Dům Zesse a Seijiho

// pak je to v pořádku. Napíšu ti :)

Shion který se právě probudil ani nevěděl co to jí. Byl tak umavený že jen všechno polykal. A pak zase usnul ve stoličce, bylo vidět že je pořád malinký. "Zessi tohle je strava pro malého. Je to mimino. Ne pro dospělého muže." řekl jsem mu jako bych kázal malému dítěti. "Můžeš si udělat jáhlovou kaši. Chutná podobně. Můžeš tam dát ovoce a tak dál. Javorový sirup." pokrčil jsem rameny.

mh:Ok,děkuji.

Povzdechl si když krmi Shiona a ten najednou usnul'Ach jak je ten rust asi unavujcí'kaši odendal a utřel malému pusu a ručičky a sundal nrindáček a pak jej vyndal ze židličky a tu omyl a uklidil a malého dal odkrknout na rameno a pak si s ním sedl na gauč'No já vím že je to pro malé a ne pro dospělé,ale je to dobré a vím co se dává do jáhlové kaše,bramborové a dokonce i ovosné 'zakroutil hlaovu,tak hloupý nebyl -Pak malého poloýil vedle sebe aby se mu neudělalo zle'

"Je jen malinkej." zašeptal jsem a sledoval prvka jak na Zessovi usnul. Bylo neuvěřitelné že Shion vzešel z nás dvou. Malinký klučina. Zahleděl jsem sesmutně z okna a pak k němu přešel. Položil jsem zamyšleně na sklo ruku. 

Hladil Shiona chvilku a pak se podíval na Sejiho k onu a přešel k němu a objal ho ze zadu 'děje se něco ?.'

Ucítil jsem jeho velké tělo na tom mém. Zesmutněl jsem. "Můj táta s Hidekim se rozhodli pro sraz. Sraz démonů ze Satanovo krve. Musím tam jít. a já tam nechci. Oni zjistí že mám dítě a když to Satan zjistí." otočil jsem se k němu. "Bude  Shiona chtít zkoumat." zašeptal jsem a pevně a zoufale zároveň jsem ho objal. 

Povzdechl si 'To je ale hloupost,nic jim do toho není,jeho dítě to není a tak by se o to neměli starost,je to jako z nějaké hloupé fantasi knihy nebo filmu 'povzdechl 'ale pokud se na něj budou chtít kouknout,tak jen pod naším dozorem a nesmutni,třeba to nezjistí a vždy se vše dá nějak udělat,tak nebud smutný.

"Nemohu za svůj původ tak mě prosím nesrovnávej s nějakou knihou. Jsem polodémon s čistou magií a to je špatné. Alespoň z pohledu Satana. "oni se o to budou starat protože není normální aby měl muž dítě." zahleděl jsem se na svého manžela. "Ano máš pravdu neměl bych se takhle chovat." povzdechl jsem si.

Zamračil se'nesmí se zapomínat na holí fakt že je to i moje dítě,ne jen tvoje.Takže i já mám do toho co říci a nejsem taky moc normální ale se stanem nic nemám,takže mu do toho nic není a on otcem neni,tak at se do toho vubec ale vubec neplete"!'políbil ho na tváře'Je to v pořádku,neboj .Jsem zvědavý kdy se Shion pribudí,té kašičce moc nedal '

"To je jim jedno že je i tvoje protože ty se tam nedostaneš. Nemůžeš tam. Pokid bych sám něco neřekl. Satan je jeho strejda. Můj otec jeho děda. Já mám být ten co nasedne na trůn po nich dvou. Zessi já... Tě nechci vystavovat nebezpečí." pphlédl jsem na Shiona co tiše oddechoval. 

Povzdechl si a také na něj pohlédl 'Spinká,mě nevystavuješ ničemu,ono už to ani nejde.Už se mi nic horšího stát nemůže,jsem slepí,tak leda bych ještě nemluvil a to by pak už bylo jedno zda tu jsem nebo zda jsem v rakvi ''

Hleděl jsem na něj a pak se natáhl a dal mu facku. "O čem to mluvíš?! Jaká rakev. Máš mě. Máš syna. Copak nás oba nemiluheš?! Jak vůbec můžeš mluvit o smrti! Zessi já tě přece miluju! A ty tu se mnou nrchceš být." v očích semi leskli slzy. "To není fér!"

Uchcechtl se'Já to tak nemyslel,promin.Jistě že tu chci s váma obouma být a žít'políbil ho na tvář a držel si tu svou kam mu přiletěla facka,hned mu docela nehezky natekla a udělala se velká modřina'já to myslel ...'už nic neříkal'

Okamžitě jsme si uvědomil že jsme mu facku dávat neměl, jeho pokožka byla přece jiná než předtím. Ve tváři se mi objevilo zoufalství. Dosel jsme k němu a přiložil mu dlaň na tvář, modřina zmizela pod jemným teplým bílým světlem z mojí dlaně, Bílá magie byla v toímhle ohledu opravdu užitečná. "Omlouvám se, nedokážu tě ani uzdravit celého." Zašeptal jsem.

Usmál se'To nic není,byla to jen modřina a rány v lásce jsou normální,tak se netrap 'pokrčil rameny a mávl nad tím rukou,sedl si k Shionovi a sledoval ho '

"Já jen ni  nechápu, pak se naštvu a takhle to dopadá." zašeptal jsem smutně. Shion se zavrtěl a pootevřel očka. "Pachle." zahuhňal a slezl ze svého nastávajícího úkrytu. Začal se plazit po podlaze dokud jsem ho nezvedl. "Asi zavolám mámě." usmál jsem se.

Koukl na něho 'cože?,proč budeš volat svojí matce a co to má společného s tím že mám právě hlídat Shiona já.Přeci jsme se tak před chvilkou domluvili,tak proč to najednou měnit a mněníš?'nechápal to,kroutil hlaovu a povzdechl nad tím '.Proč?,pověs"

"Ale Zessi já to dopsal, nepotřebuju abys ho hlídal a já myslel že když ho bude hlídat jeho babička bude to lepší." Zašeptal jsem a zahleděl se na Shiona. Pak jsem ho jednoduše dal Zessovi do náruče. Shion se rozplakal a já se vydal do předsíně. "Vrátím se později tak se o něj prosím...postarej." Zašeptal jsem roztřeseným hlasem.  Obul jsme se a jednoduše utekl. Hlasitě jsem dýchal a hledal místo kde bych mohl dát průchod magii která se ve mě naschromáždila. Bylo těžké v sobě uchovávat dvě. Moje ohýnky jsem před Zessem tajil, nechtěl jsem mu nějak ublížit. Došel jsem do opuštěné budovy a zavřel oči. Obklopily mě plameny, šlehaly všude a tak to vypadalo jako bych sám právě umíral v plamenech. Zvenku to vypadalo jakoby hpřelo.

Nechápal co se to tu zase děje,předtím říkal že to hotové nemá a ted najednou ano,tajil snad před ním schopnost samopsaní nebo snad to za něho dospal  někod jiný,či to byl jen jeho sen to že to nedopasal.To že by bylo lepší kdyby byl malej z babičkou si moc nemyslel ale ani to nezvarhoval tuto myšlenku,nápad od Sejiho.Pak už mu dal Seji malého do náručí a někam šel,nechápal kam jde ale měl plné ruce práce s malým co se zrovna probudil a řval jako pominutý,tak doufal že Seji přijde brzy domu.Začal malého kolébat a chovat.chodil s nim po bytě,pak mu udělal mléko a nakrmil ho a přebalil,pak se s ním díval na televizi když už se malej uklidnil a společně čekali na Sejiho,on nemohl s malim jen tak někam jít,aby se mu něco nestalo .

Doslova jsme se v domě zhroutil. Zavolali tam hasiče ale to tomu nijak nepomohlo. Povedlo se mi pustit na povrch opět toho démona v sobě a málem zabil dva policisty. Pak to ale odešlo a já utekl dřív než mě chytili. Vešel jsem dovnitř do našeho domečku a zahleděl se na uklizenou kuchyň. Chtěl jsme před Zessem svou moc skrývat abych mu neublížil ale to se mi opravdu nedařilo. Už několikrát mě mohl vidět ale štěstí mi přálo a zatím si toho nevšiml. Vešel jsme do obýváku a v další chvíli se zhroutil na podlahu.

Když tam přišel tak odložil Shion na pohovku,tak aby se mu nic nemohlo stár a vzal Sejiho a uložil ho také na volný kus pohovky a natahl ho tam a dal ho do klidové polohy,pak došel pro sklenku vody a čokoládu aby ho s tím mohl skřísit 'Ehm Seji,co je s tebou..'propleskl mu tváře'

Ucítil jsem jakousi štiplavou bolest. Pootevřel jsem oči. "Zessi." zašeptal jsem. "Omlouvám se." v mých vlasexh si vesele hořeli dva modré ohníčky. To samé i na mých pažích. Tam jich ale bylo víc. Moje tajemství bylo pryč. "Je mi špatně Zessi že jsem ri o tomhle neřekl." šeptal jsem smutně o těch modrých plamenech.

Koukl na něj smutně'tak tím se netrap,chápu proč jsi mi to neřekl,já to chápu.Důležitější je to že jsi ty chudáčku musel nést to břímě sám,no a nepálí tě to?.Nevím co bych pro tebe mohl dělat'přemýšlel nad tím a šel pro obklady co mu dal na tělo'

Pphlédl jsem na svou dlaň co jsem si zvedl k očím. "Nepálí. Je to jen moje...magie." zašeptal jsem a slabě zakašlal a xhvěl se. Chytil bych ho za ruku ale neumím ty plameny ovládat. Spálil bych ho. "Zessi." z očí mi začali téct slzy. "Nemohu tě ani obejmout. Nemohu nic je mi to tak líto." zašeptal jsem zoufale. "Moje plameny by ti ublížili."

Usmál se na něho mile 'to přece nevadí,když by to byla nějaká ta jizva tak by to nevadilo a třeba by mi ani nic neudělali a neplač,ono se nic neděje.Tak mě obejmeš až zhasnou.

"Zessi oni tohle dělají z podsvětí. Volá mě Satan. A já se bojím." zašeptal jsem. "Nechci tam jít. Ochraň Shiona on za nix nemůže. Je malinký a roztomilonký. Chraň našeho syna." zašeptal jsem a oheň pomalu uhasl. "Zessi." zašeptal jsem s tichým výdechem a zavřel oči. "Miluji...tě." vydechl jsem.

Pousmál se na něho a políbil ho na čelo 'Jistě že ho ochráním a chápu že tam nechceš,tak tam nechod a neboj se,ono vše bude dobré 'sledoval ho 'jenom abys byl i ty v pořádku.

"Musím tam Zessi."  zašeptal jsem tichým hláskem. Bylo mi hrozně. Připadal jsem si jako by mě někdo opékal na rožni.zevnitř. chytil jsme Zesse za ruku a zahleděl se na něj očima ze kterých šlehaly modré plamínky. "Mám strach Zessi."

Nahnul se k němu a přivinul se i když ho to mohlo popálit,bylo mu to jedno,Objal ho a políbil na rty'to bude dobré zlatíčko,až přijdeš tak si spolu dáme večeři a odpočneš si u mě v pokoji ,já se zatím posratám o Shinonka 'ještě jednou ho políbil'Jsi siln,tak se neboj,čekáme na tebe,.

Zess mě objal a za chcíli jsem byl už u něj v náručí. Jeho rty vyhledali moje. Zaposlouchal jsem se do jeho slov. "Děkuju Zessi." zašeptal jsem a sám ho políbil. Proplétal jsem se s jeho jazykem a jemně ho hladil po krku než moje tělo začalo mizet. Uamál jsem se na něj a pak zmizel úplně. "Do večera budu zpátky zlatíčko." zašeptal jsem ještě. 

Nechal ho jít i když mu to trochu bylo nepříjemné a smutné že zmizel tak z rázu a nestihl mu ani zamávat nebo říct pozdrav na oplátku,nicméně to bylo jedno.Protože den právě začínal a jemu už bylo slíbeno že ze Shionem se rozhodně nudit nebude,ano ano nenudil se neb Shion brečel.netušil co s nim tak ho přebalil,nakrmil a brečel pořád,pak kolébal a kde co ale nic nezabralo ,tak s ním šel na konec na zahradu kde se uklidil a pak si s ním i hrál a nakonec ,to už bylo otpoledne,tak Shion usnul.On si sedl vedle něho do lehátka a sledoval ho a u toho si něco četl,ale hlídal.