Dům Zesse a Seijiho

"To je jen jeden z mnoha důvodů Zessi. Samozrejmě že by tě lidi očumovali." řekl jsem uraženě.  "Navíc kdoví co je v tý vodě." zašeptal jsem. "V zahradě mají sakurový sad. Potom ještě nějaké další kytky ale já chci vidět svatyni v sakurovém sadu." zašeptal jsem.

// Nywata se tu nějakou dobu neukáže

Povzdechl si 'Já nevím co by na mě okoukovali,nic tak zvláštního na mě není krom těch uší a ocasu jsem asi průmněrný a nebo dokonce ošklivý .'povzdechl si 'Hm stromy jsou krásné ale nechápu proč chceš vidět svatyni,vlastně chápu ale nějak mě osobně to moc neláká ,ale když tam chceš jít tak tam tedy půjdeme 'přikývl a vydal se dál městem než konečně opravdu uviděl vrata do té velké honosné a rozlehlé zahrady,kde zrovna mnoho věcí květlo a jednou s těch věcí byla opravdu sakura.

mh:Jistě chápu a díky za informaci.

"Tenhle rok jsem ještě žádnou svatyni nenavštívil. Chci to napravit."  usmál jsem se na něj a to už jsme byli před sadem. Pousmál jsem se. Tohle mi udělalo radost. Došel jsem k jednomu stromu a lehce ho pohladil po kůře. Tohle bylo tak příjemné. Znovu se ocitnout tady jako když jsem byl středoškolák na vyšší střední. "Tak pojď Zessi." usmál jsem se. Pomalu jsem se vydal ke svatyni na konci sadu kde byli nějací středoškoláci, polovina vyšší jak já. Vytáhl jsem deseti yenovou minci a s jemným úsměvem sepjal ruce poté co jsem minci vhodil do otvorů pro mince. Pomodlil jsem se a pousmál se. Před Zessem všichni uhýbali.otočil jsem se na něj a usmál se.

Moc se mu nechtělo,raději by se tu kochal přírodou,ještě když na něj všichni zírali a že tu bylo lidí a hodně mladých .No nakonec šel tedy za ním ale všichni mu uhýbali a bylo mu vceku jasné proč asi ,bud to bylo tím že byl slepý,ohavný nebo monstrum a nebo vysoký,mohlo to také být vše v jednom 'Bojí se mě a nebo štití ?'síkl na Sejiho a jemně pokývl hlavou ke studentum co zrovna ustupovali kousek od něho,pak došel do svatyně.Do prostoru na mince hodil několik mincí a pak se pomodlil,poté napsal svoje přání na malou dřevěnou destičku a zavěsil k těm ostatním.Pak odstoupil od svatyně,odešel o kousek a usadil se pod jednou ze sakur co byla trochu stranou lidem a jiným rušivým elementum,hezky tu hučel potuček co tu vedl pod malým ,dřevěným Japonckým mostíkem a on si užíval klid.

"Jen je jim nepříjwmné jak jai vysoký lásko moje. Nedělej si starosti." usmál jsem se na něj. Pohlédl jsem na ty studenty. Pousmál jsem se. "Je tu nějaký problém?" řekl jsem. Pohlédli na swbe a pak na mě. "Vy jste tu s tím mužem?" zeptal se jeden. Zamrkal jsemale pak s něžným úsměvem kývl. "Ano jsme tu spolu prpč?" zahleděl se stranou. "Dřív jsi chodil na naší školu že? Umělecká škola. Teď bys byl ve třetím ročníku. Nedokončil jsi školu protože jsi se oženil a narodil se ti syn. Senpai." pohkédl na mě a já na něj dál nechápavě hleděl. "Tohls je váš manžel?" kývl jsem. "Ano je, moc ho miluji." řekl jsem a on pak sklonil hlavu. Pak vytáhl obálku a podal mi ji. "To je od ředitele." řekl a já kývl a pomalu si ho vzal a poděkoval. Pak jsem došel k Zessovi. Objal jsem ho a usmál se

Zess to se podíval s pod stromu co se děje u svatyně kde zaostával Seji ale nic neříkal,jen se nenávistně díval na ty lidi a pak také i když přišel Seji za nim 'Nesnášim lidi a takové jako jsou oni dva krát,viděl jsem je jak bílé kočce namalovali pruhy a další také jinak obarvili a podobně a to co to udělá těm kočkám je již nezajímalo,to že ty barvy jim mohou škodit a dělají i jiné věci co škodí ''naštvaně praštil do stromu''Určitě ti lhali a vše je to kvůli tomu že jsem monstrum a ještě chlap ''

Hleděl jsem na Zesse a nakonec si k němu sedl a lehounce ho líbl na rty. "Ale notak Zessi. To je v pořádku. "Zessi nevymýšlej si. Tyhle jsem znal z nižší střední a jsou úplně normální. Musel jsi vidět někoho jiného." pak jsem rozbalil dopis od ředitele. Pousmál jsem se. "Přeje mi hodně štěstí. A říká že mě na škole zase rád uvidí." usmál jsem se na svého manžela. "Vidíš nic zlého tam není je tam i razítlo školy a poznám ředitelův podpis. Neměj o mě takový strach a nebuď naštvaný."

Rozjlížel se kolem po lidech a byl nervozní i když ho Seji objal a ožná ještě víc a ten dopis od ředitele školy v něm vzbuzoval mnohem víc záporných emocí,nezdílel Sejiho nadčení i když by měl 'Možná jsou dobří ti spolužáci a možná ne,nenávist a zloba kvete všude.Krom toho ty se nemůžeš vrátit do školy,máš malé dítě a já se o něj moc dobře postarat nedokížu,jsem skoro slepý a ještě mám i jiné hendikepi a zdravotní potíže'připomenul a pak si lehl do trávy'Leda bysme měli chuvu a nebo ho hlídala tvoje matka,ale to by zase mohlo mít na něj špatný vliv,kdo ví''myslel Shiona'

"Zessi okamžitě přestaň." vyhrkl jsem. Právě jsem ztratil trpělivost. "Pořád jen nechceš abych se s někým stýkal, pořád se úplně zbytečně bojíš a abych byl upřímný. Leze mi to na nervy. Chtěl bys mě někam zavřít a tam mít. Máš i něco proti mojí rodině. Nechápu jak tě můžu tak strašně moc milovat když ti všechno vadí." z očí mi tekly slzy a já vstal. "Jdu pryč. Aspoň si pak zvykneš i na jiné lidi." vztekle jsem vstal a rozběhl se zahradou pryč. Šel jsem do lázní abych se uklidnil. A tam jsem potkal bratra Zesse. Ušklíbl se na mě a já se zatvářil naštvaně. Doplaval jsem k němu, natiskl hok bazénu a políbil. Přitáhl si mě blíž. "Zase hledáš útěchu." zašeptal a já se koukl stranou. Jednou rukou mi ssvřel zadek. "Nevadí. Klidně si tě zase vezmu."

Zess nevěřícně poslouchal co mu tady všechno Seji vyčítal,vždyt přece nic neudělal,jen řekl pravdu a on hned brečel a utekl,tohle ho opravdu štvalo a taky to co říkal o lásce,nikdo ho nenutil aby se do něho zamiloval a aby s nim byl,tak mohl kdy koliv odejít.Povzdechl si,chvilku ležel a pak se procházel po parku ale brzy mu bylo nedobře,tak se rozešel domu'dost,dost,mám už toho dost "!''zařval na celý park když ho nějak holka začala osahávat aby si jej lépe prohlédla a dokonce si ho fotila a začala se ho vyptávat zda by se jí nechal namalovat,zjevně nějaká umělkyně co si myslela o něm že je kočičí bůh nebo bůh ví co.On jí ve vzteku vtiskl svoje číslo na papírku ani netušil proč,asi aby mu dala pokoj,pak se rozešel domu,cestou si nakoupil plno balíčku sladkých sušenek ve tvaru rybek a pár krabiček sladké smetany s příchutí a za chvilku už byl doma,neřešil ted absolutně nic,chtěl jen jít do své postele.Sundal si boty a v koupelně omyl oblyčej a ruce a pak se vrhl do sprchy kde ze sebe začal smívat pach těch lidí co se ho v parku dotkli  a pak skočil do postele ,kde ležel a díval se na motýlka v okně.

Když jsem odešel od Zessova bratra, bylo celkem pozdě. Ani mě nic nebolelo. On byl jemný. Něžný. Cestou domů za Zessem jsem se ale stejně ještě stavil u Hidekihi a tomu se tam vyřval do mikrofonu. Oni se ty jeho písničky někdy hodili. Když jsem se následně rozbrečel a on se zeptal co se stalo, vrhl jsem se na ně a sevřel jeho tělo v objetí. On mě jen hladil po vlasech. No nakonec jsem se vyspal i s ním. Bylo mi jasné že to Zess pozná, už jen díky tomu že ze mě byli cítit dva chlapy které on nenáviděl. No nakonec jsem se došoural domů a ještě od mamky vyzvedl spícího Shiona. Pak jsem už nyl doma, jeho položil do postýlky a udělal si kafe, to jsem smutně pil a hleděl z okna. Byl jsem tak zkažený až mi bylo ze sebe samého špatně.

Otpoledne chvíli koukal na toho motýkla,pak se mu podařilo na chvilku usnout a když se vzbudil tak stále nebyl večer,chvilku šel ven a jen tak se procházel,koupil si kávu a nějakou sladkost,sámnevěděl co to je neb to bylo něco nového na trhu,pak se usadil na lavičku a na chvilku zavřel oči když v tom jako by se snad vrátil v čase nebo měl halucinace ,uviděl někoho koho znal a dobře,pořád si pamatoval tu štiplavou vůni po květinách ,alkoholu a velmi drahém parfému,pohlédl před sebe a opravdu tam stál onen můž co si jej kdysi vzal s ulice,byl to jeho bývalí pán co ho vychoval Labrys .Díval se přímo na něho svíma krásnýma modrýma ač chladnýma očima a pak políbil jeho ruku,jako by snad nabil jiné hodnoty,oč byl hodnotnější než tenkrát kdy byl jen hadr,laciná hračka pro pobavení 'Sensei "!''řekl tiše a pomalu,jeho srdce bušilo strachem ale také dychtilo po tom zeptat se proč tu je a proč se chová jinak,ano srdce bývá někdy tak hloupé a moc se ptá na věci na které nemá .On jej však pohladil po tváři ''Zase se touláš ty jeden kocoure mizerná 'řekl mu a mírně se usmál 'Ted jsi opravdu krásný 'pohladil ho po šátku co měl přes oko kde nebylo.'Nechceš se vrátit domu za svím Senseiem "!''mluvil vždy tak ladně a chladně .'Já mám rodinu 'odvětil jsem mu a on jen zakroutil hlavou,vtiskl mi do ruky obojek a obálku s penězi a papírkem na kterém bylo napsáno číslo a adresa,myslím že to byla adresa jeho nového bydliště,nejspíš zase něco provedl a stěhoval se.Jen na chvilku jsem byl nepozorný a hleděl s ustrnutím na tu obálku ,když v tom mě zabolelo na krku a za chvilku jsem měl tmu před očima,vzbudil jsem se na té lavičce a krk mě pálil a bolel ,měl jsem tam strašnou modřinu.Sebral jsem se a šel jsem domu,rychle jsem si zalepil krk na kterém byli dvě malé dírky,ano kousl mě,nic jiného se však nestalo.Po tom co jsem si to ošetřil,tak jsem se převlékl s kimona do trička a volných sultánských kalhot a lehl si zase do postele,nebylo mi dobře ale spánku nepřicházelo,vztal jsem s postele a prohlížel si obálku a obojek,pak jsem to hodil do šuplíku u postele,nechtěl jsem aby to snad Seji našel,vypadalo to opravdu divně,Zase jsem si lehl a snadžil se spát,ale dostal jsem horečku a začal blouznit ,několikrát jsem chodil po pokoji a spadl,ale pak jsem zase byl v posteli a když přišel Seji domu ,tak se zrovna dělo něco hruzného,blouznil jsem a vykřikoval ze spaní 'Peníze,peníze ,je to málo a bez srdce to nejde ale mě už na tom přece nic nesejde.Nedotýkej se....všechno je moje ''opakoval a pak se mu zvětšili nehty na rukou,bylo to jako by měl drápy a začal si jimi přejíždět z jdné ruky na druhou až mu tekla krev,měl tam hluboké rány a neustále sebou šil,kdo ví co se mu ted zdálo ..

Uslyšel jsem Zesse, tohle se tu dělo už hodně dlouho, téměř každou noc. A on měl vidiny a neustále opakoval nějakou větu dokola. Ale teď to bylo horší prptože dal průchod svým nehtům. Jestli to takhle půjde dál, asi mi nezbyde nic jiného ne6lž zavolat do psychiatrické léčebny. Protože ať jsem si to chtěl přiznat nebo ne, on tam patřil s takovým chováním. Došel jsem k němu a chytil ho za ruce. Tím jsem ho zastavil v ubližování. Ruce jsem mu svíral tak sipně že se nemohl hýbat i kdyby chtěl. Zahleděl jsem se na jeho zavřené oči. Snažil jsem se v něm vždycky probudit lásku a klid. A všechno hezké. Většinou se mi to povedlo. Ale teď ne. "Zessi." vykřikl jsem. "Prober se notak."

Když se vzbudil tak se k němu natáhl a políbil ho,byl tak rád že ho vidí,krk ho bolel a v puse měl sucho jako na sahaře 'Ahoj,dobrý večer,jsem rád že jsi zpět'nevěděl zda mu má říct co se stalo či ne ale hleděl na něj 'Pust mi ruce prosím,bolí to "!

Okamžitě jsem mu ruce pustil a pomalu odstoupil. Nezasloužil jsem si jeho lásku. Jsem taková štětka. Mohl  bych prqcovat rovnou v bordelu. Z očí mi začali téct slzy. "Zessi promiň." zašeptal jsem zoufale. "Je mi to tak líto. Jsem takový idiot." vyhrkl jsem zoufale. Otočiljsem se aby se nemusel dívat na mou tvář. Nejradši bych se propadl a zůstal hezky v podzemí.

Usmál se'Nic se neděje,vim že bys mě nejraději nechal zavřít do psychárny,ale tam já nepůjdu .protože mi nic neni a normálně žiju a dělam co ostatní ,jen mám traumatický šok 'vysvětlil 'A proč brečíš,neomlouvek se mi.nic si neudělal ,chápu že se chceš taky bavit a já byl dnes opět nudný a otravný ,tak se přestan omlouvat.Víš někoho jsem dnes potkal a možná proto jsem se choval tak divně "!

"O to nejde Zessi. Jsi v pořádku. Jsi slušný zato já..." utíral jsem si zoufale oči. "Zessi já se vyspal s tvým bratrem a taky s Hidekim. Jsem taková štětka. Nabízím se každému, nebráním se. Jsem taková příšera." ještě víc jsem se rozplakal.  "Ty si zasloužíš někoho lepšího než mě. Jsem démon a asi mám podvádění v jrvi. Tak moc mě to mrzí." chytil jsem se za hlavu. "Kdyby mě nebylo bylo by to se mnou lepší."

Povzdechl si ''Já moc normální nejsem,mám spoustu vrtochu,jako náladovost a choleričnost a nebo přílišnou melancholi ,no to se někdy stává,nemusíš hned o sobě říkat že jsi štětka a podobné věci,nesmíš si to tak brát,asi máš prostě rád sex a když se ti ho doma nedostává,tak ho hledáš jinde,to je přirozené,tenhle pud má v sobě každý můž,říká se tomu záchrana lidstva 'protáhl se'Takže nebreč,ullidni se,umý se a udělej co koliv po čem se budeš cítit lépe 'povzdechl'Já mám co říkat,já býval skutečně prodejný !

"Ale Zessi ona je to pravda, jsem štětka. Je mi to tak líto. Je to kvůli rodině! To každý démon! I když to je vlastně hlavně moje chyba. Já takový být nechci." zašeptal jsem. "Není to pud. Já to nechci mít s ostatními ale oni jakoby mě lákali. Já si pak připadám tak bezmocný a pak s nima skončím v posteli." zašeptal jsem. "Zessi já nedokážu přestat...brečet." zavzlykal jsem a pořád si otíral oči.

Došel k němu a objal ho 'To bude dobré,chápu to a vím že je to bolestné,netrap se kvůli tomu,časem to bude lepší .Což mi připomíná že jsem se ti za dnes neomluvil,takže se omlouvám a další věc je že jsem potkal člověka ze své minulost,svého bývalého pána a z nějakého důvodu mi dal na sebe číslo a obálku s penězi a nevim proč'

Poslouchal jsem ho a zoufale se na něj koukl. "Zessi tohle...on ti dal peníze?! Ale vždyť to je jakoby si tě chtěl koupit. Jakoby mi tě chtěl sevrat i když...kdybys šel tak bych se asi ani nedivil. Protože kdo by chtěl být tady s takovou štětkou." zašeptal jsem smutně.

Pohladil ho a políbil 'Nepovídej zase takové blbosti,neurážej se neustále.Kam bych chodil když polu máme syna a jsem rodina a nevim proč to udělal asi se semnou něco stalo,mluvil jsem s nim a pak si pamatuju jen tmu a obálku a bolest krku 'přiznal Sejimu '

"Ale Zessi já jen mluvím pravdu. Vždyť se koukni jak jsem prodejný." mumlal jsem svoje. "Bolest v krku?" zašeptal jsem a stáhl ho do své výšky. Chudáček můj malinký jak se musel sklonit. Hledal jsem nějaké znamení na jeho krku a taky ho našel. "On tě pokousal." zašeptal jsem. "Zessi co je zač ten chlap? Je to upír?!"

Poslouchal ho 'Jestli se cítíš špinavě,tak se osprchuj a zapomen na to,úlety se prostě občas stanou,netrap se tím ,'povzdechl si a onjal ho 'No je to do dobré,jen to bylo podivní a ten chlap je šlechtic a velmi bohatá a vážená osoba a ano myslím že je upír a čaroděj ,nebo něco takového ale taky si mě vzal kdysi s ulice,za což jsem byl vděčný i když u něj to bylo taky hrozné,ale tak díky němu jsem zase potkal tebe '

"Kdyby to byl jen úlet." zašeptal jsem smutně. "Hele už nikdy nesmíš k němu chodit a kdyby k tobě došel tak ho ignoruj. A vůbec s ním nikam nechoď." zašeptal jsem a zoufale se na něj zahleděl. "Prosím Zessi bojím se o tebe." zašeptal jsem.

Zamračil se'ale já s nim přece nikam nechodil,byl jsem v praku na lavičce a jedl a on přišel ,byla to náhoda.Nebo si to teda myslim,ale možná jsem ho viděl rád,na jednu stranu a na druhou ho nenávidím .'přiznal své rozpolcené pocity'A ty už takové věci nedělej se svím bratrem,je to divné 'povzdechl,cítil tu jeho vůni'

Mh:Jedeš letos na Advik ?

"Zkrátka se mu pokoušej vyhýbat, nemluv na něj a tak. Bojím se aby ti neudělal něco špatného." pak jsem jen sklonil hlavu a zatvářil se zoufale. Opravdu jsem sám sebe nenáviděl. "Omlouvám se...že to musíš cítit." zašeptal jsem zoufale. "Je mi hrozně." // ahojky, na advik jedu, pojede se mnou i Nywata :) bylo by fajn se znova vidět. Jedeš že ji

Povzdechl si 'No dobrá,pokusím se s ním nemluvit i když moc lidí a bytostí krom tebe neznám .No mě je to vlastně jedno,cítím i vůni svého potu a nemyslim že je nějak příjemná,takže si to tak prosím neber'byla to pravda,měl hodně citlivý nos'

Mh:To je velmi zajímavé a pěkné že jedete spolu .No měla bych snad jet,neb už to mám zarezervované.

"Ale musí být nepříjemné cítit takhle jiného chlapa." zašeptal jsem. "Dojdu se teda vysprchovat." zamířil jsem do koupelny a tam a pustil na sebe teplouvodu, z mého těla okamžitě začala syčet pára. Zamrkal jsem. Tohle nebylo normální. Vypl jsem vodu a došel k zrcadlu. Stačil mi jediý pohled. Hleděl jsem na svou něžnou tvář, na oči které začínali rudnout. Ve vlasech mi začali tancovat dva modré plamínky. Vyděšeně jsem se zhroutil na podlahu. Z kostrče mi vyrostl ocas. Ale kromě plamínků ve vlasech mi nikde nic nehořelo. "Zessi!" vykřikl jsem úplně zděšeně. "Zessi!" // to je dobře, budeš zase u stromu? Nebo ti pak mam zavolat abysme se našly?