Dům Zesse a Seijiho

Tiše ho poslouchl a usmíval se na něho ale pak když se zeptal na Yoru tak se trochu zapuckal a udělalo se mu zle, vyrazilo mu to dech'Ehm..no ne ne ,ano asi dvakrát nebo víc nevim.Ale víc jak pár krát to nebylo ,nejspíš tak jednou či dvakrát.Co je se Shionkem špatného?, je to náš syn přece.

Poslouchal jsem ho a pak sklonil hlavu. Měl to s ním, pohlédl jsem na usměvavého Shiona. "Yoru byl nahoře nebo dole? I když na tom nezáleží." Řekl jsem, kdyby byl dole bylo by to jednoduché a když nahoře, dokázal by ro taky nějak udělat aby se Zessovo spermie dostali do mě když on nějak ovládal moje tělo. To znamená. "Shion je syn tvůj a Yorův nejspíš."

Zamračil se a koukal na něj 'Plácáš hlouposti Seji,je to tvůj syn a můj.Protože já o ničem takovým teda nevim a nevim že by zrovna Yoru nějak= détě chtěl ,ale jo byl na hoře, kde jinde by měl být.Ono občas je to příjemné být jinde než nahoře.'olízl si rty'Shion je heký a zdraví a je to náš syn, tak se v niřem podobném už raději nenimrej.

"On ho nechce, to vím ale i když nechce, dokáže, dokáže to takto udělat. "Je to příjemné být jinde...hmm." zavrčel jsem. Nejsem mu dost dobrý! Protože uspokojit se se mnou asi úplně nedá. Zamračil jsem se. Zabiju toho šmejda Yora ať se děje cokoliv. Slyšel jsem ho ale věděl jsem svoje.

Byl docela rád že ted leží a to na gauči,jinak by ho možná i přesto že má Sejiho rád,miluje.Tak by ho napadlo mu jednu střelit, ty jeho věšné otázky v psolední době ho doháněli k šílenství a ty jeho záchvaty šílenosti,sexuality a podobnách úletu taky ,ale nejvíc ta situace s Yorem.Nechápal proč do otho najednou a ted rýpe, jako by to nebylo dávno uzavřené'povzdechl si a převalil se na bok'No asi to uzavřené nebylo ale i tak si myslel že na sto procent je Shion syn Sejiho a i kdyby ne ,co by se s tim ted už taky dalo dělat.

Přemýšlel jsem, já... vždyť moje mysl byla zase plná Yora, co bych měl dělat? Jaks e ho zbavit? Přál jsem si aby mi někdo pomohl. Položil jsem Shiona na zem a on se na mě usmál. Byl kouzelný, slyšel jsem jak se mi v hlavě Yoru smál, jakoby chtěl abych byl ještě víc zmatený. Povzdechl jsem si a prohrábl si vlasy. Bože můj, zahleděl jsem se na Shionovi kostičky. Stavěl věž. "Zessi myslíš, že jsem pro tebe opravdu moc důležitý?" Zašeptal jsem zoufale.

Zess skoro usínl když zzaslechl to co mu Seji říká'''Hm..popravdě jsi až moc důleźitý.''odfrkl si''

Ztuhl jsem, asi jsem neměl vůbec mluvit. Možná jsem ho tím naštval. Ale potěšil mě tím. "Děkuju ti Zessi." Zašeptal jsem. Usmál jsem se a koukl na svého malého synka.  Ten se ke mě po chvíli přitiskl a usnul mi na klíně. Usmál jsem se a pohladil ho po vláskách. Pak jsem se opřel o Zessovo záda protože by mi asi nedovolil ani jít k němu.

Pořád měl kočičí instinkt a tak ho po očku sledoval a díval se na něho a musel se i usmát , když viděl jak na něm usnul , bylo to prostě rozkošné.'No na konec Sejiho pohladil po ruce a byl fakt rád že přestal se svíma hloupýma otázkama.

Pohlédl jsem na Zesse a usmál se. Nic jsem neříkal. Shion se mírně vrtěl ale jinak byl potichu. Já se dál jen mírně pousmál.

O 15 let později

"Shione!" Zavřískal jsem. Dolů přiběhl chlapec asi o hlavu vyšší jak já, tmavě fialové vlasy mu poletovali kolem hlavy. Usmál se na mě. Měl můj úsměv a jeho oči byli jako ty Zessovo. Došel až ke mě a otočil se ještě do obýváku a zavolal na Zesse. "Tati tak my jdeme!" Řekl. Byli jsme domluvení že Shion půjde se mnou do práce. Bylo zvláštní že jsme vypadali jako bysme byli stejně staří jak jsem nestárl. Zavřel jsem za náma a vydal se pomalu po silnici v kabátu exorcisty.