lidem takhle ubližuju." zašeptal jsem trochu zoufale a pohlédl na něj. To hlazení bylo tak příjemné.

Podival sem se na nej a sklopil ouška.Objal sem ho ,,Nebud smutny.." pritulil sem si ho k sobě a  Hladil ho aby nebyl smutny,,ja sem tu stebou nebud smutny" zaseptam a snazim se ho uklidnit.Nemel sem rad kdyz byl nekdo smutny hlavne nekdo kdo mi byl blízký.