Les

Tenhle den sem už prošel celí les.Byl klid a nikde nikdo žádný záškodník.Jen nejaké díte co zabloudilo sem vyvedl ven a ptáčátko co z hnízda vypadlo sem dal zpádky.Nádherný den .Sedl sem si k jezírku a pozorovap jeho hladinu.Byla to nádhera.Klid a čerství vzduch.Bylo jaro a vše nádherně kvetlo a mě se začali vlasy menit na nádherne zlaté.

Kazuki:

Bloudil jsem všude možně a nějak se stalo že jsem se dostal sem. Tenhle les mě okouzlil. Bylo tu spousta zvířátek. Příjemných na dotek, nechající se pochovat. Vlastně jsem byl ověnčený veverkama a kolem mých nohou běhali zajíčci. Jen jsem se m8rně usmíval. Nic jiného jsem dělat nepotřeboval. Vlastně jsem si řekl že když si budu chvíli jen tak užívat mimo velkoměsto prospěje to mě a mému tělu. Zahleděl jsem se na vodu v potučku a pomalu do ní ponořil ruku. Z vody vyskočil kůň. Pegas vytvořený z vody. Šťouchl do mě čumákem. Pousmál jsem se. Vzal jsem mu hlavu do dlaní a opřel se o něj hlavou. Z křídel mu odkapávala voda. 

Najednou se oběvili všichni vodní pegasové.Ano blo spousta druhů pegasů.Vstal sem .Pegasover milovali cukr a jablka obojí jsem měl vždy sebou.Nahrnuli sekeme a já každému dal po jednom .Palk byli klidní i ldyž sem kolem nich chodil a počítal.Jenże tentokrat jeden chyb3l..to mě znepokojilo.Vzal se si harfu a začal sem hrát líbeznou melodyy.Každý druh reagoval na jinou melodyy.Pegas co byl u Kazukiho spozornel .Koukl na kazukiho a pobidl ho aby mu vilezl n hřnet..pounal ze ma dobré srdce.Najednou se tam oběvil bílí jelen a chvíli na oba koukal nez se vidal ke mě.Pegas dále čekal než se na n3m Kazuki usad8 aby mohl jet za ostatními

Zahleděl jsem se na něj a pak jen tiše ustoupil, sklopil ouška a zakroutil hlavou. Ten koník někoho byl, věděl jsem to a to já nemohl dopustit aby o mě věděli. Pohladil jsem ho po čumáku a on zatřásl hlavou. Pousmál jsem se, opětovně. Zamával jsem ocáskem a jemně mu zamával.  "Možná se někdy uvidímr." zašeptal jsem než odběhl. "Iroku." pousmál jsem se. Koník ješte pootočil hlavu a zamával křídly. Zastříhal jsem oušky a do vlasů mi spadal ze stromu jedna veverka. Mládě veverky.  Sedl jsem si do trávy a jemně ho pohladil po hlavičce než jsem mu pomohl zpět do stromů. A pak se mezi stromy najednou objevil Iroku. Vodní pegas očividně ztratil zájem o hudbu. Doklusal ke mě a lehl si a já jen překvapeně zanrkal. Pak jsem se ale pousmál a už se k němu přitulil.

Když ke me místo pegase p4išel Rejmond bílí jelen a řekl mi co a jak .Uamálem se..pegase sem tam nechal a pomalu sem se vydal k místu kde byl údajně malí neko s mladým pegasem.A ano..byli tam.Maličký černovlasý neko tam sed3l v trávě a pegas mel hlavu v jeho klíně.Usmál sem se.Pomaloučku sem sel blíže k nim.Pregas zvedl hlavu a spokojene si odfrkl .,,Tady si byl..A já sem sbál ź te chytili lovci.Si posledniok ze stáda " rekl sem jemě a došel opatrně k nim,,Nemusíš se mě bát malí neko.Neublížím ti.Tady ten pegas..si te oblíbil a proto snechce vrátit do stáda." usmál sem se a vitáhl cukr a jablko ,,Na..dej mu to.Pegasové to milují ." rekl sem jemě ale drzel sem si odstup..možnzemě měl strach

Hladil jsem koníka mezi ušima a měl vyjimečně narovnaná ouška. Ale to netrvalo dlouho a objevil se tam nějaký kluk. Roztřásl jsem se a okamžitě sklopil ouška. Iroku zvedl hlavu a pohlédl na něj než mi ji znovu položil do klína. Já jrn dál vyděšeně zíral na kluka. Na šípy v toulci na zádech a luk. Kdybych u sebe neměl koníka, dávno bych utekl. V očích mi bxla vidět hrůza. Okamžitě se mi vrátili vzpomínky. Schoval jsem zjizvené ruce do jeho hřívy. Jen jsem na něj zakroutil hlavou. Ještě víc tiskl ouška k hlavě a hleděl na něj s hrů6ou v očích. "Ne... Neubližuj... Mi... Prosím." zašeptal jdem jen, na víc jsem se nezmohl. 

Videl sem hruzu v jeho očích a protoem odlożil luk i šípi uplne nekam stranou,,Opravdu se nemusíš bát.Jsem Leo..Jsem Lesní Elf stráżce tohoto lesa.Neublížil bych žádné živé bitosti.Pokud ty ublížíš lesu si přítel i Tento pegas to cítí." usmál sem se a najednou se tu upznovu oběvil Rejmond a za ním jeden pegas měl poraněné křídlo,,Ale né./copak se stalo .." zvedl sem se a podivale na pegase byl vystrašený a plašil se ..natahl sem ruku a pomalu ho pohladil po čumáku,,Šššššššš neboj se.//to bude dobré pomohu ti ." koukl sem mu do očí a on se uklidnil byl klidný a lehl si do trávy.Prelezl sem tak abych videl lepe na jeho křídloa,,Máš  zlomené křídlo...Ale neboj to bude dobré Za chvíli budemoct uase létat." usmal sem se..Mladpega co ležel n Kazukim měl i jednorożčí roh.Magiclý roh ,,Potrebuji tvouomoc maličký..vím ze mi nevě4íš ale...mohl bys zachránit pegase...Potřebuji aby Vodní pegas co ti leží v klíne uzdravil tohoto.skus mu to říct..treba tposlechne" rekl sem jemě.A něžne.Rejmond stal stale u me a pozoroval co se d3je..samozřejm sem to mohl rict sam ale co kdyby se sám maličký zapojil treba by ho strach aspon trošku opustil.

 Sledoval jse. Zbraně a když je položil dost daleko, tak jsem mu začal trochu důvěřovat.  Sledoval jsem jak přišel další pegas. A sledoval jsem jeho křídlo. Když na mě ten Leo promluvil. Chystal jsem se něco říct ale to do mě Iroku strčil čumákem a tím mě popostrčil k elfovi a koníkovi. "Ale já nrchci." ohradil jsem se okamžitě. Iroku zaržál a znovu do mě popostrčil. Sklonil jsem hlavu a pomalu se k nim vydal. Jemně jsem elfa odstrčil a klekl si k pegasovi. Iroku mi stál za zády a sledoval mou práci. Frkal mi do ucha. Dotkl jsem se křídla a tím dokonale odhalil zjizvené ruce. Koník sebou zacuka. Moje ruce ale uklidňovali a on byl během chvíli v klidu. "Je zlomené tady a... taky tady. Takže..." šeptal jsem si pro sebe a nakonec ho po křídle jemně hladil a dokud sw křídlo úplně neuzdravilo jsem nepřestával. Pak jsem nechal ruce v klíně a hleděl nazdravého koníka.

Pozorrovalem jeho počínání a pakem si sedl stranou..Ten pegas si ho oblíbil a to hodne ..vybral si ho..byl to menší bílí pegas s čeronou hřívou..Když lezou z vody jsou mozří ale pak se jjich barvy vyjasnují.Jakmile skončil pegas si stoupnul a udelal hlubokou poklonu a pak se rozněhl pryč,,Děkuje ti .Zachránils mu život .Pegas bez kříbel na může být..ale také sem si všiml...Tento mladý pegas...on si tě vibral..pegasové si svého pána vybírají jednou za život.a pak s ním chtejí bít až do konce svích sil.Tohole je už nezbavíš..Je tvůj." rekl sem radostne a dal sem mu cukr..konik ho schroupal a pak strcil čumakem do kazukiho jakoby hledal neco dobrého i u něj,,Na dej mu jablko..každý den by mel dostat aspon dva cuk4íky a jablka.Ne víc ab e nepřemlsal " usmál sem se ,,Já piujdu ...musím zkontrolovat další údolí pegasů...aspon zem nebudem8t takoví strach..ale pokud bys chtel...každé zvířátko v lese ti rekne kde sem ." zachviliem tam uz nebl a sel sem na dalśi alouček kde byly Kv3tinový pegasové.

"Vím co říkal, rozumím zvířatům." zašeptal jsem. Zahleděl jsem se na Iroka co spokojeně zaržál a pokýval hlavou. Přežvykoval trávu. Ten kluk mi vecpal jablko a sám dal Irokovi cujr. Twn do mě pak začal strkat čumákem dokud jsem mu nedal jablko. Sledoval jsem jak odchází a pousmál se. Pohlédl jsem na Iroka. Konečně jsem mu vylezl na hřbet. Začal se se mnou potulovat po krajině, skákal a nadšeně řehtal než se oddal pravidelnému klusu a neustále se se rozhlížel na všechny strany. 

Jezdil po lese ale jak je známo pegasové nejn běhají ale i létají.Rozbehl se rychle a zachvili vbehl nmítinu kde sem stál j a zasrozdaval cukr mezi pegase ali jednorožce.Zachvíli už byl Kazuki s pegasem ve vzduchu a létali nad mítinou.Osttní pegasi zachvili utekli a m8tina bla zase uplne prázdná..ja sem se jen koukal. Jak létají nademnou a vedel sem zzachvíli bude tma..a neco mi 4íkalo že kazuki nemá kam jít.

Jak se dalo čekat, během chvíle jsme už byli ve vzduchu. Zahleděl jsem se na oblohu. Podle řeckých bájí pegase stvořil Poseidón a nejen pegase ale celkově koně. Takže tak blízko obloze bylo samo o sobě špatné.  Ale on si z toho očividně nic nedělal, navíc řecké báje nejsou skutečnost. Jak už jsem i já sám věděl. Stmívalo se, díky svému utopenému telefonu jsme nemohl zavolat Yuuovi, nemohl jsem dělat prakticky nic leda spát pod vodou což se mi moc nelíbilo. Ale co, nic jiného mi asi ani nezbude.

Zachvíli byli už nazemi a došel keme..,,První let na pegasovi ź? Ale je už tm ...a neco mi říká že ty ani tvuj pegas nemáte kam jít....nabýzím ti noc v mém království...pokud tedy chceš...nenutím tě.Jen ti nabízím noclech v teple a suše a neco dobrého k jídlu..mislím si že jsi hladoví mám pravdu?" rpzeptal jsem se s ůsměvem ,,A tvůj pegas dostane taky najíst  jake si mu dal vlastně jméno?? " 

Slezl jsem z koně. Tenhle cten týpek že má království? Vždyť mu neni víc jak sedmnáct. No ale mít království a kralovat koním také není žádná výhra. "Je to v pohodě. Nemusíte si o mě dělat starosti... Veličenstvo." slovo veličenstvo jsem řekl dost jedovatě. Vlastně hodně jedovatě. Možná se ve mě zvedl vztek kvůli tomu že já o všechno přišel. A tak jsem byl naštvaný na něj že on měl to co já mít mogl. Otočil jsem se a vydal se pryč. Iroku se vydal klusem za mnou. Zaržál a šťouchl do mě čumákem. Já jrn stěží zadržoval slzy.

Povzdechnu si a jdu zním,,Ne počkej.Neni tak ź bych byl nejaký král či tak...jsem lesní Elf jak sem už rekl ...nestaram sjen o pegase ale i o celí tenhle les.Moje království je celí tenhle les jen mám uprostřed menči da se žict zábecek který je zamaskovaný.Je to mpovinost..ja ani nemohu opustit nento les.Udržuju ho ...a bezemě. Pegasové a všechna stvoření cou jsou zemřeli nebo by je lovci chcitili .Prosím skus mi vě4it .A také...pese nemůžeš vzít do města...nejlepe by bylo aby ho nevideji jiní lidé " rekl sem a sel kousek zaním

Povzdechnu si a jdu zním,,Ne počkej.Neni tak ź bych byl nejaký král či tak...jsem lesní Elf jak sem už rekl ...nestaram sjen o pegase ale i o celí tenhle les.Moje království je celí tenhle les jen mám uprostřed menči da se žict zábecek který je zamaskovaný.Je to mpovinost..ja ani nemohu opustit nento les.Udržuju ho ...a bezemě. Pegasové a všechna stvoření cou jsou zemřeli nebo by je lovci chcitili .Prosím skus mi vě4it .A také...pese nemůžeš vzít do města...nejlepe by bylo aby ho nevideji jiní lidé " rekl sem a sel kousek zaním

Otočil jsem se k němu. "Myslíš si že budu věřit někomu bohatému?" zašeptal jsem než jsem ještě zrychlil krok. "Celý tenhle les? Někoho... Mi připomínáš." zašeptal jsem. Pohlédl jsem na něj. "Neuvidí ho." řekl jsem a usmál se na Iroka. Ten do mě znovu šťouchl čumákem. Pohladil jsem ho po tčele. "Měl jsem rodinu. Milující rodinu. Než mi rodiče zemřeli. A ujmuli se mě prarodiče. Byl jsem nastávající hrabě. Jenže..." sundal jsem si tričko a hodil ho na zem. Měsíc ozářil celé moje tělo poseté jizvamy všech velikostí. "Udělali si ze mě sluhu." pousmál jsem se. "Tohlr byli tresty a mám je... Všude. Meče, biče, kopance." bolestně jsem zavřel oči. "Nedokážu nikomu věřit."

Stali sme naproti sobě,,Víjnejsem bohatý.peníze nejsou všechno.Pro me je důležité aby můj les netrpěl..proto mám jen ja nastarosti Pegase..na jinem ůzemí lesa nenajseš jediného pegase." koukal sem na jeho tělíčko,,Je mi líto coe ti stalo..tve srdce je zraněnè vidím to ale...ja ti neublížím ..pokud ch nekomu chtel ublížit zvířata by to poznala ...miluji všechny živé tvory...jen te nechci nechat spát venku a Varu si aspon bude moct zase s nekým popovídat...ja sem pro něj prej moc starý" zasmál sem se 

"Divil by ses kolik lidí má pegase na starosti. V tomhle lese možná ty, ale je jeden les kde pegasy nemá na starost nikdo. Jsou to svobodní tvorové co poslouchají pouze dva lidi. Bratra a sestru. A jinak nikoho." pousmál jsem se. "Ti dva je nechají volně běhat. Možná byste si rozuměli."  zahleděl jsem se na měsíc. "Moje srdce nikdy nebude zahojené. A já si na to zvykl, ale... Jak, se jmenuješ?" zašeptal jsem. "Mě to venku stačí, byl bych s tím spokojený." usmál jsem se. "Kdo je... Varu?" zeptal jsem se ho a pomalu se na něj otočil úplně. 

,,Ano pravda..alvetšinu pegasů mám já.Vlastme..oni mi nepatří sou to divocí pegasi jen je hlídám a dávám jim cukr ..miluji ho ." usmál seme zadival se na nej,,Jsem Leo a Varu je malí Lišáček Furry ...našel sem ho v lese byl zraněný tak sem ho vzal kemě a on už odeme nodešel..Rodinu stratil." zakroutim hlavou,,Je nemožne ab jeden Elf šel na uzemi nekoho jineho." usmal sem se ,,Opravduo bude v pořádku..Rád bych ti poskytl přístřeší aspon ndnešn8 noc ...vlastntam mám ješte mládě pegase...malou černou kočku a modrého jelínka.O všechnye starám.." rekl sem a pak uz sem uslyšel vití vlka...Alfa byl na obhlídce,,Alfa přebírá noční hlídku" 

Poslouchal jsem ho a dlouhou dobu se rozmýšlel zda s ním opravdu jít. Nakonec jsem se na něj zahleděl. Nechtěl jsem nic říct už o elfech. A tak jsem mlčel. ale došel jsem k němu. Chytil jsem ho za rukáv a sklopil ouška. "Dobře tak já... K tobě půjdu když jsi něco jako strážce lesa." zašeptal jsem. "Iroku. Jmenuje se Iroku." poukázal jsem na koníka co mi položil hlavu na rameno. "Nemám rád vlky a psi takže chci jít s tebou." usmál jsem se na něj.

Chytil se mého rukávu a nanej koukl,,Alfa je hodný alfa v noci hlídá les zamě...ale chápu proč se bojíš" usmál sem e a jeme ho pohladil po vlasech,,Tak jdeme..." vydali sme slesem kde nám světlušky svítili nacestu a zachvili sme stáli u vetší budovi pokryté popínavími rostlinamy.,,Smetady...tak pojď semnou a  Iroku vem sebou.. " rekl sem a uz oteviral dveře pak se oběvil Varu ,,Leoooo!!! " rekl skočil na mě a vrtel ocáskem ,,Kde si byl tak dlouho ?? Ja sem se tady nudil" pak si najednou všiml Kazukiho ,,Kdo toje Leo?? " zeptal se a koukal nnej zvědavíma očkama..byl o hodně menčí jak Kazuki.,,Ahoj Varu..omlouvam smel sem starosti v lese .A...tohle..no vlastně...jak se jmenujeś?? Ješte jsi mi své jméno" 

Kazuki:

Šel jsem pomalým krokem za ním. A pak jsem uviděl domek. Nevypadalo to moc jako zámek a to mě uklidnilo. Ve chvíli kdy otevřel dveře a něco se na něj vrhlo. Vyděšeně jsem couvl až jsem sebou sekl na zem. Iroku ke mě sklonil hlavu. Naprosto vyděšeně jsem na něj z8ral. To stvoření byl asi ten furry o kterém mluvil. Podle toho co jsem slyšel se dorůstali velké výšky ale tohle je nejspíš ještě mládě. "J-jsem Kazuki Montaro." zašeptal jsem vyděšeně a tiskl ouška k hlavě s naprosto zoufalým výrazem ve tváři.

Oba dva na sebe koukali jakoby videli ducha.Varu sklopil uši uplne stejne jako Kazuki a chytil si huňatý ocásek do ruky .Pomalu došel kousek ke kazukymu..Ru byl celí modrý jen mel bílá m8stečka,,Ty...ty si neko?? ..ja žadneho ješte..nevidel" koukl se na nej mal8ma očkama .Byl roztomilí ale precejen Varu byl mládě a myslím si že až vyroste už nebude tak roztomilí,,Vru je mládě...Vlastne nevidel nikoho jen mě lovce ....a jeho rodiče" rekl sem .Varu byl sice porad trochu smutny ze nema rodiče ale mel mě rád a bral me jako velkého brášku,,Varu prosím připravíš místo u stolu i pro Kazukiho?? " Varu zamával ocáskm,,Anoo...Leo " rekl štastne a uz byl pryč,,Promiň Varu je trochu zbrklí.P4ecejen je opravdu malí.Ale abych ekl pravdu ani nechci vědět jak bude vypadat jako dospělí..jeho rasa sou opravdu vysoc8 jedinci." rekl sem ,,Pojdál ...nebudeme stát ve dveřích " odvedl sem ho do velké místnosti kde bylo hodne velkých polštá4ů křeslo a stůl...a tam ležel můj pegas Maji a spala.Byla vidět ale spala pořád..byla strašne klidná.A hned vedle spala Kuru a Ashi všichni spali spolu a ja se jen  usmál ,,Posad se kam chceš...a Iroku nech at si jde kam chce .Tady to nevadí"

Ten klučina ke mě hned došel a já na něj zíral s naprostou hrůzou. "A-ano, jsem neko." Zašeptal jsem, takhle ani nebyl děsivý já se jen vyděsil co jsem ho poprvé uviděl. "On připravuje jídlo." Zašeptal jsem udicveně a sledoval klučinu jak odběhl do kuchyně. "jeho rasa... ale teď je roztomilý." Pomalu jsme se zvedal ze země. "Je dobře že tu máš nějakou společnost, závidím ti to, žádnou totiž nemám." Povzdechl jsem si. Pohladil jsem Iroka po čumáku. "Totiž, neměl jsem žádnou společnost, teď už mám a jsem za to moc šťastný." Usmál jsem se a narovnal ouška. Iroku spokojeně zařehrtal, to už mě dovedl dovnitř a já se udiveně rozhlížel, měl to tu zajímavé.

,,Pokud sem dlouho pryč tak ano ale tady neni jidlo težká práce...sem vegetarián maximálně jím ryby.Doufam ze ty maš raz zeleninu a ryby" rekl sem a koukl se po pokoji,,Maji " zavolal sem a keme zachvilku přiklusal malí pegas a zařechtal,,To je Maji našel sem ji v lese...mela neco s křídli a i když se ji už zahojila nemůže létat.Jeji rodiče sem nenšel." Maji se podivala na Kazukiho a pak na Iroku.Došla ke Kazukimu a jakoby ho očichala ,,Je roztomil8 Varu je neco jako můj malí bráška...on me tak bere ja jeho taky ." Ru zachvilku p4ibehl ,,Jidlo je p4ipravene Leo,Kazu-chan " usmíval se ,,Si šikovný tak pojdme jíst " rekl sem a dovedl vsechny ke stolu...byla to vetši mistnost stul a pak tam bylo i neco pro zviřatka..Pro pegase tam byli jablka nakrajena mrkev a nejake seno.Pro jelínka to samé jen k tomu žaludy a kaštany a pro kočičku rybyčka a mléko.

"Jsem kocour. Samozřejmě jím ryby. A mám rád i zeleninu i když jí jako kocour neměl mít rád. Ale jsem taky člověk přece." zasmál jsem se. Došel k nám malý koník a já se na něj usmál. A pak už přišel Varu. "Děkuju Varu." zašeptal jsem. Sedl jsem si ke stolu a pohlédl na Furryho. Až vyrosts. Zaručeně bude větší než já.  "Až Vaeu vyroste bude větší než ty Leo. Určitě." vrtěl jsem spokojeně ocáskem. "Dobrou chuť." řekl jsem a počkal až si i ostatní sednou a začal jíst.

Zasmal sem se,,Ne każdy ma rad zeleninu..proto se ptám.Varu ji taky nml rád ale naučil sem ho ji jist a ted mu i chutná" Varu přikývl a sedl si na sve misto ja také,,Ano to určitě..bude vysoký pak už to nebude takto malí roztomilí lišáček " zasmal s,,No nebudu zdržovat od jidla dobrou chu5.." začal sem jist a všichni ostatni ta..Prvni dojedl Varu a zmizel v kuchyni tam odsud přinesl čokoládoví dort ,,Varu kde si ho vzal..?? Neřikej že si ho pekl sám?" Varu přikývl,,Pekl ..nudil sem se " usmal se a položil ho na stul,,Si šikovný.Kazukid daš si taky ?" zeptal sem se,,Kazu-chan prosím že si dáš!" zaprosil Varu.

Když jsem dojedl, objevil se tam čokoládový dort který dělal Varu. Hleděl jsem na dort jako zhypnotizovaný. Můj poslední dort byl přesně takový. Ouška se mi smutně sklopili. "Ano dám si." zašeptal jsem a usmál se na furryho smutně. "Mockrát děkuji Varu." 

Varu byl trošku zaražený když uviděl Kazukiho smutny obličej nechtěl ho vidět smutného.Došel kněmu a položil mu ručku na rameno ,,Děje se něco? Kazu-chanů" zeptal se se starostlivě byl opravdu moc starostliví  a Kazuki  se mu líbyl byl jakoby starší braška nebo něco takového.Já sem seděl a koukal na ně .VAru uměl hodně vizvídat.tak sem ho nechal ja sem se napil čaje a nakrojil sem dort a nandal je na naše talíře a dal na ně šlehaačku

Jen jsem smutně zakroutil hlavou. Iroku zařehtal a já se jen pousmál. "takové podobné dorty mi dělali rodiče. Takový jsem měl na moje poslední narozeniny co se slavili. Úplně ten samý." Zašeptal jsem. Sledoval jsem Lea jak krájí dort. Ucítil jsem v očích slzy, místo něho jako bych viděl svou matku. Mou starostlivou milovanou maminku. Dlouho jsme nezažil obětí, polibek na čelo se slovy: Dobrou noc zlatíčko. Zhluboka jsem se nadechl a snažil se ty slzy zadržet.

Varu nevěděl co dělat protože nikoho brečet ještě neviděl a sam neplakal.Ani pomalu nevěděl co to slzy jsou.Ja sem zvedl hlavu.Položil sem vše a vstal sem.Varu se posunul a já sem došel ke Kazukimu a pevně ho objal a pohladil po zádech,,Vím že si trpěl a nese se to stebou chápu tvou bolest.Ale teď jsme stebou nic už se ti nestane nic ti nehrozí Kazuki.Všechno bude dobré maličký" můj hlas uklidňoval a to ve všech případech a na něj to působilo hodně kvůli jeho kočičí části.

Přitiskl jsem se k Leovi hned jak mě objal a tiše mu plakal na rameno. Moje rodina je mrtvá. Nikdy ji už neuvidím. A tak jsem se potřeboval už hodně dlouho vyplakat. A Leo mi dal tuhle náruč. "Leo. Já nechci aby jsem zůstal sám." zašeptal jsem. Sklopil jsem ouška a zoufale se na něj koukl.  Miloval jsem když  jsem se někým mohl mazlit. Díky té kočičí části. "Je mi smutno."

Hladil sem ho po zádech ,,To nic jen to ze sebe dostaň." zašeptal sem,,Nezůstane  sám Kazuki.Neboj nezůstaneš sám.Můžeš tady zůstat..Se mnou a Varu nebudeš už nikdy sám." nevadilo by mi kdyby zůstal.A hlavně nechtěl sem ho nechávat samotného tak malí osamělí s velkým laskavým srdcem.,,Všechno bude dobré už nebudeš osamělí " cítil sem jak se jeho tělo uvolňuje ale já ho nepouštěl on teď potřeboval náruč co ho uklidní a obejme.Nemohl sem mu nahradit rodiče ale mohl sem mu zajistit že nikdy nezustane sám a pokud bude mít potíže muže jít za mnou ,,Vezmu tě do tvého pokoje..Musíš se vyspat.." každý měl svůj pokoj jen Varu vždy chodil ke mě proto sem měl obrovskou postel.Ale Kazuki bude chtít nejspíš svůj prostor proto má svůj pokoj hned naproti mému

Pořád jsem jaksi nechápal proč Varu upekl tenhle dort vypadalo to jako náhoda ale on nemohl vědět něco takového. Polkl jsem. Ale to mě najednou už od esl do "mého" pokoje.  Zahleděl jsen se na něj a sklopil ouška úplně. "Prosím nechoď  pryč. Já nechci...být sám." zašeptal jsem a sevřel mu oblečení a zoufale se na něj zahleděl.

HRA UZAVŘENÁ

DŮVOD: Neaktivita hráče Leo

Pokud se zde Leo objeví, ve hře můžete pokračovat po domluvě mezi sebou kterou provedete v CHATU!