Dům Zesse a Seijiho

Bylo to už docela dlouho co byl Shin ten malý kučeravý klučina co si tu na koberci stavěl kostky a rozhazoval jídlo u oběda a Seji se tak rozčiloval a nebo když roztíral hovínka po zdi v koupelně a načural si do vany, to pak vám bylo nějaké zlo .

Dne je tomuto už 15 dobrých a zlích let a spousta nocí a dní a taky dortu k narozeninám ale pořád je to Shion, dokonce si ted byl hodně se Sejim podobný a nikdo by neřekl že je to jeho otec, matka ale mysleli by si že je to jeho stejně starý bratr a možná dokonce i mladší .Jediný kdo tu snad stárl jsem byl já a nejhorší na tom bylo to že se mi ještě trochu zhoršil zrak a tak jsem byl odkízaný na to být v domě nebo na zahradě a často jsem byl doma sám neb Seji a Shion chodili na nějaké mise pořád a nechávali mě tu .

Dneska tomu mělo být zase tak.Už když na mě Shion volal ze schodu, tak jsem chápal že jdou zase pryč, ale já nechtěl jsem tu být sám. Byl jsem s toho smutný a zofalý a tak jsem vztal a když se zaklapli dveře, jelikož dříve jsem to nestihl , tak jsem se za nim po čichu a svému instinktu rozbvěhl ven na ulici 'Seji, Shione"!!'volal jsem hlasitě cestou az nima'

Otočil jsem se k Zessovi. "Shione počkej tady ano?" Koukl jsem se na svého syna. "Jistě spolehni se."  Rozběhl jsem se zpět k Zessovi. Objal jsem ho a zabořil mu tvář do hrudi. "Zessi promiň mi to." Zašeptal jsem a pohladil ho po tváři. Stoupl jsem si na špičky a něžně ho políbil. Zess na tom byl špatně. Neko se dožívají dvaceti a on už rozhodně měl po dvacítce a byl zázrak že tu vůbec ještě byl. "Až se vrátíme, musíš tady být slyšíš mě? Miluji tě." Zašeptal jsem.

Po chvilce se zastavil  a odechoval a pak k němu doběhl hulákajcí Seji a obejmul ho, bylo to fajn a taky už nemusel běhat, což bylo ještě víc fajn a plus pro něho..Vydechl si a také ho objal a políbil 'Já nemám co bych ti promíjel a nebo za co tě káral či obvinoval, ale prostě by bylo dobré, kdybyste také jednoho dne byli doma a ne pořád někde lítali a taky bych se rád dožil teplé večeře třeba'zabručel a uchechtl se, byl to vtip ,ale bylo by to také fajn,.zatim si každý den sám musel něco vařit, třeba jako krupičkovou kaši nebo bramborovou co neměl rád, protože do krámu nemohl a rybyky tam nebylo 'Chci ryby a mléko a smetanu a nějaké sušenky, tak byste mi je mohli alspon donést.Nebojse já nikam neodcházim a rozhodně neumírám, jsem převe ještě mladík'políbil ho a pak se teda vydal domu a tam si pustil chvilku televizi a díval se na ní než usnul, co také mohl doma dělat, domácí práce ho rozhodně nebavili a na psaní neměl ani pomyělení když byl doma sám.

Hleděl jsem na něj dost ublíženě když řekl že by se rád dožil teplé večeře. "Zessi donesu ti to. Všechno ti to donesu. A dneska, přijdu, budu doma, budu jen pro tebe. Jen pro tebe ano? Chci být s tebou tak prosím, prosím neumírej." Z očí mi tekli slzy. Můj Zess, můj milovaný Zess. "Shione, jdeme nakoupit." Řekl jsem sotva jsem k němu zase došel. A šli jsme, v obchodě jsme koupili všechno co Zess chtěl a trochu o dost větší množství. Pak jsem se vrátil a kašlal na misi. Zessovi jsem o svém studiu už řekl. Takže věděl jakou práci dělám a že si dost zahrávám se svým životem. Došel jsem domu a všechno hodil na linku. Shion řekl že se postará o smetanu a já začal dělat ryby. Pro nás pro všechny. Za chvíli už byla kuchyň provoněná. Já šel za Zessem a jemně s ním zatřásl a políbil ho na čelo.  "Vstávej, Zessi."

Když tam nebyl tak spal a spokojeně odechoval, ale jak se vrátil tak vstal a šel za nima''Co tu děláte?, proč nejste v práci?.Já sice prudim a otravuji, ale taky bych tu vydržel než byste došli a pak bysme si dali si jídlo a byli spolu a bavili se a smáli''uchechtl se a oba je políbil''No, ale jsem rád že jste doma!''sedl si a sledoval je jak vaří a nasával lahodící vůni ryby a smetany, olízl se a těšil se na to'''Mňam!'broukl'

 "Zessi mi nikdy nevíme kdy přijdeme, někdy se to může o dost prodloužit. Navíc Seiji vypadal že se každou chvíli zhroutí. Takže jsme šli nakoupit. Seiji chtěl být s tebou." Cítil jsem jak rudnu. Ten zmetek všechno vyslepičí. Shion se na mě podíval a zasmál se. Já mezitím nandal všechno na talíř a ozdobil. Dal jsem všechny talíře a skleničky na stůl. Neměl jsem chuť na smetanu a tak jsem si dal mléko, Shion si to nastřídal půl na půl. Zessovi jsem dal jen smetanu. Sušenky budou potom. Po večeři. Koukl jsem se na Zesse stále trochu jsem byl červený v obličeji. Odsunul jsem mu židli. "Pojď si sednout."

Poslechl si co mu Špión říká,ale chápal to a cítil to stejně a ta jejich práce mu vadila a hnusila se mu.Pak si sednul na židli a začal pít smetanu''tak dobrou chuť, pak si můžem sednout na dvůr nebo povídat'

"Dobrou chuť." Popřáli jsme se Shionem najednou. "Já mám pak ale v sedm sraz s kamarády takže tu budete sami a přespím u Yachi." Řekl. Yachi byl kluk asi podobné výšky jako já. I když se křestním jmenoval Hitacho pořád mu říkal jeho příjmením. "Dobře." Zamumlal jsem. Pohlédl jsem na Zesse a pak se dal do jídla. Už jsem si zvykl na to že Shion s námi tráví rád hodně času. Ale na svoje přátele si taky chce nějaký čas udělat. Dojedl jsem a vstal. Došel jsem umýt nádobí. Zessovo čas se krátil a mě to bylo jasné. Chtěl jsem s ním být co nejvíc času.

Sledoval ho tiše a usmál se na něho',pak se po jídle chystä vypadnout, tak to dělal. Shion velmi často.Ale já do toho radši nemluvil a po jídle jsem pomohl Sejimu s nádobím a pak jsem si sedl na gauč a díval se na tv.

Pohlédl jsem na Zesse. Shion se rozloučil a odešel. Já si sedl ke stolu a začal kreslit. Pořádně jsem zmeškal uzávěrku, bylo hrozné dělat dvě práce ale kvůli Zessovi jsem musel. Musel jsem vydělat hodně peněz. A chybělo mi ještě pár stránek. Povzdechl jsem. Zase jsem koukl na svého manžela. "Zessi dlouho...hodně dlouho jsme zase nic neměli víš, nechybí ti to?" Zašeptal jsem a zahleděl se z okna.