Dům Zesse a Seijiho

Jo ráno pak vstal docela brzy a šel si udělat omelet se smetanovým dipem s česnekem a bylinkama a pak seděl u stolu a četl sinoviny ,raději moc neuvažoval nad tím kde Seji skutečně byl,asi už to moc ani vědět nechtěl,myslel si že se mu zastesklo po škole a nebo že měl zase jednu ze svích úletu s někym jiným ,Prostě se tím netrápil a jedl snídani a četl v novinách o novích vraždách a ztracených lidech .

Sešel jsem unaveně dolů. Shion si hrál na koberci a Zess snídal. Došel jsem k němu a lehce ho políbil na rty. "Dobré ráno Zessi." Zašeptal jsem a nakoukl do novin. Okamžitě jsem byl vzhůru a zíral na článek. Ty noviny byli z dnešního rána. Článek jasně ukazoval na novou oběť neznámého únosce a ta oběť byla můj spolužák. Chňapl jsem po novinách a urychleně četl článek. Žák exorcismu Ryu Akamoto zmizel a jediné co zbylo byla jeho bible s předem naučenými chvalozpěvy. Sakra! "Zessi zvonil mi telefon?" Zeptal jsem se ho okamžitě.

Než sešel Seji dolu ,tak stihl Shionka vykoupat,převléct a pak ho dal na koberec kam mu dal hračky a pustil v tv pohádku ,pak už se plně věnoval své snídani ,kterou si připravil ,tedy po tom co udělal Shionovi čajík do lahve a donesl .Pak se usadil s těma novinama a četl si než došel Seji a sebral mu je z rukou 'Hm..co se děje?,proč mi to bereš'pokrčil rameny a prohmátl si vlasy'Ne..mobyl nezvonil"!'opravdu nezvonil 'Jen můj ,volal mi můj bývalí pán,otec , nebo nazvy ho jak chceš.Prostě ten u kterého jsem bydlel než jsme se potkali a co si mě vzal s ulice ,nezvedl jsem to .Prtože jsi říkal že kdyby mě kontaktoval,tak se mu mám vyhnout.

Když řekl proč mu toberu, okamžitě mi došlo že jsem jednal unáhleně. Vrátil jsme mu noviny a nervózně se zasmál. "Jen se divím co se to dneska děje víš?" Řekl jsem a horečně přemýšlel. Možná mi nevolali kvůli tomu tomu že jsem měl misi v noci a nebo kvůli tomu že jsem na mateřské. Koukl jsem se na Shiona. Radostně se na mě podíval a tmavé vládky mu padali do obličeje. Došel jsem k němu a odhrnul mu je. Políbil jsme ho na čelo. Už se nemůžu tolik soustředit na život venku jako na mého malého syna. Shion se na mě zaujatě podíval. V tu chvíli mi telefon zazvonil. Zvedl jsem to. "Seiji musíš sem okamžitě jet! Akamoto-Kun zmizel!" Koukl jsem se na Zesse. Poslední dobou jsem s ním vůbec nebyl. "Prosím rád bych dneska zůstal doma. Je to můj kamarád jistě, ale musím se věnovat také svojí rodině." Řekl jsem. Chvíli bylo ticho než se ozvalo: "jistě, chápu." A telefon jsem zavěsil. Koukl jsem se zase na Zesse a došel k němu. Mlčky jsem ho políbil na rty.

Když se mu noviny zase dostali do rukou,tak je konečně dočetl a odložil,pak se pustil do hrnku s horkou smetanou a zakusoval k tomu omeletu ,kteoru měl na vydličce vždy po kousku a také sledoval Shiona a kdžy zazvonil Sejimu mobil,tak samosebou jeho úžasný sluch mu pomohl v otm aby celý telefonát slyšel a hned o tom popřemýšlel a když k němu došel a obejmul ho,tak ho také políbil 'Víš Seji,jde o tvého kamaráda,tak klidně běž,myslím že i Shion by to tak chtěl a že to chápe ,my ti neutečem ale on tě asi ted potřebuje a ty bysis to třeba později vyčítal,že si mu nepomohl když  to bylo třeba.'Šel za Shionem a začal si sním hrát,stavěl věže s kostek a podával mu ruzné hračky ,jako auta a plyšáky.

Pohlédl jsem na Shiona. "Al já si chci taky užít tebe a Shiona Zessi. Chci být s vámi. Miluji vás oba dva jste přece moje rodina." Objal jsem ho. "Zessi ty jsi přece nejdůležitější." Pohladil jsem ho po tváři. "Ne Zessi on mě nepotřebuje. Je to v pořádku. Jde pro něj skupina. Já chci být s vámi. S tebou a Shionem." Řekl jsem a pohlédl mu do očí. Sám jsem vyl smutný. Chtěl se mě zbavit?

Povzdechl si a zívl si 'Dobře chápu ,tak tedy zustan doma,nechci jen abys pak něčeho litoval a byl smutný 'pohladil ho po tváři a dál se věnoval stavění se Shionem 'Pokud zůstáváš,tak můžeš jít s náma třeba stavět nebo navrhni závabu 'řekl Sejimu a podíval se ven kde právě začínalo pršet,tenhle týden pršelo dost šasto a vydatně '

Mh:Přeji ti všechno nej a hlavně hodně štěstí a všeho co je třeba.

Sledoval jsem ty dva. Copak je dobře aby moje vlastní dítě zbalo spíš svého otce? Já byl tdn kdo se kroutil v bolestech a pak se skoro nemohl hýbat. "Shion by se měl pořádně naučit chodit." Řekl jsem a zavázal si zástěru. "No jako první ale uvařím oběd."

// Děkuji moc :)

Povzdechl si 'No jistě že je tvoje zásluha to že je Shion tady,ale to nemění nic na tom že by měl znát i mě,tedy otce'podrbal se za uchem 'No asi by se měl naučit chodit lépe,ale na to je třeba trénink a nepůjde to hned a myslím že na to kolik mu je ,tak chodí docela dobře a že se to brzy určotě zlepší 'pohladil Shiona a dál si s ním hrál 'Vidíš,stejně nám utíkáš k plotně'

mh:Není za co děkovat.

"Jo protože uvařím něco rychlého a bude to. Pak už budu u vás." Řekl jsem a jak jsem řekl tak i udělal, během chvíle už bylo na sporáku Sukyiaki a já se šel věnovat svému malému synkovi a Zessovi kterého jsem políbil. Shion ke mě doťapal a spadl mi do klína. Pousmál jsem se.