Letní tábor upírů

Velitel byl ve svém k4esle a hleděl na mě. Uklonil jsem se a on se usmál. "Běžte všichni." řekl a všichni hned zmizeli. Došel kr mě a prudce mi zvedl hlavu. "Víš špína jako ty ěla být používána k jiným věcem ale ty jdi tak krásná hračka. Děláš přesně to co chci. A to je na tobě skvělé. Tak ukaž mi špičáky. Máš dovoleno pít jen ze mě ne?" zašklebil se a otevřel mi pusu. "Kousni dělej." z neznámého důvodu tohle toho starýho úchyla děsně vzrušovalo.  Vxtasil jsem se s tesáky a kousl ho. Usmál se a v př8ští chvíli jsme už byli v jeho ložnici oba nazí. Snažil jsem se p4ipravit na bolest která měla lřijít. Za chvíli se táborem ozýval hlasitý zoufalý křik a pokojem spokojené mlaskání. Bolelo to, vždycky to hrozně bolelo. Navíc si na mě užil nedávno takže jsem měl ještě hodně bolavý zadek. Krev tekla proudem stejně jako slzy. Kažfou chvíli se jeho dlouhé tesáky nořili do mého masa. Všude po těle. 

"Vypadá to že si velitel zase užívá." ozvalo se pod oknem kde byl Nywata. Dole si povídali dva upíři co měli hlídku. "Hikaru je dost poddajný. Prý dá komukoliv." řekl druhý. "To jr blbost. Jr to můj kamarád. Moc dobře vím jak trpí. Vždycky má po těle nové a nové kousance. Velitel se na něm dost vyřádí. Navíc se jeho rány nehojí úplně. Ale nikdy si nestě6uje." zamumlal první.

Byl sem u okna a koukal se ven ...chtel sem zpadky domu...do mesta kamkoi jinam...pak sem ale zaslechl krik..moje uši to trhalo ale ja poznal hlas ...pamatoval sem si pachy hlas a taky oči...ty jako malo co z postavi cloveka nebo jinych bytosti...byl to Hikaru ale pak sli kolem dvupíri ajposlouchal co si 4ikali...tak to s nečekal..jenze moje dušičkco chtela všem jenom pomahat si la ze se vyda asi napozpas smrti...protoze sem otevrel dvere a nepozorovane vyklouzl ven...do te budovi odkus sem slyšel ten k4ik a plác sem se doatal snadno ale pak...narazil sem na dalši dva upíry..kteři me chytili,,Ale ale k to tu máme? " zasmali soba ,,Mel si zustat pekne v domečku tady te nic nechrani" roztahl rty do ušklebku a ja uvidel ty ostre zuby...,,Vonis dobře doufam ze maš i tak chutnou krev" nez me ale stacil kousnout udelal sem asi svou osudnou chybu...jak se keme naklonil sekl sem ho kočičíma drapkama do obličeje a tim sem oba jaksi naštval víc 

Ti dva si pod oknem povídali dál. 

Ale v chodbě kde Nywata naštval dva upíry to vypadalo bledě. Jenže to do chodby vešli ti dva co si předtím povídali pod oknem. "Hele co se to tu děje?! Tohle máte zakázané! Pokud vím nesmí se pít krev jen tak komukoliv. Nebo snad tenhle kluk patří vám?" zeptal se a upíři nakvašeně odešli. "Jsi v pohodě chlapče? Tady se nesmíš jen tak producírovat." chodbou se ozval další srdceryvný výkřik. Upír si povzdechl. Pak se zarazil a pořádně si k Nywatovi čuchl. "Hej Maty. Pojď sem. Je z něj c8tit Hikaru." druhý upír popošel blíž. Asi to oboum hned došlo. "Takže Hikaru se  rozhodl. To je super. Ani nev8š jaké máš štěstí že jsi s ním." řekl nadšeně ten první. "Ale co fu vlastně děláš." další výkřik se rozlehl chodbou.

Narazil me n stenu a chytil ruce a chtel szaszakousnout ale to uz tta byli dalš8 dva upíri a ja skončil nazemi ..opatrne sem i stoupl a jakmile sem ale uslysel vykrik uši sem si dal k hlave a zavrel černe oči ...jeden si keme čuchl ..oni byli asi tak njak v poho..nechteli mi ...ublizit .Obli vyšší jak já a kdyz sem na ne podruhe koukl mel sem oči zase modré jak moře .,,Já...já..." nevedel sem jak to říct ale po dalšim víkriku sem si chytil uài rukama ...za tu dobu co em sám sem zazil hodn a ..taky sem byl svedkem znailneni vedel se co to znamena a proto sem chtel pomoct ...drapky sem mel vytažene a musel sem si davat pozor abych si je nezarazil do hlavi ale na otazku sem nedokazal odpovedet..ale asi jim to došlo. Jvidel znasilneni ale nijak zvlast me to nepoznamenalo jen ..mam na takove veci vice citlive smysli.

"Thomasi měli bysme jít." pobídl upíra ten co stál. Thomas se kousl do rtu až si ho prokousl. Položil Nywatovi dlaň na rameno. "Nepomů6eš mu." zašeptal a pomohl mu postavit se. "Tohle se tu děje celkem často víš? Velitel... si ho vybral když ho sem přivezli." pomalu se Nywatou vydal do pokoje který sdílel s Matym a posadil Nywatu na postel. Uvařil mu čaj a podal mu ho. "Když sem Hikaru přišel bylo mi ještě málo. Něco kolem dvou set." zamyslel se Thomas. "Víš. Byl opravdu roztomilý a maličky. Velitel pro něj poslal do Japonska. Sice mu dovolil dokončit školu ale pak ho tady zavřel. Když ho sem přivedl okamžitě ho znečistil. A od té doby ho znečisťuje pořád víc." řekl a zahleděl se na svoje tělo. "Má po těle samé kousance. Nehojí se mu úplně. Není to stoprocentní upír. Ale jen poloviční a kvůli tomu jr mu napsán špatný osud."

Ti dva me odvedli pryč...ani nevim kam presne ale...ja se uz neslyšel křik ani plác ale stejne ..vedel sem ze trpí...sem ho a taky sem trochu podezirave koukal na ten čaj..bál sem sale nakonec sem se pomalu napil ...no asi bych nemel soudit knihu podl obalu..jak se říká.Zamával sem ocasem a sklopil ušinemluvil sem ani sem nezvedl oči ...vduchu sem trpěl s Hikaru..A to sem ho sotva poznal jakpsne moje důvěrivá a čistá dušička..ničím nepošpinená... Tizvlástní..nechteli teda aspon to tak vypadalo...nechteli mi ublížit ...pil sem pomalu čaj a zatahl drapky znameni ze sem se castecne uklidnil ale ne moc...oci zase nepritomne jako černé díry ...nic z nich neslovičíst.Nevedel sem co řict ale nakonec reknu neco uplne mimo tema...,,Proc..vi ste nme milí? A proč ste je nenechali...aby to udelali?" nechapal sem myslel sem ze vsichni upíri sou stejn8...a ted em se dozvídal pravý opak.

Thomas se na něj zahleděl. "Hodní... No je většina věcí tady v táboře u kterých jedůvod stejný důvod stejný. Ten důvod je Hikaru. Nejspíš by nepřežil kdyby se ti něco stalo." usmál se Thomas. "Hlavně upíři mají zakázáno brát krev těm kteří jim nepatří. Většina to dodržuje ale pak jsou tu tací co jim je to jedno a prostě si tě vysajou a nezbyde tz tebe nic." řekl a Maty mu přikyvoval. "Vís dohromady je nás tu pět. Těch co pomáháme. A všichni sem byli přivedeni spolu s Hikaruem nebo krátce před ním."

// musím. Dobrou

Zvedl sem hlavu..nevedel sem jestli si všimli zmene barvi očí ,,Nepřeżil..? Prece....me sotva videl...proc..byse bál o nekoho jako já...sem napůl zvíře.." rekl sem a koukal nane.,,Zakázáno..." to byla vlastn ta chvíle kdy sem si uvedomil ze sem majetek...sem Hikaru majetek...nic u6itečneho..jako vždy..neko vždy byli odsouzeni jako majetek ostatním ...mazlíčci sluhové a ...castoi i sexuální hračky...neko meli takoví osud.

"Koho zajímá že jsi napůl zvíře? Je tu hodně bytostí co jsou napůl něco a z druhé půlky něco." pokrčil rameny Thomas.  "Víš buď rád že si tě vybral Hikaru protože kdyby si tě xbral kdokoliv jiný už bys byl mrtvý." v tu chvíli se otevřeli dveře a objevil jsem se v nich já a moje zmučená tvář a zkravavené tělo. "Tho...ma...si" zašeptal jsem zoufale a zhroutil se na zem. "Bolí to." zašeptal jsrm. Thomas mi pomohl vstát. Po celém mém těle byli kousance ze kterých tekla krev ale nejvíc z mého pozadí. "Bože takhle jsi ještě nevypadal." zahuhňal Thomas a zahleděls e do mojí tváře.