Minulost lesa

18. 06. 2019 01:32:46

Náš příběh začíná velmi dávno.

V dobách starého Řecka kdy vznikla první nymfa. Nymfa tak stará, že si nikdo nepamatuje její jméno, její rodina byla obrovská, díky tomu jak se Bohové rozrůstali. Nymfa se jmenovala Basilia, vládla potokům a řekám a pomáhala samotnému Poseidónovi, než si našel manželku, než založil rodinu a na Basiliu, se zapomněla, Olympané už ji mezi sebe nezvali, zapomnělo se na její jméno a byla vytěsněná z Bájí a knih.

Basilia ale necítila zášť, necítila nic takového. Chtěla založit svou vlastní rodinu, a tak také udělala. Pomocí vody se dostala do světa do kterého vedlo mnoho cest a mnoho bran. Našla si manžela a začala vychovávat syna který se jim narodil. Svět byl rozdělený na mnoho království, ale nikdy neměl úplného vládce. Basilia se této role chopila, stala se z ní královna celé říše, milovala svůj lid, byla dobrou vládkyní.

Mezitím lidé v lidském světě přestávali věřit na Bohy. Svět stárl a přijímal jiná náboženství, lidé si usmysleli, že Bohové jsou lež, chrámy začínaly chátrat.

Jednu no se Basilie zdál sen, byl v něm Zeus a žádal ji, aby přenesla Bohy do jejího světa. Basilia se narodila v čase kdy Bohové vznikali, kdy se sepsávaly mýty, nechtěla dovolit aby Bohové a hrdinové zmizeli ze světa. Po svém království začala stavět chrámy a sochy Olympanů. Doufala že se dostane její rodině uznání jakmile své dílo dokončí. Nestalo se nic, Basiliu to silně ranilo.

Zasvětila celou svou říši Řeckým Bohům, a nedočkala se uznání. Její syn mezitím rostl, stával se nymfím válečníkem. I když království nikdy válku nevedlo.Jednou se vydal na dlouhé putování, jeho matka nestárla, byla nejstarší nymfou, byla nesmrtelná.

Když se její syn vrátil, přivedl si nevěstu, malou vílí dívenku. Představil ji jako svou nevěstu. Basilia se jen usmívala a popřála jim mnoho štěstí, nechtěla být jako Olympané, nemilosrdná a nevděčná. I když její snacha nebyla nymfou, nevadilo jí to. Víly byly mírumilovné a hodné. Jejímu synovi se narodila dcerka, pojmenovali ji Artemia, podle Bohyně měsíce Artemis. Jméno navrhla Basilia, možná jen proto aby se pomstila Artemis. Narození malé princezny bylo velmi oslavované. Z každého kouta země, přišli zástupci království a přinesli své posvátné diamanty. Darovali je královské rodině s vírou, že když je u sebe bude mít následník trůnu, ochrání zemi před možnou zkázou.

Basilia z nich dala udělat kouzelný pás a korunu, obojí dostala Artemia když se rozhodla vydat na cesty a pokusit se získat odpověď Bohů pro svou babičku, proč ji nechali zasvětit jim toto místo a ani nepoděkovali, vydala se na cesty. Dostala se až do zámku Poseidóna. A tam ho potkala, byl to mladý nymfí muž. Na první pohled se do něj zamilovala. Byl to jeden z Poseidónových synů. A právě díky tomu, získala požehnání od Poseidóna, provdala se za nymfího muže Eirenaiose a za dva roky porodila dceru. Den poté, co porodila, se jí zdál sen ve kterém viděla Dia. Řekl že hrozí jejich zemi nebezpečí. A že až nastane to nejhorší, Bohové zasáhnou. Protože na Basiliu nezapomněli, jen dlouho mlčeli.

Artemia celý svůj sen své babičce odvyprávěla. Napřed jí Basilia nevěřila, ale nakonec jen přikývla, druhou noc po narození Accalii, se u její postýlky sešli dva bohové. Athéna a Áres. Hádali se dlouhou dobu kdo že daruje Accalii ožehnání, ale nakonec jí dali své požehnání, aby ochraňovala svého mladšího bratra který tou dobou ještě neexistoval.

Uběhl nějaký čas a královstí vzkvétalo, vůbec to nevypadalo že by mu něco hrozilo. Bohové se vrátili ke své činnosti, plození dětí se smrtelníky.

Uběhla řádka let a Artemia porodila chlapečka. Věděla že něco není v pořádku, Aki nedýchal když se narodil. Zoufale žádala Bohy o milost, nakonec vzala Akiho a svou dcerku a vydala se do chrámu Poseidóna s největší nadějí, žádala ho aby vrátil jejímu synáčkovi život. Poesidón se smiloval, také kvůli tomu že to byl jeho vnuk. Hovořil s Hádem aby mladému princi vrátil život, a tak se stalo, Aki žil s Poseidónovým požehnáním.

Trvalo několik let než se to stalo. Přesně tak jak Zeus řekl, les napadl obr, někteří si myslí že to byl Tyfón, jiní že to byl normální obr akorát s až moc velkými rozměry. Nikdo netušil jak se tam dostal, Ale v tu noc hrad někdo podpálil. Královská rodina byla nucená utéct, Artemia nesla v náručí svého synka který zoufale plakal, Accalia bojovala po boku svého otce jako šílená šelma. Basilia bojovala taktéž, stejně jako ostatní členové rodiny kteří ale začali nakonec okřikovat Eirenaiose aby vzal svou dceru a utekl. Vzal Accaliu a spolu se svou manželkou utekl. "Bohové říkali." Vzlykala Artemia a svírala Akiho. Její muž si ji k sobě přitiskl.

Jejich rodina obra porazila, ale se silnými ztrátami, přežila pouze Basilia. Ktera se vydala hledat svou rodinu, ale cestou podlehla svým zranením, ale nedostala se do podsvětí, místo toho se ocitla na Olympu, pro její činy z ní udělali Bohyni. Basilia získala místo v Poseidónově paláci. Ale čas tráví na Olympu.

Byl tu ale další obr který pronásledoval královskou rodinu. A brzy je dohnal, Accalia se snažila bojovat spolu s otcem, ale obr šel po Akim. Chňapl Artemiu s jejím synem v náručí. Mezitím co ji zabíjel, využila Artemia posledních sil a poslala chlapce do říše lidí. Pak zemřela, obr se zahleděl na Accaliu a Eirenaiose. Chtěl chránit svou dceru a tak využil všech svých sil a za oběť vlastního života obra zabil. Accalia osaměla, a to byla doma kdy se Bohové objevili. Accalia byla velmi silná, chtěla své rodiče pohřbít, ale před ní se objevilo všech dvanáct Olympanů. Zeus zvedl ruce k obloze, Accalia viděla jak se kolem celé země objevila průhledná hranice. Zahleděla se na něj. Těla Accaliiných rodičů se vsákla do země, tam kde ležela její matka, vyrostla fontána.Za ní se postavil hrad a hradby oplotily ji i fontánu. Všude kolem začínali vyrůstat stromy, z království kterému vládla jako první Basilia se stal les, rozdělený na různé části. "Tohle je odteď tvůj domov." Řekl Zeus. "Les tě bude ochraňovat, po celou dobu tvého dětství, až dospěješ, budeš mu naplno vládnout. Ochrana už nebude tak velká a budou sem moci procházet i zlé síly, ale s tím si poradíš, až přijde čas, vrátí se ti bratr. Od této chvíle, se tento les, tato země jmenuje Wonderful Basil Forest." Zahřímal a ze země vytáhl zlatý pás a korunu s drahokamy. "Pás ochraňuj pro svého bratra, koruna je tvá. Až tu bude tvůj bratr, les bude kompletní."

Accalia rostla a požehnání Athény a Área sílilo. Když se jí vrátil bratr, les dostal svůj magický nádech, Aki začal nosit pás s diamanty, pokud se pásu dotkne kdokoli kdo má zlé úmysly, pás mu způsobí jeho největší noční můru (Každý nějakou má). Pás a koruna pokud jsou spolu, mají obrovskou ochrannou sílu.

Aki o svém požehnání netušil, ale šlo po něm čím dál víc nestvůr které přitahovala magie lesa a hlavně silná aura Poseidóna.

Les ale dál žije, les pojmenovaný po první nymfě, ochranovaný fontánou jejich matky a plný stromů z těla jejich otce. Jejich duše už jsou dávno v Elysiu ale, i tak je les dál takový jaký byl stvořenl.

A tak vznikl náš les. Stromy již dávno sami žijí a rozmnožují se, fontána i nadále bude ochraňovat les. I nadále protože stále jsou tu bytosti které je potřeba chránit a Accalia na to sama nestačí. Miluje les a bytosti v něm a chce ho všemi způsoby chránit.

Les je Fantasy místo plné elfů, víl a podobných bytostí, stačí je jen potkat.

 

K sourozencům, Accalia je obrovským ochráncem lesa, je s ním duševně spojena, pokud zemře ona zemře i les pokud Aki něco neudělá, je silná bojovnice se sílou Área a moudrostí Athény, když se opravdu naštve, uvidíte jejich požehnání v plné síle a to viděl jen jeden temný obr který se snažil dobít les.

Aki je požehnán mocí Poseidóna, má kolem sebe obovskou auru moci, dobrosrdečnosti, nevinnosti a lásky ke všemu živému i tomu co mu ublížilo, narozdíl od své sestry je velice křehký a stačí málo k tomu ho zlomit. O svém požehnání neví, a proto nechápe proč po něm tolik bytostí jde.

Zatím zde nic není

Neste přihlášen, pro přidání odpovědi se přihlašte.