Mizuru

14. 06. 2017 22:57:55

Jmenuji se Mizuru příjmení...asi nemám nevím o něm.Je mi šestnáct let ale i tak vypadám mladší.Nemám žádné zvláštní schopnosti přecejen sem pořád jen člověk teda ..beru se jako člověk.Sem tichý a hodně uzavřený.Nikdy nedávám najevo své city a pocity.Bojim se toho.Drzim se stranou a nechávám ostatní ať mě vedou.Sem jako jehně..co dělá vše jako ostatní ovce.A co sem jinak zač? Sem maskonoš.Teda aspoň myslím.Vychovali mě kočovní maskonošové.Nemam jinou rodinu.Jako malého mě našli v lese.Vzali si mě k sobě.Dostal sem masku byla to lebka zvířete,ale...proč mě nikdo nebral jako právoplatného člena? Jednoduchá odpověď.Nenosil sem masku...teda vlastně nosil ale ne tak jak bych měl.Nosim ji na straně hlavy....zakrývá mi maximálně jedno oko.Normalni maskonoš nosí masku přez čelí obličej.Masku na obličej si dávám jen aby nikdo neviděl jak se cítím.Jestli mám radost,strach,nebo jestli cítím smutek.Odmalicka mě nemá nikdo rád ..byl sem vždycky sám neměl sem právě rodiče neznal sem lásku..nikdo mi ji neprojevoval. Ani tu mateřskou ne.Pestouni udělali jen to že se postarali abych neumřel.A jak vypadám? Jsem celkem malí 153cm vysoký s bílímy vlasy a modro fialovo tirkisovíma očima.Nosim modrou bundu s kapucí tmavě modré džíny trochu roztrhané a na zádech malí batoh.Jednoho dne když sme projížděli jedním lesem se stalo něco...divného ..přepadli nás.Nevim kdo nebo co ,proč ale byl tam chaos.Utikali jsme ale už jsme se nesešli teda aspoň já sem je už nenašel.Zmizeli.Vydal sem se je tedy hledat.Jenze ať sem šel kamkoli nikde nebylo.Dorazil sem až k jednomu..velkému lesu který vypadal..nádherné magicky a kouzelně.Vsichni tu byli přátelští nikdo nekoukal na to kdo sem jak vypadám a jak nosím masku.Koukali na to jaký sem poprvé na mě byl někdo hodný.Rozhodl sem se tady zůstat aspoň na chvíli.Mozna jednou zapomenu že sem měl nějakou adoptivní rodinu.

Speciální postava.ne

Obrázek