Dům Zesse a Seijiho

Došel k němu a objal ho 'To bude dobré,chápu to a vím že je to bolestné,netrap se kvůli tomu,časem to bude lepší .Což mi připomíná že jsem se ti za dnes neomluvil,takže se omlouvám a další věc je že jsem potkal člověka ze své minulost,svého bývalého pána a z nějakého důvodu mi dal na sebe číslo a obálku s penězi a nevim proč'

Poslouchal jsem ho a zoufale se na něj koukl. "Zessi tohle...on ti dal peníze?! Ale vždyť to je jakoby si tě chtěl koupit. Jakoby mi tě chtěl sevrat i když...kdybys šel tak bych se asi ani nedivil. Protože kdo by chtěl být tady s takovou štětkou." zašeptal jsem smutně.

Pohladil ho a políbil 'Nepovídej zase takové blbosti,neurážej se neustále.Kam bych chodil když polu máme syna a jsem rodina a nevim proč to udělal asi se semnou něco stalo,mluvil jsem s nim a pak si pamatuju jen tmu a obálku a bolest krku 'přiznal Sejimu '

"Ale Zessi já jen mluvím pravdu. Vždyť se koukni jak jsem prodejný." mumlal jsem svoje. "Bolest v krku?" zašeptal jsem a stáhl ho do své výšky. Chudáček můj malinký jak se musel sklonit. Hledal jsem nějaké znamení na jeho krku a taky ho našel. "On tě pokousal." zašeptal jsem. "Zessi co je zač ten chlap? Je to upír?!"

Poslouchal ho 'Jestli se cítíš špinavě,tak se osprchuj a zapomen na to,úlety se prostě občas stanou,netrap se tím ,'povzdechl si a onjal ho 'No je to do dobré,jen to bylo podivní a ten chlap je šlechtic a velmi bohatá a vážená osoba a ano myslím že je upír a čaroděj ,nebo něco takového ale taky si mě vzal kdysi s ulice,za což jsem byl vděčný i když u něj to bylo taky hrozné,ale tak díky němu jsem zase potkal tebe '

"Kdyby to byl jen úlet." zašeptal jsem smutně. "Hele už nikdy nesmíš k němu chodit a kdyby k tobě došel tak ho ignoruj. A vůbec s ním nikam nechoď." zašeptal jsem a zoufale se na něj zahleděl. "Prosím Zessi bojím se o tebe." zašeptal jsem.

Zamračil se'ale já s nim přece nikam nechodil,byl jsem v praku na lavičce a jedl a on přišel ,byla to náhoda.Nebo si to teda myslim,ale možná jsem ho viděl rád,na jednu stranu a na druhou ho nenávidím .'přiznal své rozpolcené pocity'A ty už takové věci nedělej se svím bratrem,je to divné 'povzdechl,cítil tu jeho vůni'

Mh:Jedeš letos na Advik ?

"Zkrátka se mu pokoušej vyhýbat, nemluv na něj a tak. Bojím se aby ti neudělal něco špatného." pak jsem jen sklonil hlavu a zatvářil se zoufale. Opravdu jsem sám sebe nenáviděl. "Omlouvám se...že to musíš cítit." zašeptal jsem zoufale. "Je mi hrozně." // ahojky, na advik jedu, pojede se mnou i Nywata :) bylo by fajn se znova vidět. Jedeš že ji

Povzdechl si 'No dobrá,pokusím se s ním nemluvit i když moc lidí a bytostí krom tebe neznám .No mě je to vlastně jedno,cítím i vůni svého potu a nemyslim že je nějak příjemná,takže si to tak prosím neber'byla to pravda,měl hodně citlivý nos'

Mh:To je velmi zajímavé a pěkné že jedete spolu .No měla bych snad jet,neb už to mám zarezervované.

"Ale musí být nepříjemné cítit takhle jiného chlapa." zašeptal jsem. "Dojdu se teda vysprchovat." zamířil jsem do koupelny a tam a pustil na sebe teplouvodu, z mého těla okamžitě začala syčet pára. Zamrkal jsem. Tohle nebylo normální. Vypl jsem vodu a došel k zrcadlu. Stačil mi jediý pohled. Hleděl jsem na svou něžnou tvář, na oči které začínali rudnout. Ve vlasech mi začali tancovat dva modré plamínky. Vyděšeně jsem se zhroutil na podlahu. Z kostrče mi vyrostl ocas. Ale kromě plamínků ve vlasech mi nikde nic nehořelo. "Zessi!" vykřikl jsem úplně zděšeně. "Zessi!" // to je dobře, budeš zase u stromu? Nebo ti pak mam zavolat abysme se našly?