Dům Zesse a Seijiho

"To je jen jeden z mnoha důvodů Zessi. Samozrejmě že by tě lidi očumovali." řekl jsem uraženě.  "Navíc kdoví co je v tý vodě." zašeptal jsem. "V zahradě mají sakurový sad. Potom ještě nějaké další kytky ale já chci vidět svatyni v sakurovém sadu." zašeptal jsem.

// Nywata se tu nějakou dobu neukáže

Povzdechl si 'Já nevím co by na mě okoukovali,nic tak zvláštního na mě není krom těch uší a ocasu jsem asi průmněrný a nebo dokonce ošklivý .'povzdechl si 'Hm stromy jsou krásné ale nechápu proč chceš vidět svatyni,vlastně chápu ale nějak mě osobně to moc neláká ,ale když tam chceš jít tak tam tedy půjdeme 'přikývl a vydal se dál městem než konečně opravdu uviděl vrata do té velké honosné a rozlehlé zahrady,kde zrovna mnoho věcí květlo a jednou s těch věcí byla opravdu sakura.

mh:Jistě chápu a díky za informaci.

"Tenhle rok jsem ještě žádnou svatyni nenavštívil. Chci to napravit."  usmál jsem se na něj a to už jsme byli před sadem. Pousmál jsem se. Tohle mi udělalo radost. Došel jsem k jednomu stromu a lehce ho pohladil po kůře. Tohle bylo tak příjemné. Znovu se ocitnout tady jako když jsem byl středoškolák na vyšší střední. "Tak pojď Zessi." usmál jsem se. Pomalu jsem se vydal ke svatyni na konci sadu kde byli nějací středoškoláci, polovina vyšší jak já. Vytáhl jsem deseti yenovou minci a s jemným úsměvem sepjal ruce poté co jsem minci vhodil do otvorů pro mince. Pomodlil jsem se a pousmál se. Před Zessem všichni uhýbali.otočil jsem se na něj a usmál se.

Moc se mu nechtělo,raději by se tu kochal přírodou,ještě když na něj všichni zírali a že tu bylo lidí a hodně mladých .No nakonec šel tedy za ním ale všichni mu uhýbali a bylo mu vceku jasné proč asi ,bud to bylo tím že byl slepý,ohavný nebo monstrum a nebo vysoký,mohlo to také být vše v jednom 'Bojí se mě a nebo štití ?'síkl na Sejiho a jemně pokývl hlavou ke studentum co zrovna ustupovali kousek od něho,pak došel do svatyně.Do prostoru na mince hodil několik mincí a pak se pomodlil,poté napsal svoje přání na malou dřevěnou destičku a zavěsil k těm ostatním.Pak odstoupil od svatyně,odešel o kousek a usadil se pod jednou ze sakur co byla trochu stranou lidem a jiným rušivým elementum,hezky tu hučel potuček co tu vedl pod malým ,dřevěným Japonckým mostíkem a on si užíval klid.

"Jen je jim nepříjwmné jak jai vysoký lásko moje. Nedělej si starosti." usmál jsem se na něj. Pohlédl jsem na ty studenty. Pousmál jsem se. "Je tu nějaký problém?" řekl jsem. Pohlédli na swbe a pak na mě. "Vy jste tu s tím mužem?" zeptal se jeden. Zamrkal jsemale pak s něžným úsměvem kývl. "Ano jsme tu spolu prpč?" zahleděl se stranou. "Dřív jsi chodil na naší školu že? Umělecká škola. Teď bys byl ve třetím ročníku. Nedokončil jsi školu protože jsi se oženil a narodil se ti syn. Senpai." pohkédl na mě a já na něj dál nechápavě hleděl. "Tohls je váš manžel?" kývl jsem. "Ano je, moc ho miluji." řekl jsem a on pak sklonil hlavu. Pak vytáhl obálku a podal mi ji. "To je od ředitele." řekl a já kývl a pomalu si ho vzal a poděkoval. Pak jsem došel k Zessovi. Objal jsem ho a usmál se

Zess to se podíval s pod stromu co se děje u svatyně kde zaostával Seji ale nic neříkal,jen se nenávistně díval na ty lidi a pak také i když přišel Seji za nim 'Nesnášim lidi a takové jako jsou oni dva krát,viděl jsem je jak bílé kočce namalovali pruhy a další také jinak obarvili a podobně a to co to udělá těm kočkám je již nezajímalo,to že ty barvy jim mohou škodit a dělají i jiné věci co škodí ''naštvaně praštil do stromu''Určitě ti lhali a vše je to kvůli tomu že jsem monstrum a ještě chlap ''

Hleděl jsem na Zesse a nakonec si k němu sedl a lehounce ho líbl na rty. "Ale notak Zessi. To je v pořádku. "Zessi nevymýšlej si. Tyhle jsem znal z nižší střední a jsou úplně normální. Musel jsi vidět někoho jiného." pak jsem rozbalil dopis od ředitele. Pousmál jsem se. "Přeje mi hodně štěstí. A říká že mě na škole zase rád uvidí." usmál jsem se na svého manžela. "Vidíš nic zlého tam není je tam i razítlo školy a poznám ředitelův podpis. Neměj o mě takový strach a nebuď naštvaný."

Rozjlížel se kolem po lidech a byl nervozní i když ho Seji objal a ožná ještě víc a ten dopis od ředitele školy v něm vzbuzoval mnohem víc záporných emocí,nezdílel Sejiho nadčení i když by měl 'Možná jsou dobří ti spolužáci a možná ne,nenávist a zloba kvete všude.Krom toho ty se nemůžeš vrátit do školy,máš malé dítě a já se o něj moc dobře postarat nedokížu,jsem skoro slepý a ještě mám i jiné hendikepi a zdravotní potíže'připomenul a pak si lehl do trávy'Leda bysme měli chuvu a nebo ho hlídala tvoje matka,ale to by zase mohlo mít na něj špatný vliv,kdo ví''myslel Shiona'

"Zessi okamžitě přestaň." vyhrkl jsem. Právě jsem ztratil trpělivost. "Pořád jen nechceš abych se s někým stýkal, pořád se úplně zbytečně bojíš a abych byl upřímný. Leze mi to na nervy. Chtěl bys mě někam zavřít a tam mít. Máš i něco proti mojí rodině. Nechápu jak tě můžu tak strašně moc milovat když ti všechno vadí." z očí mi tekly slzy a já vstal. "Jdu pryč. Aspoň si pak zvykneš i na jiné lidi." vztekle jsem vstal a rozběhl se zahradou pryč. Šel jsem do lázní abych se uklidnil. A tam jsem potkal bratra Zesse. Ušklíbl se na mě a já se zatvářil naštvaně. Doplaval jsem k němu, natiskl hok bazénu a políbil. Přitáhl si mě blíž. "Zase hledáš útěchu." zašeptal a já se koukl stranou. Jednou rukou mi ssvřel zadek. "Nevadí. Klidně si tě zase vezmu."