Dům Zesse a Seijiho

Povzdechl a přitahl si ho k sobě když udělal to s tím ocasem a ta ostatní posmutnělá gesta'Uklidni se a neříkej pořád do kola ty samé hlpouposti,já vim že tě to mrzí ale neměl byses tím tolik trápit,jinak tě to pohltí a budeš ještě víc smutnější,měk bys to brát tak jak to j e'díval se na něj 'A nemrač se nebo ti to zustane,bude to dobré uvidíš,asi bys měl prostě počkat až to odezní a uklldnit se a nebo kontaktovat někoho kdo s tím má zkušenosti aby ti poradil co s tím,jinak nevím.Možná říkám hlouposti.

Měl pravdu ale poradit jsems e mohl maximálně tak se Satanem. Jelikož tohle byla jeho moc. "Ten ocas nezmizí. Jen ty plameny." zašeptal jsem a došel k němu. Použil jsem ten jeho sprej abych tplik nesmrděl po mém bratrovi a tiskl se k němu. "Zlobíš se na mě kvůli tomu ocasu?" zeptal jsem se ho.

Pohlédl na něho a usmál se a taky ho objal 'Hm..možná i rada od Satana by za to stála ,ale pokud to nechceš podstupovat a ryskovat tak,tak to chápu .'olízl si suché rty'Já vůbec neřeším tvůj ocas,je mi jedno zda ho máš či ne,když nevadí tobě.Celou dobu tady řešíme ty plameny,jelikož by to mohlo být divné a kdo ví zda né pro tebe nebo i malého škodlivé.Jinak já se nezlobím,nemám proč se zlobit.Spíš mám o tebe starost a strach,takže tak to je.

"Nejsou škodlivé, je to moje moc Zessi. Nic to neudělá." Usmál jsem se. "Ale asi zavolám  Satanovi, potřebuju vědět co a jak. Ale teď se mi do podsvětí nechce." Zamumklal jsem a dál se k němu tiskl. "Mám tě moc rád Zesi, miluji tě. Jsem rád že se mnou jsi." Zašeptal jsem, já se styděl za svou rasu, za to jaký jsem. Za to že nejsem člověk, nebo jsem ale jen z poloviny a tak teď mají všichni starosti. Celý můj život to bylo hrozné. Povzdechl jsme si a zabořil Zessovi tvář do hrudi.

Pusmál se na něj a políbil ho na čelo 'No to chápu,měl jsem podobný pocit ,ale určitě nemají jen starosti,ale i radosti.Jsou rádi že tě mají a určitě je jim jedno zda jsi člověk démon nebo jiná bytost,protože tě znají takovýho jaký jsi uvnitř a nikdo nejsme dokonalý,to si pamatuj a nesud se tak přísně 'políbil ho 'A taky chápu že se ti nikam nechce,mě se nechce nic ,možná bych se dokonce šel válet 'odechl si a zívl 'a když to není škodlové,tak je to dobré,to se mi ulevilo docela dost ,ale pokud chceš tak to projednej až budeš mít náladu.

"Projednám to Zessi. Ano." Zašeptal jsem. "Mohli bysme se jít klidně válet ale já hrozně smrdím a to ti bude vadit." Řekl jsem a zahleděl setím na svoje ruce. Styděl jsem se sám za sebe. Nejradši bych se šel někam utopit. Sklonil jsme hlavu a zabořil muji do hrudi. "Zessi." Zahuhlal jsem. "Promiň mi to."

Usmíval se na něj 'Už zase říkáš ty hlouposti,vždyt nesmrdíš,už jsi se navoněl vůní a přestan konečně,trochu mě ro rozčiluje.Nebo snad chceš dostat na zadek 'donesl mu vonavé vlhčené ubrousky'pokud ti přijde že smrdíš,,tak se otři ještě tímto 'povzdechl a políbil ho na čelo 'Jinak se můžem klidně jít válet'

Vzal jsem si ty jeho ubrousky abpomalu se otřel pak jsem se oblékl a koukl na něj. Už jsme si tak špinavý ani nepřipadal. A to bylo dobře.  Vydal jsems e s ním do obýváku a tam se na něj rozvalil. Usmál jsem se na Zesse. "Tak se jdeme válet'"

Zess ani po pravdě nechápal kde se tam tak rychle zjevil a zrovna se chystal že se bude cpát bílou čokoládou,když přišel Seji tak jí rychle strčil do kapsy u svetru 'Ano,jdeme se válet'ani si nevšiml že má od čokolády špinavou pusu¨'

Natáhl jsem ruce a sptva byl u mě. Hned jsem ho nadšeně obejmul a zavřel oci. Zabořil jsem mu tvář do hrudi a pousmál se. Bylo to rak příjemné. "Děkuju ti že jsi takhle tady se mnou." Řekl jsem. Zahleděl jsem se na jeho tvář. "Ale notak zlato nemusíš mi tajit co jíš." Zasmál jsem se.