Hudební škola

Přestoupil jsem na novou školu, ne že bych chtěl. To Asiros to takhle zařídil. Že prý tahle škola je prestižní a tak bych tam měl chpdit. Moc dobře věděl že nikdo jiný nemá takový hlas jako já. Že je jedinečný, je jako opravdového zpěváka. Lepší. Už jen kvůli tomu že jsem nebyl člověk. Vešel jsem do třídy kde mi oznámili že budu moct používat spolu s Asirosem hudebnu. Nemusel jsem nic ani zazpívat. V papírech jsem to měl napsané. Byl jsem usazen k oknu a tak jsem měl dobrý výhled. Nechtěl jsem tu být. Dalwko víc mě lákal koncert. Slyšel jsem jak si o mě spolužáci šeptají. Nebylo mi to příjemné ale byl jsem uticha. Zazvonilo a po chvíli začala další hodina. 

V ředitelně mi oznamili že ve třidě budu mít velmi víznamného studenta.Těšil sem se .Poznal sem talent jen sem ho uviděl.Po zazvoneni sem vstoupil do třídy a usmal sem se na všechny,,Dobré ráno přátelé"zářivě sem se usmál.nechovals em se jako učitel proto sem byl nejoblíbenější učitel na škole,,Slyšel sem že tu mám nového studenta a proto se představím." na tohle tu byli zvyklí pokud byl noví žák vždy sem se představil ,, Mé jmeno je Mark Sakoto učitel a absolvent této školy" ano tuhle školu sem absolvoval a měl sem tu i svou vlastní vitrynu s cenama za soutěže ,,Nechci abyste mě brali jako učitele ale jako da se řict kamarada. mužete zamnou přijit kdykoli budete potřebovat" hned sem si ho všiml a viděl v něm to zapálení a to že on talent mít bude.,,Ted chtel byses nám představit i ty Aki? " jen sem tak mrknul do papírů abych znal jeho jméno

Přišel učitel. Až moc přátelský  učitel. Pomalu jsem se zvedl. Přímo jsem zářil svou kšticí vlasů mezi těmi hnědovlasými. I ldyž jeden kluk tu měl vlasy obarvené na blonďato. Koukl jsem se na učitele a zamrkal. Překvapilo mě to jak mladě vypadal. A asi i mladý byl. Ale hlavně byl vysoký a nutno podotknout že i pěkný. "Jmenuji se  Acheron Aki Notara. Jsem z jiné školy v Tokyu. Na tuhle školu mě přihlásil kamarád s mými rpsiči aniž by mi něco řekli." zamumlal jsem. Už i můj hlas zněl zvláštně. Ofina mi opět spadla přes jedno oko a já si sedl talže jsem dal jasmě najevo že dál mluvit nebudu. 

Poslechl sem si ho a pak se usmal,,Děkuji Aki" usmal sem se ,,Tak tedy mužeme začit hodinu ať taky z toho zpěvu něco máte" Aki byl zvláštni dost vyčnival ale to se mi libilo nebyl to takovi ten typ o bude delat vse jako ostatni,,Prvni cobysme meli udělat je že si poslechneme skladbu co složila Tonako a chce ji tu zahrat dame ji prostor " Tonako se zvedla a vydala se ke klavíru.Všechny tyto deti umeli zpivat ale .v nikom sem nenašel ten talent ktery by byl za zmineni..ale možna Aki ..jeho hlas ma zvlastni barvu.Tanako zacala hrat jeji hudba byla takova..nejista ale nikdo se nesmal pokud omilem zmackla jinou klavesu nebo se zadrhla..má třida byla tolerantni,,Dekuji Tanako..je to hezka melodie a až si budeš jista sama sebou zahraješ ji zpravně" rekl sem ji .Hodina pokracovala tim ze sem jim rekl neco o hystorii hudby zahral par zkladeb na klavir a kytaru od znamích hudebníků a nakonec sme zpivali ja se ale zaměřil jen na jednoho žaka..na Akiho.

Zahleděl jsem se na tu dívku co došla ke klavíru. Sledoval jsem její styl chůze a všeho. Byla nejsitá a to opravdu hodně. Když dohrála, začala normálně hodina. Soustředil jsem se na oho učitele. Jeho vystupování bylo dokonalé. A pak se začalo zpívat. Věděl jsem že budu vyčnívat  a není dobré zpívat ale to už zpěv začal. Nadechl jsem se a přidal se. Několik hlasů utichlo a nevěřícně na mě zíraly tváře mých spolužáků. Postupně utichali všichni až na toho blonďatého kluka. Střelil jsem po něm pohledem. Zašklebil se na mě a společně jsme dokončili píseň. Ouval se sborový potlesk. 

Ja mel doprovod na klavír ..vsichni zpivali ale jakmile začal zpivat Aki všichni utichli až na Reje ten zpival dal..byl to hodne soupeřivi typ ale on nemel ten talent co jsem hledal ktery by prošel.Ale Aki..jeho hlas byl až andělský nadpřirozený.Jakmile skončila pisen všichni začali tleskat i ja sam.,,Užasne.." vydechl sem a vedel sem že Aki je hoden proste on byl ten talent co tu chyběl.Vyčniva ale to kazdy dobrý co dobrý víborný zpěvák ja taky nezapadal do tridy až kdyz sem zpival .,,Máš nadherny hlas Aki sem nesmirně potešen že te mam ve svoji třidě" usmal sem se .To už ale zazvonilo .Aki mel pooleno pouzivat tuto hudebnu ale ja mu chtel nabidnout i klubovnu mou soukromou klubovnu kterou sem si sam zařidilpodle svich potřeb,,Aki..prosim než odejdeš" usmal sem se..vsichni uz odesli jen aky tam mel zustat.

Chvála onoho učitele mě potěšila ale zároveň znervózněla já totiž absolutně nechápal svůj hlas. Proč je takový jaký je. A bál jsem se ho zároveň. Zazvonilo a většina třídy hned zmizela až na toho blonďáka. Ten se na mě usmál a následně mi zamával než zmizl ze tŕídy. Koukl jsem se na toho učitele a okamžitě se cítil nervózně. "Já se omlouvám. Nevím proč mám takový hlas. Je to špatně ano já vím." Zašeptal jsem a cítil jak rudnu. A to tak hezky viniklo spolu s mými vlasy. Dokonale rudá tvář a k tomu ještě modré vlasy. Navíc lehce zašpičatělé uši jakoby dávali přímo dojem: Tohle není živá bytost.  Krčil jsem se před svým učitelem a hleděl do podlahy.

Zarazil sem se a richle sem jednal,,Ne ne ..tvuj hlas je v pořadku je nadherny  čisty" usmal sem se,,Neni potřeba se za nej stydět jen sem ti chtel nabidnout ..ze bys mohl chodit do soukrome klubovny zpěvu..je moje a zatim sem nenašel nikoho jako si ty..nikoho koho bych chtel dostat do tech nejlepšich ale ty tvuj hlas je to nadhera" vysvetlil sem mu .Tento chlapec mi cim dal tim vic daval myšlenku toho ze neni človek ale ..to zvišovalo muj zajem o něj moji touhu poznat vše nezname .Znal sem spoustu ras ale on nevypadal na zadnou kterou sem znal..mozna neco noveho..nebo clovek..o me byli taky spekulace ze sem upir ale to skoro už zmizelo..skoro.

Rychle jsme na něj pohlédl ale ještě rychleji pohled zase odvrátil. Nechtěl jsem si přiznat že někdo tak nádherný je tak blízko mě. "Já budu... Rád když budu moct s vámi sdílet hudebnu a cvičit tam." zašeptal jsem a pak  se na něj zahleděl. Jeho tvář byla tak mužská a nádherná. Ne jako ta moje. Dívčí. "Sensei vy jste..." zašeptal jsem ale pak se zase rychle odvrátil. "Jste moc hodný že mi toto nabízíte. Velmi rád tam zajdu." zašeptal jsem a vzal si svou kytaru. Můj hlas byl nadlidský. Nikdo nemohl tqkto zpívat to jsem věděl.

Usmal sem se,,Dekuju ale snazim se jen se vsemi vychazet " Rekl sem a zacal uklizet papiry,,Udu rad pokud přijdeš.Je tam všechno.co si muzes prat pro zpěv" zahledel sem se na hodiny,,Zachvili začina dalši hodina ..mel bys jit ale. Otom klidne přijď " usmal sem se ,,Sem rad ze si u mw ve třide Aki"