Dům Zesse a Seijiho

Povzdechl si 'Nemyslím že je dobrý nápad choit zrovna za ním a je taky třeba zvážit to že i když Yoru dělá špatné skutky,nemyslí to až tak zle a pořád je to tvoje já a tvůj bratr zároven'trochu moralizoval ale nic nemyslel zle a pořád tu byla ta aféra a ten cit  co cítil k Yoruovi i přeš jeho zlé činny to tu pořád bylo'No snad to bude dobré ,však nemohu ti do toho mluvit ,je to tvé tělo a tvé rozhodnutí ,ale mohu tě v něm potpořit až se rozhodneš'došel si na křeslo pro Shionka a kolébal ho v náručí'

"Nemyslí to až tak zle?" Zašeptal jsem nevěřícně, to snad nemyslí vážně. A pakmi to došlo. "Pořád ho miluješ viď?" Řekl jsem a sevřel v rukou svoje oblečení. "V tom případě se ho zbavím jakýmkoliv způsobem. Ty jsi můj ne toho idiota co mi tě chce sebrat!" Vykřikl jsem zoufale. V očích se mi objevili slzy.

Zamračil se a hleděl na něj 'Hm...kdo ví jak to je,možná ho mám stále rád a možná ne .A proč bys tak chvátal někdy je lepší věci neuspěchat a nedělat ukvapené závěry'pravil a hleděl na něj a choval Shiona'hlavně nevymíšlej nějaké hlouposti o kterých ani nevíš zda zaberou či ne .

Zamrkal jsem. "Ale já..." sklonil jsem hlavu. "Musím vyzkoušet všechno." Řekl jsem okamžitě a odběhl do sklepa měl jsem tajnou místnost o které Zess nevěděl. Nevěděl ani o mém studování exorcismu. Našel jsem tam kvalitní svěcenou vodu a dotáhl ji nahoru a do zahrady a tam ji na sebe celou vylil. Okamžitě jsem měl popáleniny a v hlavě se mi ozval Yorův smích. Kouřilo se ze mě a já se v bolestech zhroutil na zem. "Au au." Mumlal jsem.

Zaslechl to a hned tam doběhl se studenou vodou a věcma na popáleniny,tedy to až po tom co viděl jak vypadá a pak jej ošetřil a dotahl do ložnice a rovnou do postele'Šílenče,démon na sebe nesmí lít svěcenou vodu  , to byl ten nejhloupější nápad co tě mohl zrovna napadnou 'zakroutil nad tím hlavou 'takže od ted jen přemýšlej a to hodně než něco půjdeš dělat a zkoušet a taky se porad s kompetentní a tomu znalou osobou '

"Neboj se Zessi, za chvíli to zmizí." Řekl jsem a snažil se znít věrohodně. "Kromě toho jsem polodémon, ne démon a tak se budu hojit rychleji." Šeptal jsem, ale aspoň jsem věděl jednu věc. Yorua takhke ze sebe nedostanu. Sedl jsem si na postel a položil svůj ocas do klína. Sklonil jsem smutně hlavu. Pořád se ze mě kouřilo. "Zessi. Je mi to líto. Jsem idiot. Nepoznal jsem že nezmizel úplně."

Hleděl na něj trochu nevěřícně 'Nevím proč mi to říkáš ted,je to přece nepodstatné v tuhle chvíli,ted je podstatné to zda jsi v pořádku či ne a že bys měl ležet a hlavně už nedělat takové experimenty a pokusy a také bys měl pochopit to ,že vždy není vše jak se holt zdá a tak jsi to třeba ani poznat nemohl ,někdy jsou iluze vlekým hráčem v našem životě'začal mu mazat tělo třešnovou mastí a podal mu sklenku vody'ano snad se vyléčíš rychleji ale i tak alspon trochu tě ošetřím ,když víc dělat nemohu.
'

"Jsem v naprostém Au!" Vyhrkl jsem. Začal mě mazat a to pálilo jako čert. V očích jsem měl okamžitě slzy a začal rychle pít. Aspoň byhc to nějak zamaskoval. Sotva jsem byl namazaný, zalezl jsem pod deku a tam zůstal. Tohle se mi nelíbilo. "Já nevím co bych měl dělat Zessi."

Koukl na něj 'Omlouvám se,ale tohle ti pomůže s hojenim a nebude ti to vysichat a bolet 'řekl proč ho namazal aby si to špatně neviložil'Chápu že se ti to nelíbí,tak si ted odpočni a ono to bude zase fajn.'sedl si na kraj postele a sledoval ho'

I když jsem si to nechtěl přiznat, pomáhalo to. Byl jsem idiot když jsem takhle na sebe bezmyšlenkovitě vylil svěcenou vodu. Ale já tak hrozně začal žárlit. A to kvůli tomu že Yoru byl nahoře a tal si ho Zess víc vážil než malého pitomého ukeho který nedokázal nic jiného než přijímat.