Jarní les

Bylo zase léto, táta nám oznámil že sibere v práci dovolenou a pojedeme zase sem. Do tohohle lesa kde si Shiro, chlapec malé výšky a hlavně naše biologická matka uvědomil že je těhotný. Byl poslední z duhových víl a tak se u něj vyvinula starost a otěhotněl. Bylo velké štěstí že porodil dvojčata a to mě a mého mladšího bratra. Jednovaječná dvojčata akorát jak to už u víl bývá, nemají stejné vlasy. Tudíž já měl oranžové a L zelené. A hlavně bylo štěstí že jsme se narodili zdraví kvůli tomu že na Shirovi dělali experimenty a on našel štěstí až tady. Trávil jsem se Shirem poměrně dost času protože jsme si byli podobní zatímco L si byl podobný zase s naším otcem. Teď jsme jeli po dálnici, Myky se bavil s L a já usínal. Shiro který seděl na místě spolujezdce byl jako obvykle potichu. Pohlédl jsem na komunikativního L. Podepřel jsem si hlavu a zamyslel se. Ve škole kam jsme chodili byla soutěž. L si tyhle věci nečetl ale já kolem nástěnky chodil často a i když mě L tahal za rukáv, stejně jsem si to četl. A pak ho jen tiše následoval a poslouchal co říká. Chtěl jsem se tam přihlásit ale věděl jsem že nebude L určitě souhlasit. Zavřel jsem oči a za chvíli v autě usnul a spadl L na rameno.

Narodili SME se tady..v nádherném lese ale i tak jsme se přestěhovali do města..a sem jsme jezdili jenom na prázdniny což byla škoda.Shiro naše mamka byl pořád potichu ale ta láska k nám a k Mykymu byla znát .byl podobný jako můj bráška R tichý a klidný ...to já byl spíše podobný tátovi Mykymu.rad sem mluvil a ochraňoval brášku.Ale taky sem občas chodil za tátou do nemocnice a koukal jak pracuje i když byla mamka proti .bavil sem se s tátou o tom co podnikneme az tam budeme a najednou Mi R položil hlavu na rameno...usnul podíval sem se do zrcadla co bylo ve předu..vypadali jsme podobně ale ..on byl roztomili..usmál sem se a nechal sem ho aby se o mě opíral když byl tak unavený 

Myky se podíval so zpětného zrcátka a uchechtl se. "Je neuvěřitelné jak dokáží být sourozenci rozdílní. Kdyby R neměl takový hlas a takovou podobu anibych neřekl že jste sourozenci. Je to téměř celý Shiro. Pamatuješ když jste jako malý vyhráli tu pěveckou soutěž? Vážně vám to šlo. Do teď si pamatuju jak jsi ty nakonec řekl že už to dělat nechceš. R se rozbrečel a utekl. Hledali jsme ho hodinu." Zasmál se ale zbytek cesty pak jen nadával na mizernou dopravu a zácpy. A pak po dvou hodinách konečně oznámil:  Jsme tady. To mě probudilo. Posadil jsem se a rozhlédl se. Zase ta krajina kde jsme se narodili. Otevřel jsem dveře auta a vystoupil. Pomohl jsem Mykymu a L s kufry a pak šel Shirovi pomoct okopat zahrádku. A pak už byl konečně klid. A já měl čas na sebe. Takže jsem se vxdal na svoje oblíbené místo. Sklep. Když jsem byl malý, donutil jsem Mykyho aby mi tam zařídil taneční studio. Sotva jsem ho tam měl.vždycky jsem tam zalezl a hleděl na obrovské zrcadlo které sloužilo k tomu abych viděl svoje pohyby.  Když jsme byl zoufalý, smutný a podobně zalezl jsem si sem. Dřív sem chodil i L ale teď tu už delší dobu nebyl.

Vystoupili SME a já sem zanesl tažky společnosti s tátou dovnitř aby to nenosil sám..Mamka a R mezitím byli na zahrádce jaxko vždycky..ale R pak někam zmizel a já nevěděl kam...,,Eru ."zavolal sem ale nikde se neozval..no možná ..vím kde bude ...ale tam sem už dlooouho nebyl...ale tak ...chtěl sem jít za ním..Sesel sem pomalu schodů a...uviděl sem ho tam ,,Eru ?proc si utekl...hledal sem tě " řekl sem...rozhlédl sem se kolem...no..vlastně proč sem sem přestal chodit.? Ani nevím ale...měl sem divný pocit ..jakobys se pomalu vzdalovali a to se mi moc nelíbilo..možná bych měl ..občas ustoupit a dělat to co chce R

Na mobilu jsem koukal na obrázky, na fotky a podobně, zkrátka věci ze školy. Vždycky jsme se s L k sobě přiblížili když bylo léto a když byla škola, jen jsme do ní spolu chodili, pak každý šel za svými přáteli. Teď L přišel ke mě do sklepa. Zvedp jsem hlavu. Pak jsem se postavil. "Ahoj, copak?" Řekl jsem zahleděl jsem se na tvář tolik podobnou mé. Na vlasy které lemovali jeho obličej. Povzdechl jsem si. "Já...chci ti něco říct." Postavil jsem se a opřel se o zeď. Pohled jsem zaměřil na zem. Většinou když jsem mluvil, byl jsem potichu nebo koukal do země. Nakonec jsem ale zvedl hlavu a pohlédl na něj zpříma. "Ve škole jak jsi mě vždycky tahal od nástěnky, pořádá se tam pěvecká soutěž, výherce si může založit kapelu. Jediné jak umím použít svůj hlas je zpěv to je jediné co můžu dělat před tolika lidma. Když jsme byli malý, oba jsme snili o tom že budeme mít kapelu. A teď...je to mije šance. Potřebuju abys tam šel se mnou." Zašeptal jsem a upřel na něj prosebný pohled. "Prosím."

Sesel sem uplne hdolu a sedl sem si naproti nemu abych si poslechl co mi chtěl...no myslel sem si to ..zase soutez...al..ja sem říkal slze uz nechci nic takového podstupovat ale ...už dlouho sem mu noc nedovolím ...no..ale..možná ,,no...opravdu si to tak moc prejes tam jít ? " Zeptal sem se a no byl sem ochotný tam s ním nakonec jít 

Přitiskl jsem si ruce na hruď a tiše kývl. "Sám víš že jediná věc na co svůj hlas dokážu použít je zpěv. Sám jsi se mnou zpíval a tancoval když jsme byli malí. Od doby co jsi řekl že už nechceš, tak jsem přestal taky ale já bych...opravdu Chtěl zase začít zpívat i tančit." Řekl jsem a pohled upíral víc do země čím déle jsem mluvil. Zkrátka jsem prostě skoro nemluvil.  "Elu, prosím já tam vážně hrozně chci. Já...udělám cokoliv. Jen mi to dovol. Pojď tamse mnou." Znovu jsem na něj koukal svým tichým a nevinným pohledem. Už několikrát jsem přemýšlel že bych mohl L dovolit aby tam se mnou šel, budeme tam čtyři. Ty kluky jsem ještě neviděl. Ale kdyby tam L šel, bylo by to příjemné. 

Podival sme se na něj..jeho tvář byla ..tak roztomilá .povzdechl sem si a dosel sem k němu ..pocuchal sem mu vlasy,,Hai Hai ..tak ja stebou půjdu Éru" řekl sem a sehl sem si do dřepu abych viděl do jeho obličeje .,,Co máš teda v plánu Éru?" Řekl sem s úsměvem..projedou mohu udělat něco co se bude líbit jemu .natáhl sem se a dal mu psusu na čelo to sem často nedělal většinou sem mu pocuchal vlasy ale tohle moc často nedělám .

Sotva řekl že se mnou půjde, okamžitě jsem se na něj nadšeně zahleděl. "Složil jsem písničku takže tu mám. A pak přímo pohyby pro tanec mám nakreslené." Řekl jsem a všechno mu to strčil pod nos. "Takže já tě zapíšu potom do přihlášky" usmál jsem se na něj. Nechal jsem se políbit na čelo a pousmál se. Byla to už delší doba od toho co jsme spolu chodili po škole a on mi šeptal do ucha různé narážky a sledoval jak rudnu. Jenže než jsem stačil něco dalšího říct, Myky na nás zavolal abysme šli nahoru. Rychle jsem si tam pospíšil a L táhl za sebou. Myky byl nahoře a usmíval se na nás. "Je načase jít ke svatyni hoši. Shiro šel napřed takže dorazí až později. Šel si ještě něco vyřídit." Usmál se. Kývl jsem a pomalu se vydal za Mykym zase s tím tichým výrazem ve tvaři.

Byl sem rad ze byl rád i on..no aspoň jsem mu jednou udělal radost.,,hai ...tak mu to ukážeš potom.. " zachvilku nas volal táta..Eru mě táhl nahoru za nim ....no měli jsme jít ke svatini ale to každý rok.Mel sem to tam rád a s Eru jsme se tam vždycky vyblbli i když SME byli už starší ale i tak vyblbli SME se a hlavně byla tam krásná atmosféra .Miloval sem to tam.Sem tam jsme tam vydělí i ostatní vílí což bylo taky hezké a většinou i nové viděl sem je asi tak ..dvakrát za život .