Dům Zesse a Seijiho

Ucítil jsem jakousi štiplavou bolest. Pootevřel jsem oči. "Zessi." zašeptal jsem. "Omlouvám se." v mých vlasexh si vesele hořeli dva modré ohníčky. To samé i na mých pažích. Tam jich ale bylo víc. Moje tajemství bylo pryč. "Je mi špatně Zessi že jsem ri o tomhle neřekl." šeptal jsem smutně o těch modrých plamenech.

Koukl na něj smutně'tak tím se netrap,chápu proč jsi mi to neřekl,já to chápu.Důležitější je to že jsi ty chudáčku musel nést to břímě sám,no a nepálí tě to?.Nevím co bych pro tebe mohl dělat'přemýšlel nad tím a šel pro obklady co mu dal na tělo'

Pphlédl jsem na svou dlaň co jsem si zvedl k očím. "Nepálí. Je to jen moje...magie." zašeptal jsem a slabě zakašlal a xhvěl se. Chytil bych ho za ruku ale neumím ty plameny ovládat. Spálil bych ho. "Zessi." z očí mi začali téct slzy. "Nemohu tě ani obejmout. Nemohu nic je mi to tak líto." zašeptal jsem zoufale. "Moje plameny by ti ublížili."

Usmál se na něho mile 'to přece nevadí,když by to byla nějaká ta jizva tak by to nevadilo a třeba by mi ani nic neudělali a neplač,ono se nic neděje.Tak mě obejmeš až zhasnou.

"Zessi oni tohle dělají z podsvětí. Volá mě Satan. A já se bojím." zašeptal jsem. "Nechci tam jít. Ochraň Shiona on za nix nemůže. Je malinký a roztomilonký. Chraň našeho syna." zašeptal jsem a oheň pomalu uhasl. "Zessi." zašeptal jsem s tichým výdechem a zavřel oči. "Miluji...tě." vydechl jsem.

Pousmál se na něho a políbil ho na čelo 'Jistě že ho ochráním a chápu že tam nechceš,tak tam nechod a neboj se,ono vše bude dobré 'sledoval ho 'jenom abys byl i ty v pořádku.

"Musím tam Zessi."  zašeptal jsem tichým hláskem. Bylo mi hrozně. Připadal jsem si jako by mě někdo opékal na rožni.zevnitř. chytil jsme Zesse za ruku a zahleděl se na něj očima ze kterých šlehaly modré plamínky. "Mám strach Zessi."

Nahnul se k němu a přivinul se i když ho to mohlo popálit,bylo mu to jedno,Objal ho a políbil na rty'to bude dobré zlatíčko,až přijdeš tak si spolu dáme večeři a odpočneš si u mě v pokoji ,já se zatím posratám o Shinonka 'ještě jednou ho políbil'Jsi siln,tak se neboj,čekáme na tebe,.

Zess mě objal a za chcíli jsem byl už u něj v náručí. Jeho rty vyhledali moje. Zaposlouchal jsem se do jeho slov. "Děkuju Zessi." zašeptal jsem a sám ho políbil. Proplétal jsem se s jeho jazykem a jemně ho hladil po krku než moje tělo začalo mizet. Uamál jsem se na něj a pak zmizel úplně. "Do večera budu zpátky zlatíčko." zašeptal jsem ještě. 

Nechal ho jít i když mu to trochu bylo nepříjemné a smutné že zmizel tak z rázu a nestihl mu ani zamávat nebo říct pozdrav na oplátku,nicméně to bylo jedno.Protože den právě začínal a jemu už bylo slíbeno že ze Shionem se rozhodně nudit nebude,ano ano nenudil se neb Shion brečel.netušil co s nim tak ho přebalil,nakrmil a brečel pořád,pak kolébal a kde co ale nic nezabralo ,tak s ním šel na konec na zahradu kde se uklidil a pak si s ním i hrál a nakonec ,to už bylo otpoledne,tak Shion usnul.On si sedl vedle něho do lehátka a sledoval ho a u toho si něco četl,ale hlídal.