Jarní les

Nepraštil mě ani nic neřekl..ale ..Zčervenal a ještě ktomu ..děkoval? Proč? To chtěl abych to udělal? To není možný ...jak na mě skočil spadl sem do trávy a tak sem ležel a on na mě ,,Eru..ty..nezlobíš se? Já..já myslel ..že me prastis " řekl sem a objal ho taky,,Mám tě ráda.mozna...i víc než tom.ale...sme ..bratří..táta a ...máma budou na nás naštvání .." myslel sem to dobře ale m..to bylo jedno byl sem s ním s ním R,,ne..to je jedno..mám tě rád Eru." Zašeptal sem mu u ucha

"Proč bych tě měl praštit?" Zeptal jsem se ho nechápavě.  Následně jsem se k němu přitulil a pousmál se. "Jsem šťastný Elu." Sedl jsme sise mu na hruď když už byl v té trávě. "Dlouho jsem chtěl tohle udělat sám ale já..." zašeptal jsem a mírně odvrátil pohled. "Strašně jsem ri chtěl říct jak moc tě..." tvář jsen odvrátil ještě víc a sepsal tak potichu že jsem určitě nebyl slyšet, nebo jsem si to myslel. "Miluji." Svůj pohled jsem konečně na něco zaměřil. Na květinu v trávě, bylo na cokoukat a já se hrozně styděl. Jen jsem doufal že mě neslyšel. Pak bych se hanbou propadl do země.

Poslouchal sem ho a pak sem se na něj zadíval udiveně...od něj sem nečekal žádnou takovou větu...a..tahle mě ale potěšila ...on mě miluje..nejen jako bratra.Ale taky jako..se milovali jiné páry...asi bude divné zmiňovat jako pár mamku s taťkou ale ...ano miloval mě jako oni dva se milovali ..a oni spolu vydrželi opravdu dlouho.,,Já...taky tě miluju Eru" řekl sem a objal sem ho...slyšel sem ho až moc dobře na to jak byl tichi

Koukl jsem se na něj a sotva řekl ty slova, ještě víc jsem zrudl. Teď už totálně. "Elu..." sklonil jsem se a objal ho. Ležel jsem mu na hrudi se spokojeným výrazem. Byl jsemjsem rád. Takmoc rád. Bylo zvláštní se zamilovat takhle do bratra. Byli jsme stejná krev. Stejně jsme vypadali, teda skoro stejně. Holky si z nás ve škole utahovaly. Kvůli tomu že jsme dvojčata a ony byly milovnice yaoi. Milovaly incest mezi bratry. Upřímně jsem se jim teď nedivil.  "Elu, jak dlouho...mě máš rád?" Zašeptal jsem a upřel na něj ten svůj smutný výraz.  Vždycky jsem přemýšlel sám od kdy ho mám takmoc rád a nikdy jsem nedokázal dojít na úplný začátek.

 Koukal sem se na něj a popřemýšlel sem ..měl sem ho takhle rád dlouho ,,Asi... čtyři roky...možná..víc " řekl sem mu.Ted si z nás holky udělají živé yaoi ..už teď si z nás dělají údolí kvůli tomu že sme dvojčata a k tomu ještě tohle ...no nevadí .Mě to nevadí ,,A...ty? " Zeptal sem se,,Já si vždycky ..myslel ..že o mě nemáš zájem..ani jako bratr...protože když SME tady...u svatini..nikdy nikam spolu nechodíme ...jen sedíš a ...kreslit nebo si čteš...a já tě nechám.nechtel sem se vnucovat" vysvětlil sem mu vsechno

Čtyři roky. Přemýšlel jsem. Pak se zeptal on a já pohlédl na zem. "Můj první obrázek je z roku kdy nám bylo jedenáct." Zašeptal jsem. "Asi od té doby tě mám...rád." zašeptal jsem. "Já...vždyť Víš že jsem byl vždycky hrozně stydlivý." Řekl jsem a pohled zase upřel na zem. Tentokrát na veliký kámen.  "Nikdy by ses nevnucoval,vždyť jsme bratři. Miluji tě. Hrozně moc tě miluji." Šeptal jsem a dal hleděl do země. Chvěl jsem se. "Jsem tvůj bratr přece." Řekl jsem a usmál se na něj. "Nikdy by ses přece nevnucoval. Na to tě až moc miluji."

Poslouchal sem ho a pak sem ho objal ještě víc než předtím.ale ne tak aby ho to bolelo.,,Nevěděl sem to...nevěděl sem že bys jeme mohl chovat city jako já...a ja se ktobe snažil dostat ale .zdálo se mi že mě odhanis ..vždycky si někam zmizel a kreslil si a ..já sem nevěděl co dělat..Yui je kamarádka ale...taky..ona ví že tě mám rád..že....tě miluju...a respektuje to" zašeptal sem..normálně moc neseptam ale teď ano.,,Eru .."znova sem ho jeme políbil cítil sem se šťastně 

"Yui to...ví?" Zašeptal jsem překvapeně.  Nechápal jsem jak to může ta slepice co si říká Yui vědět. "Já kreslil tebe. Byl jsem vždycky za vodopádem a sledoval tě. Ve škole jsem se od tebe vzdaloval protože jsem se bál jak bych se mohl chovat. Bál jsem se tvojí přítomnosti. Bál jsem se že něco bude špatně." Zašeptal jsem.  Byl jsem zase rozrušený. Ale pak mě políbil a já se pomalu uklidnil. Jeho rty byli tak uklidňující. tiskl jsem se k němu a zavřel oči. Ani jeden z nás to nedával moc najevo, ani jeden z nás nedával najevo svou lasku. Oba jsme se báli ale vyplatilo se tona a teď bysme mohli být spolu.

,,Ano vi to ..jako jediná to vi,..bál sem se ti to říct nevěděl sem ze ti to vůbec řeknu" řekl sem a proste sem ho ovíval,,Ja sem..si myslel to samé Eru...ale..teď je to dobré ...jsme tady a ..víme to o sobě...takže..můžeme být v klidu " řekl sem a vklidu ležel ve trávě,,Eru..to si mě.. kreslil i ve škole? "Obcas se stávalo že sem usnul uprostřed hodiny ale vždycky sem vnímal vše okolo jen pokud to bylo zajímavé..jinak sem byl většinou pilný žák 

,,Ano vi to ..jako jediná to vi,..bál sem se ti to říct nevěděl sem ze ti to vůbec řeknu" řekl sem a proste sem ho ovíval,,Ja sem..si myslel to samé Eru...ale..teď je to dobré ...jsme tady a ..víme to o sobě...takže..můžeme být v klidu " řekl sem a vklidu ležel ve trávě,,Eru..to si mě.. kreslil i ve škole? "Obcas se stávalo že sem usnul uprostřed hodiny ale vždycky sem vnímal vše okolo jen pokud to bylo zajímavé..jinak sem byl většinou pilný žák