Nový svět

Nechápavě jsem se na něj koukal. Neví co jsou to brusinky? "No takový malý červený kuličky, plody, jsou na rychlejší obnovování krve." Zašeptal jsem. "Byl bycj rád kdybys mi to všechno vysvětlil." Řekl jsem a šel za ním jako ocásek. Byl jsem zvědavý. A hlavně bylo by lepší to tu poznat. A tohle bybyl jeden z nejlepších nápadů jak se seznámit s pokémony a ostatními věcmi co jsem neznal. Trenéři. Takže to budou asi lidé co mají hodně těhle pokémonů. On bydlí tady, hmm, takže tady je asi hlavním trenérem. To je zajímavé. No tak myslím že jsem to pochopil. Kývl jsem. "Můžeš mi ukázat ty..pokémony."

,,Aha...no mi tady máme něco jiného..pomerančové bobule jsou pro Pokémony a něco jako ty říkáš tak ty bobude jsou taky na obnovu krve ..jsou sladké chutnají jak Pokémonům tak lidem." Vysvětlím a zavedu ho do místnosti s vejci ..,,Tady se líhnou noví Pokémoni.Hodne pkemoni se líhně z vajec .." chvilku jsem přemýšlel a pak jsem se vydal ke třem pokebalum. Pro něj to asi vypadalo jako pár červených míčku .,,Takže jsou tu tři Pokémoni..z těch si vybereš jednoho ... Wulpix..Eevee..Zorua" všichni se před ním objevili ..jeden vedle druhého,,Vyber si..a pamatuj že ten kterého si vybereš s tebou bude ať se stane cokoli bude to tvůj společník a kamarád ." Usmál jsem se na nej

Celou dobu jsem šel za ním. Došli jsme až k nějakým míčkům na jednom stole. Všechny vypadali stejně. Udiveně jsem se na ně koukal a pak z nich vyskočila ta zvířátka. Lištička, druhá lištička a nějaký pejsek. Prohlédl jsem si je všechny. Jakto že ta liška byla bílá? Ale byla hezká. Ta druhá byla taky pěkná, ten pejsek se mi tolik nelíbil. Nakonec jsem se natáhl po bílé lišce. Skočila mi do náruče. "Vulpix" usmála se na mě. Byla to holka nebo kluk? Netušil jsem. Ale to mi nijak nevadilo. Byla to hezká lištička. "Vezmu si tohohle." Usmál jsems ee na Rovera. Proč jejeho tvář tak krásná? Bože chci ho obejmout. Místo něj jsem ale objal lišku. Abych odešel od těhle myšlenek.

Prikyvl jsem když si vybral Vulpix ,,Je to Vulpix liščí ledoví Pokémon.Má sestru ohnivého Vulpixe ..dostaneš k ní ještě pokebalu..to jsou ty "míčky" a pokedex to ti řekne co je to za pokémona a co umí .." podal jsem mu šest pokebalu a pokedex .Ostatní Pokémony jsem nechal pobyhat kolem.,,Pomůžu ti ji vychovat naučím tě všechno co budeš potřebovat ..Budu velmi rád když semnou tady zůstaneš Hinato" usmál jsem se a zase jsem k němu přišel a jeme ho pohladil po hlavě .Pak jsem ho objal a pohladil po zádech,,Pojď ukážu ti byt." Vydal jsem se s ním a jeho pokemonem a vlastně i Shedow a Pichu do bytu ..bylo tu spoustu místa a pokojů velká kuchyň obivak a asi 4 volně pokoje pak moje ložnice a koupelna se záchodem..,,Chovej se tu jako doma ." Usmál jsem se na nej

Vzal jsem si všechno co mi řekl a podal. Usmál jsem se na něj. Pousmál jsem se na něj a on mě najednou obejmul. Vytřeštil jsem oči. Objal mě, opravdu mě objal. Pak jsem ho následoval. Rozhlédl jsem se, bylo to tu zajímavé. Měl to tu hezky zařízené. "Děkuji ti moc, budu se snažit s něčím pomoct aby to tu nebylo takové prázdné. Pokusím se třeba uklidit nebo tak." Řekl jsem a pohled upíral  pořád do země. Byl jsem ve tváři mírně červený. U nohou mi seděla Vulpix. Hleděla na Rogera a pak zase na mě. Byl jsem nervózní už jen z toho že jsem na něj musel mluvit.

Prikyvl jsem ,,Pokoj budeš mít hned vedle mého ..v noci mě můžeš kdykoliv vzbudit" usmál jsem se a koukl na Vulpix ,,Určitě má hlad pojď ukážu ti jak připravovat jídlo pro Pokémony" usmál jsem se a vedl ho do kuchyně.Vyndal jen bobule ..pomerančové a ještě pár druhů ..Ukázal jsem mu jak z nich udělat Pokémoni jídlo tak aby to jeho Pokémonům prospívalo a sám jsem snědl pár bobulí.Kvuli té krvi.,,Takhle se dělá Pokémoni jídlo je to pro ně výživné ..." Mandala jsem všem Pokémonům a jednu porci podal jemu,,Dej jí to bude ráda" usmál jsem se a sám jsem šel do obýváku dat všem ostatním najíst všichni už tam poslušně čekali na papání.

Pozoroval jsem ho jako božské stvoření. Proč je oproti mé tak dokonalý? Ani není možné aby se do mě mohl zamilovat. A proč jsem se sakra zamiloval na první pohled? Podal mi mističku pro Vulpix a naše prsty se o sebe krátce otřeli. Rozbušilo se mi srdce. Ale i tak jsem dal Vulpix najíst. A pak se za ním koukal. Jsem takový idiot až semi ze sebe samého chtělo brečet. A on ještě provozoval ty intimní doteky. A tím moje srdce ještě víc bláznilo. Vždycky jsem byl hrozně rychle odpálkovaný sotva jsem sese takhle zamiloval a tak mě tohle zase určitě zklame.

Všichni se pustili do jídla a já jsem se vrátil za ním jeho Vulpix už taky papala ,,Copak se děje ? Stalo se něco?" Zeptal jsem se ho nechápavě a díval jsem se mu do očí ..byl krásný ale ted byl určitě pořád zmatený ,,Udělám si něco k jídlu a potom ti připravím pokoj..budeš mít hned vedle mě ...kdyby se cokoli dělo tak můžeš pak ke mě přijít ." Usmál jsem se na něj a zase ho pohladil ale tentokrát po tváři..chtěl jsem se ho dotknout.Otocil jsem se k ledničce a začal jsem si dělat něco malého takže jen obložený chléb s ovocem.

Došel ke mě a já se na něj zahleděl. Ale to už úplně vplouval do mých očí. Zmohl jsem se jen na zoufalé koktání. "N-n-nic se n-ne-neděje." Zašeptal jsem. Jeho ruka se ocitla na mé tváři a já zalapal po dechu. Bože můj, mám pocit že mi praskne hrudník. Je možné aby srdce tolik tlouklo. Pak si začal dělat jídlo a já sklonil hlavu. Sevřel jsem si tričko a chtěl aby se moje srdce uklidnilo.

ROGER

Když jsem mel hotove jodlo tak jsem se na něj zaměřil..co se s ním dělo,,Nejsi v pořádku" konstatoval jsem a došel k němu..pevné jsem ho objal..láska na první pohled..ano dá se to tak říct ..nechci aby se něčím trápil. Dobře..asi by bylo divný kdybych ho teď na místě políbil ale ..Nadzvedl jsem mu tvář a jeme hobpo ní pohladil..pak jsem spojil naše rty vedel jsme že to asi bude špatně ale to nevadí.