Dům Zesse a Seijiho

Zess to bral až moc vážně.  Chtěl jsme po něm jen jemný, něžný a příjemný sex a on poslechl doslova a ani nepípl, tím mě naštval.  Jenže toho abych se udělal on nemohl zabránit. On se vzápětí udělal do mě. Pak ale mlčel. "zessi... ty nemůžeš mě takhle poslouchat! Strašně mě to rozčiluje!" řekl jsem a sevřel mu ruku. "Mluv se mnou Zessi!"

Koukl se na něho 'Chtěl jsi abych byl tiše,tak jen jsem ti chtěl vyhovět a udělat to co chceš abys byl štastný 'sledoval ho 'Potřebuji si odpočnout,omlouvám se'natáhl se do stolku pro mast a začal se mazat'A mimochodem abys věděl ,tak tě miluji i když ti to nesmím říkat'

"To je právě to. Udělal jsi to abych byl šťastný jenže xo je to za atmosféru když sotva se uděláš tak na mě ani nepromluvíš? Myslel jsem to pochopitelně během sexu Zessi. Pak jsi mohl klidně normálně mluvit. Sex je plný vášně a lásky a potpm má přijít hezká atmosféra." řekl jsem a sledoval jak se maže. "Proč mi nesmíš říkat že mě miluješ?"

Zahleděl se na něj 'Protože jsem stvůra a tebe to pak jistě bolí mě tedy ano to že protoebe nejsem dost dorbý .Hm chápu,příště tedy potom budu mluvit,jak si přeješ.'namazal se a pak si lehl 'jak se cítíš?

"Zessi proč se takhle vidíš? Ty přeci nejsi stvůra. Jsi můj milující manžel." zašeptal jsem. "přestaň o sobě takhle smýšlet, už jen kvůli Shionovi a taky kvůli mě. Chci být tvůj celým svým srdcem a ty... tohle..." lehl si a já se k němu přitulil. "už je to dobré, je mi dobře, užil jsem si to a moc ti za to děkuji." Zašeptal jsem.

Usmál se na něj 'To jsem rád že se cítíš dobře,h..budu se snažit ale ze dne na den takové smýšlení neodejde'řekl mu po pravdě'Shion se nám mění v pěklného lumpa,s tím jak zlobí mě občas pěkně štve a hlavně to že nechce jíst zeleninu ,asi nejsem dostatečně trpělivý tak jako ty"!'obrátil se a políbil ho'Co budeš dělat zítra?

Usmál jsem se na něj. "Shion je maličký. On tomu nerozumí." pous.ál jsme se. "Je to dítě, potřebuje lásmu rpdiců a pak trpělivost. Tu hlavně. U něj tu trlělivkst opravdu potřebuješ." zasmál jsem se. ale byla to pravda. Shion byl pěkný nezbeda. 

Povzdechl si 'No já vim že potřebuje lásku ale být rozmazlený zase ne a trpělivost moc nemám,omlouvám se'povzdechl a převalil se na bok'No snad s těch svích lumpáren vyroste a pak bude hodný i když zase snad ne moc,to by pak bylo špatné.No a co ty ?.Povíděj co bys chtěl do budoucna změnit nebo tak '

"Je mu teprve rok. Toho tak moc rozmazlovat nemůžeš." řekl jsem a zahleděl se do jeho tváře. "Bylo by hezké kdyby byl hodný. Náhodou by to tak špatné nebylo." řekl jsem a pohladil ho po ruce. Xo bych chtěl změnit hmm. "Docela rád bych dodržel termíny knih a mang." usmál jse. se. Jo kdybych se snažil až takový probl3m by to i nebyl.

Uchcechtl se'no myslím že se rozmazlit dá každá nehledě na věk'Pak se podrbal za uchem'Hm s těma mangama bych ti občas mohl pomoci,pak bys stíhal a nebo pohlídám Shionka abys měl na to čas a hlavně si holt budeš sám muset máknout no .Já taky pořád něco spisuji'protáhl se'ani se mi nechce spát 'zapředl '

"Jo dá ale Shion takový nebude..nedopustím aby byl rozmazlený Zessi." zašeptal jsem. "Byl bych moc rád kdybys ho pohlídal. Poslední dobou moc mesmím a honím uzáěrku a ten malý klučina mě neustále vyrušuje." pokrčil jsem ramemy. Přirulil jsem se k němu a sledoval ho.

Usmál se a přikývl'dobře,tak já ho budu ráno hlídat a budu si s nim hrát nebo můžu jít i na hřiště nebo někam s nim,když nebude moc horko a nebo pršet,protože pak bychom museli být doma stejně a nebo s ním půjdu do cukrárny'vyřkl své názory'Jo rozmazlený nebude ale děti potřebují lásku'políbil ho 'pohlídám ho jak budeš potřebovat a chtít.

"Budeš moc hodný Zessi." zašeptal jsem a usmál se na něj. "Ale na cukrárnu je ještě malinký. Stačí mu když ho budeš učit chodit. Pořád mu to moc nejde. To je teď nejdůležitější." řekl jsem a usmál se na něj. "Zessi opravdu tě miluju. Jsem moc rád že tě mám."

Povzdechl a sklopil hlavu'Nevím co mě to napadlo,ta cukrárna.Vždyt by mu to pak ještě mohlo ublížit,třeba by mohl mít žaludeční koliku nebo se nachladit nebo něco'zakroutil hlavou'hlupec no jsem ,jo dobře.Tak když říkáš že se má učit chodit,tak hio budu učit chodit a vozit za krkem a až bude větší koupíme mu takovou tu děckou motorku nebo kolo s přídavnejma kolečkama(firtbike).'usmál se a políbil ho 'No já tě takíé miluji a jsem rád že ty miluješ mě i když občas se hádáme ale to je asi normální nějaká ta kryze v rodiných vztazích ,bez těch by to asi nefungovalo.Jen já to moc rád nemám a snažim se tomu vyhnout i když jsem třeba pak zamlklý nebo nervní.

"Notak Zessi myslel jsi to dobře, na tom není nic špatného. Hledáš způsob jak mi ulevit. Je to roztomilé. Líbí se mi to na tobě. Zessi." hladil jsem ho něžně po tváři. "Taky se nechci hádat ale někdy to peostě přijde samo." posmutněl jsem. Opravdu jsem byl z toho nešťastný. Nechtěl jsem se hádat s někým koho jsem tak zatraceně miloval.

Usmál se a políbil ho 'Ano myslel jsem to nejspíš dobře  a děkuji že jsi se mě nyní zastal i sám před sebou.No ale také bych krom toho chtěl podniknout něco jen ve dvouch,jen my fva.Naplánovat to můžeš ty,dlouho jsem nic nedělali jen společně.

"Ano je dobrý nápad naplánovat něco ve dvou. Jen my dva. Shiona dám mamce. Ta se o něj dob4e postará." usmál jsem se na něj. "Ale teď bych už rád spal Zessi." zašeptal jdem vzápětí a během chvilky už spal stočený a p4itulený k němu. On byl pro mě pro usínání nejlepší. 

Povzdechl si nad tím jak rychle usnul,ale byl velice rád že souhlasil s jeho nápadem někam si vyrazit ve dvou.Přemýšlel však o tom zda je Sejiho máma opravdu to nejlepší pro Shiona,zda by nebyl lepší snad někdo cizí ,ale nakonec nad tím zakroutil hlavou,přece ho má ráda tak se o něj dobře postará.Pohladil Sejiho ve vlasech a chvíli koukal do stropu a přemýšlel než usnul a snil .

 Ràno jsem se probudil pochopitelně dřív než Zess. Pohladil jsem svého manžela po vlasech tak abych ho nevzbudil a políbil ho na čelo. Pak jsem pomalu vylezl z postele. Šel jsem do kuchyně a udělal snídani. Shion taky ještě spal a tak bylo zatím o práci méně.  Tise jsem si prozpěvoval mezitím co jsem vařil. 

Zess se za chvilku probudil a rozhlížel se 'Seji ..'nikdo se však neozval,tak šmatral v posteli kolem sebe,neb měl ještě oko zavřené a zjistil že tam nikdo není .Vstal a šel si opláchnout obličej a hodil na sebe nějaké oblečení cestou.Pak už došel za ním do kuchyně'Dobré ráno'políbil ho na krk a hlavu do vlasy a objal ze zadu 'Není od vás hezké že takhle necháváte samotného svého může pane Seji a obzvláště po takových věcech co se děli včera ..'

Za chvíli už se na mě Zess zezadu natiskl a já se pousmál a přitulil se k němu. "Ale už jsem u tebe, ty jsi u mě, jsme spolu, to je dobře Zessi ne?" zašeptal jsme láskyplně. "Jsem moc šťastný za to co se dělo včera. Tak moc šťastný Zessi." Zahleděl jsem se na jeho obličej. Byl jsme moc rád že ho mám, on byl dokonalý, nic lepšího mě nepotkalo kromě našeho malého synáčka který pořád něco žvatlal. Ale teď pořád spal. Ale Zess byl pro mě vždycky to nejdůležitější.

Tiše ho sledoval a snažil se ho svím jedním okem zaostřit'Ano to je pravda,ted jsem tady a ty taky se mnou a nyní .'políbil ho na rty'ale trochu mě to mrzelo,nesmíš jen tak ocházet s postele,klidně mě vzbud když se budeš nudit ale nechod.A co to vaříš?:'zjistoval mlsně a oblízl se'

"Dobře tak příště nebudu tak odcházet. Bude to ryba se salátem ze špenátových listů a rajčátka s mozzarelou." usmál jsem se a pohladil Zesse po ramni. Jeho velké tělo bylo tak příjemné a já se v něm úplně ztrácel. Jak jsem byl maličký a on veliký. "Zessi na co bys měl chiť až bude oběd?"

Prohlédl si jeho a pak hrnec a pánev na které jídlo připravoval a také prkénko a mísu se salátem'Na co koliv jen prosím at to nejsou rajčata a salát,víš jak nemám rád zeleninu ale na ten sýr a maso se těším .Víš co dal bych si cokoliv co uvaříš ty ale sýrová omáčka by byla bezvadná nebo nějaké sladké jídlo,třeba dort nebo tak něco'políbil ho 'jsi šikovný,chceš nějak pomoci a mám tedy dnes hlídat Shionka?

 "Vím že ji nemáš rád ale jelikož nejsi kočka tak ji j8st musíš a budeš. Jsi také člověk Zessi. Zelenina ti pomůže i když ty už vyrůst nepotřebuješ." zahuhňal jsem a pohlédl na jeho hlavu takže jsem tu svou musel zaklonit abych mu vůbec viděl do obličeje. "Dort je zákusek Zessi. Tak bude sýrová dobře." usmál jsem se na něj zase jako sluníčko. "Budu rád když ho pohlídáš ale teď tu buď ještě se mnou."

Přikývl 'dobře budu tady,já vím že rust nepotřebuji a ani bych nechtěl,víš ono občas je otravné být vysoký třeba jako nyní 'sklonil se aby ho mohl políbit ''a ano snim to ale rád jí nemám a nezaručuji že tu zůstane ve mě 'myslel tím že to možná vyzvrací 'a dort je pro mě i hlavní chod a tak často ho nemám,tak  s tím nedělej caviky a tedy pohlídám ho až řekneš'udělal si kávu a usadil se na gauč'

"Zessi." řekl jsem skoro zoufale a nešťastně. "Chtěl bych aby ti bylo dobře a ty nesmíš zeleninu odmítat. To prostě nesmíš. Vždyť ji potřebuješ jinak onemocníš." nechtěl jsem aby mu bylo špatně já chtěl pro něj to nejlepší. "Dort je dezert a za tím di stojím." usmál jsem a přitáhl ho do své výšky abych ho mohl políbit. 

Oplatil mu polibek a nechal se políbit .pokrčil rameny a zastřihal uchem'Já vím že je to dezert ale jím jej rád,přeci jen jsem kocur a ti mlsní jsou,na to nezapomínej a všichni chtěj to co většinou není zdravé a neměli by.'Hleděl na něj 'Ale nemocný  nebudu s toho že nejím zeleninu,jím jí i když v menším množství a navíc si vždy mohu dát vitamíny v tabletě a ty hlídej to jídlo nebo to spálíš.

"Ty sám sebe bereš jen jako zvíře! Nejsi zvíře Zessi!" řekl jsem. Vadilo mi to. Vadilo mi jak neustále nad sebou smýšlel jako nad kocourem. Ubližovalo mi to. Sundal jsem z pánve rybu a pohlédl na něj. "Zessi já...tě strašně moc miluji ale ty... Tohle." nakonec jsem mu podal talíř s rybou. "Dobrou chuť." odvrátil jsem tvář aby neviděl moje slzy.

Usmál se na něho 'neberu se jen jako kocoura,vím že jsem i člověk,tedy ted už jsem vlastně jen člověk s ušima a ocáskem .Omlouvám se ti,nechtěl jsem tě rozesmutnit'odložil talíř a objal ho,no znal ho tak tušil jak to je 'A děkuji za rybu '

 Zahleděl jsem se na něj tak byli vidět ty maličké slzický valící se mi z očí. Přitiskl jsem se k němu. "Zessi! To je v pořádku. Já jen... Zkrátka se snadno rozbrečím je mi to líto." zašeptal jsem a hladil ho po tváři. "Miluju tě!"

Usmál se na něj a hladil ho'Alspon je vidět že máš nějaké city,je to lepší než být bezcitný a kdo nebreší víc není člověkem'políbil ho a objal'také tě miluji,musíme si někdy udělat zase pěkný den až budeš mít čas třeba po urávěrce'

Nechal jsem se políbit a jen myslel na to že kdybych se alespoň tak snadno nerozbrečel bylo by to lepší. "Ano uděláme si hezký den Zessi. Teď zrovna honím obě uzávěrky ale určitě to bude už  lepší sotva je dohoním." usmál jsem se.

Pousmál se na něj 'Hm..neměl bys to nechávat na poslední chvíli  i když chápu že se Shionem to není lehké ale příště mi to řekni a já ho nějak zabavím abyses mohl bavit,odpočnout si a nebo pracovat'přikyvoval hlaovu a pak už se dal do té ryby co mu nandal na talíř.

Sledoval jsem ho a nakonec jen smutně kývl. "Řeknu ti Zessi ale nechci aby ses vyčerpal a třeba se ti něco stalo." zněl jsem nešťastně a taky jsem nešťastný byl. "Nechci tě ztratit prltože tě tak moc miluji." sklonil jsem hlavu a zahleděl se na svoje boty. No nakonec sjem mu stejně nandal zeleninu a zahleděl se na něj. "Sněz to." usmál jsem se.

Vzal si zeleninu a pro Sejiho klid na duši jí snědl ale nechutnala mu a taky se netvářil zrovna mile když jí jedl.'Hm..bylo to dobré!''řekl hraně a sledovaů ho 'neboj mě nic nebude a co tedy budem dělat ted?

mh:Jak se máš a co děláš,co je nového?.Se neozveš ani

Sledoval jsem ho a ten jeho pohled ignoroval. Pak když to dojedl tak jsem se zamračil. "Nelži mi Zessi. Když ti to nechutnalo tak to řekni. Když je to hnusné, klidně to řekni!" vzal jsem mu talíř a hodil a to doslova ho do dřezu kde jsem ho umyl. Pak jsem udělal kašičku pro Shiona a neustále se mračil. Na rukou mi vyskakovali modré plamínky.

// promiň no víš že já na facebook nechodím prorože ho nemám ráda a teď mám práci ještě se školou a tak :)

Smutně na něho koukal a nechápal jeho hněv'Promin,tak tedy bylo to ošklivé ale snědl jsem to,tak se nemusíš přece hněvat a omlouvám se že jsem tě naštval ale chtěl jsem ti udělatradpst tím že to sním a mám nakrmit malého?'zeptal se i když to asi nebylo vhodné když se tak hněval '

Mh:já vím že nemáš ráda Fb ale mohla jsi napsat sem a já na tebe už asi nemám číslo jak mám nový mobil,jinak bych se ti i ozvala tam .A ano chápu že máš mnoho starostí a školu ale jsem ráda že alspon hrajem.Díky

"Chàpu to Zessi. Vím jak to je. Jsi zčásti kocour a tak tvojechuťové buňky jsou trochu jiné. Jiné než Shionovo nebo moje." Řekl jsem a dal mu kaši. Nikdy jsem v jeho přítomnosti neprojevil svou další moc. Nikdy jsem mu neukázalmeč. A modrè plamínky na mých rukou srýt ale nešlo. "Ano nakrm ho prosím"

//jestli máš ty pořád to samé číslo tak ti napíšu. Taky mám nový mobil :)

Mh:Jo jo číšlo je stejné "!.

Tedy děkuji,alspon si to budu moci uložit.

Pousmál se na něho 'Ano jsem kocour,nevím zda je to dobře či špatně ale je to tak ,prostě jsem se tak holt už narodil .Dobře nakrmím ho 'sedl si k Shionovi a začal ho opratrně a pomalu krmit,přitom to sám ochutnal'To je váborné 'Dal bych si to někdy také 'ne nebylo to jen chválení aby to dítě jedlo,jemu to skutečně chutnalo ¨''

// pak je to v pořádku. Napíšu ti :)

Shion který se právě probudil ani nevěděl co to jí. Byl tak umavený že jen všechno polykal. A pak zase usnul ve stoličce, bylo vidět že je pořád malinký. "Zessi tohle je strava pro malého. Je to mimino. Ne pro dospělého muže." řekl jsem mu jako bych kázal malému dítěti. "Můžeš si udělat jáhlovou kaši. Chutná podobně. Můžeš tam dát ovoce a tak dál. Javorový sirup." pokrčil jsem rameny.

mh:Ok,děkuji.

Povzdechl si když krmi Shiona a ten najednou usnul'Ach jak je ten rust asi unavujcí'kaši odendal a utřel malému pusu a ručičky a sundal nrindáček a pak jej vyndal ze židličky a tu omyl a uklidil a malého dal odkrknout na rameno a pak si s ním sedl na gauč'No já vím že je to pro malé a ne pro dospělé,ale je to dobré a vím co se dává do jáhlové kaše,bramborové a dokonce i ovosné 'zakroutil hlaovu,tak hloupý nebyl -Pak malého poloýil vedle sebe aby se mu neudělalo zle'

"Je jen malinkej." zašeptal jsem a sledoval prvka jak na Zessovi usnul. Bylo neuvěřitelné že Shion vzešel z nás dvou. Malinký klučina. Zahleděl jsem sesmutně z okna a pak k němu přešel. Položil jsem zamyšleně na sklo ruku. 

Hladil Shiona chvilku a pak se podíval na Sejiho k onu a přešel k němu a objal ho ze zadu 'děje se něco ?.'

Ucítil jsem jeho velké tělo na tom mém. Zesmutněl jsem. "Můj táta s Hidekim se rozhodli pro sraz. Sraz démonů ze Satanovo krve. Musím tam jít. a já tam nechci. Oni zjistí že mám dítě a když to Satan zjistí." otočil jsem se k němu. "Bude  Shiona chtít zkoumat." zašeptal jsem a pevně a zoufale zároveň jsem ho objal. 

Povzdechl si 'To je ale hloupost,nic jim do toho není,jeho dítě to není a tak by se o to neměli starost,je to jako z nějaké hloupé fantasi knihy nebo filmu 'povzdechl 'ale pokud se na něj budou chtít kouknout,tak jen pod naším dozorem a nesmutni,třeba to nezjistí a vždy se vše dá nějak udělat,tak nebud smutný.

"Nemohu za svůj původ tak mě prosím nesrovnávej s nějakou knihou. Jsem polodémon s čistou magií a to je špatné. Alespoň z pohledu Satana. "oni se o to budou starat protože není normální aby měl muž dítě." zahleděl jsem se na svého manžela. "Ano máš pravdu neměl bych se takhle chovat." povzdechl jsem si.

Zamračil se'nesmí se zapomínat na holí fakt že je to i moje dítě,ne jen tvoje.Takže i já mám do toho co říci a nejsem taky moc normální ale se stanem nic nemám,takže mu do toho nic není a on otcem neni,tak at se do toho vubec ale vubec neplete"!'políbil ho na tváře'Je to v pořádku,neboj .Jsem zvědavý kdy se Shion pribudí,té kašičce moc nedal '

"To je jim jedno že je i tvoje protože ty se tam nedostaneš. Nemůžeš tam. Pokid bych sám něco neřekl. Satan je jeho strejda. Můj otec jeho děda. Já mám být ten co nasedne na trůn po nich dvou. Zessi já... Tě nechci vystavovat nebezpečí." pphlédl jsem na Shiona co tiše oddechoval. 

Povzdechl si a také na něj pohlédl 'Spinká,mě nevystavuješ ničemu,ono už to ani nejde.Už se mi nic horšího stát nemůže,jsem slepí,tak leda bych ještě nemluvil a to by pak už bylo jedno zda tu jsem nebo zda jsem v rakvi ''