Hudební škola

Sam spojil naše rty a já jsem ale rychle převzal kontrolu nad tím polibkem.tak malí a nevinný a já jsem si ho hodlal přivlastnit .Ale teď...byl slabí ..musí se neco udělat aby byl v pořádku,,Aki...jak ti je " Zaorálek jsem se když jsem rozpojil naše rty a pohladil ho po tváři .

Usmál jsem se na něj když se ode mě odtáhl. Pak jsem ale sklonil hlavu. "Je mi slabo Sakoto-San." Zašeptal jsem. "Mám pocit jakoby mi někdo vyždímal křídla." Zašeptal jsem a sklonil smutně hlavu. "Jakoby mě někdo ždímal zevnitř." Zašeptal jsem.

Mark

Povzdechl jsem si a obejmu ho,,co se dá dělat ? Musí něco jít udělat" zeptal jsem se jich a obimal Akiko ,,a..říkej mi Marku " usml sjem se na něj a pohladim ho.Chtel jsem aby mě nebral jako učitele ale jako ...ano jako svého přítele .

Hleděl jsem na něj tichýma skoro bezvýraznýma očima a mírně se usmál. "Děkuju." Zašeptal jsem. Alespoň jeho jménem mu mohu říkat, potěšilo mě to. Hodně mě to potěšilo. "Ti pavouci, nevím co s nima, už jsme se snažila použít vše ale nic nefunguje." Řekla moje sestra. "KOruna mi praská a Akiho pás na to také není nejlépe. Musíme čekat co se povede, náš les totiž umírá a my dva s ním." Zašeptala. V tu chvíli jsem zařval bolestí a úplně se na Marka zhroutil.

Koukal jsem na ně a vydechl jsem ..musím něco udělat ,,Aki!!" Chytl jsem ho tak aby nespadl ,,Musí něco jít ...nemůžete zemřít ani jeden!! Nemůžu něco udělat já? I když nejsem z tohoto lesa a jsem člověk..musí něco jít abych něco udělal " řekl jsem zoufale chci aby byli oba v pohodě aby se jim nic nestalo..,,Aki vydrž prosím budeš v pořádku" Aki to snášel ó dost hůře než jeho sestra

Accalia byla v lese déle. Bylo to pro ni jiné. Ona les mohla ovládat po svém. Byla silnější jedinec. O dost silnější. 

Hleděla na Marka téma očima a přitom se snažila soustředit na ty hrůzy kolem. Moje tělo se třáslo.  "Vodu. Potřebujeme vodu." Řekla a zahléděla se na nás. "Marku pokud vezmeš Akiho k moři nebo k řece. Pomůžeš tím úplně všem."