Botanická zahrada

Usmál sem se,,Já budu rád když taky budu mít kamaráda...I když se to nezdá moc jich nemám protože se ..Psem se moc kamarádit nechtějí " usmál sem se já si z toho nic moc nedělal ale byl sem rád že mám kamaráda .Vrtěl sem ocasem jako spokojený pejsek kterým sem byl

Přikývl jsem. "Inu jsou moc kamarádští a tak se jich lidi skoro bojí, neko jsou zase plaší a ustrašení, to lidem přijde roztomilé a tak za nima furt lezou." Zamumlal jsem a usmál se na něj. "Takže já ůjdu." Zamával jsem mu a vydal se k autobusové zastávce.

Rozešel se směrem k autobusu a tak sem se vydal za ním že ho doprovodim ,,Dobrovodim tě ..Kazuki " usmal sem se .Na zastávce sem se na něj usmál,,tak...Teda..Uvidíme se" řekl sem nebyl sem na loučení nerad sem se loučil " objal sem ho jen sem ho objal a zamával mu pomalu sem se vydal zpadky

Kazuki: Kývl jsem a usmál se na něj, nechal jsem se obejmout a potom nastoupil do autobusu. Ten ně odvezl před můj malý byteček. A já vylezl a s jemným úsměvem. Vydal sjem se teda k sobě a položil telefon vedle papírů a začal si dělat jídlo.

Iumi

Odjel..a já sem byl nucen vrátit se do práce .Začal sem tím že sem vytrhal Santu tam kde neměla být zalil sem vše ..presazel pár květin a ve sklenicích sem pohnojil všechny květiny a také zalil..musel sem pustit automatické zavlažování všude a pak už byl večer..no a já mohl jít domů.A jak sem šel ? Proměnil sem se na psa a běžel sem po ulicích naštěstí sem měl obojek a tak mě nemohli odchytit .

Doma jsem neměl moc dělat. Jen jsem vzal svou dopracovanou mangu a rozhodl se jí konečně odnést editorovi. Konec konců už jsem mu ji měl odnést dávno. A tak jsem teď šel pomalu ulicemi se sluchátky na uších.

Iumiko

Koncil jsem v práci a rozhodla jsem se jít projít po městě v psi podobě ...Kazuki si ani nevšiml co se děje ale zachvilku před ním stali tři psi a vraceli ...nejspíš vážně nemají rádi kočky .pomalu se k němu přibližovali a vraceli na něj

Šel jsem dál, dokud se přede mnou neobjevili oni. Psi, stvoření ze kterých jsem měl naprostou hrůzu a zdáli se mi o nich noční můry.  Zoufale jsem se rozhlížel, co mám dělat, kdybych se proměnil do kočičí podoby rozcupovali by mě okamžitě, takže jsem udělal jednou věc co mě napdala, Sekl jsem sebou na zem a schoulil se do klubíčka.

Uslyšel jsem vrčení a štěkání jinych psů ..rozumel jsem jim .Rozbehl jsem se tim směrem ...uvidel jsem jak ti psi stoji u něčeho spise u nekoho kdo lezi nazrmi..ucitil jsem zvlastni vuni..známou vůni...Kazuki!!!..zavrcel jsem a dkocil po tom vetsim psovi a zacnu se s nim prát byl slabsí takze ja schytal jen par kousancu a pak jsem si stoupl k nemu a vrcel na ne ..takze utekli...sedl jsem si k nemu a olizl jsem si zranenou parku od krve.Holt zraneni se nevihnu

Otočil jsem se včas abych viděl toho psa. A ten pes byl Iumiko. Ale to na nepoznal. Začala e s tím jiným rvát mezitím co já se třásl a pak se rozplakal. Zůstal sjet am ležet a jen na ně vyděšeně zíral

Co to je?  Kdo to je?  Mám strach. Nevěřil jsem mu dokud byl v této podobě. Opravdu jsem psy nenáviděl a on byl... Teď jeden z nich.