Příběh

V zámku se zatím nechystala žádná slavnost ani nic podobného na oslavu znovu shledaného dědice. Konec konců mého mladšího bratra jsem nějakou dobu schovávala u sebe na zámku než jsme mu vše vysvětlila a poslala ho do jeho nového domova. Aki byl vyděšený a i když jsem s ním poslala Sibilu, kňoural že se bojí, ale s tím jsem už nic dělat nemohla. No nakonec se na svůj zámek dostal bez problémů. A já zrovna teď seděla na zahradě a sledovala ptáčky ve stromech.

Byla jsem u koní a povídala si s nima. Accaliin Pirožek chroupal mrkev co jsem mu dala a já ho spokojeně hladila po čumáku. "Zajímalo by mě, jestli se teď něco bude dít protože, to vypadá že vlstaně ani ne." Povzdechla jsem si,. "Už dlouho se na tobě Accalia neprojela viď? Není ti to taky líto?" Pirožek zařehtal. No vlastně jsem se ani nedivila že se nic nedělo. Accaliin bratr Aki byl nalezený a drahokamy chránící zemi zachráněny. Takže nebylo co dělat.

Prochazel sem se krajinou a poslouchal ptáčky.Už nejakou chvíli sem sem se držel u zámku který sem oběvil.V knize se taky psalo ź v nem s8dlý princezna Accalia.Byla to dost u6itečná kniha.Sedl sem si a opřel se o zdi s mřížemi tedy vlastne ..plotem spíše a otevřel knihu.Tady v tomto kousku lesa se asi žádne monstrum nezkrývalo protože se to v knize nepsalo..Knihu sem zachvili odlo6il a uklidil /Stale sem ale zustaval tam kde bývá zámecká zahrada a odpočíval.Byl sem unavený.Docela mi chyb3l muj bráška kterého sem mel rád ale byl malí aby semnou šel.

Povedlo se mi zdrhnout ze svého vlastního zámku. Asiros mi hlídal před pokojem a snažil se mi v tom odcházení zabránit ale nezabránit. Utekl jsem oknem a vydal se na výlet za svou starší sestrou. Chtěl jsem vědět jak se jí daří. Třeba jestli nkoho má nebo ne. Nikdy na muže moc štěstí neměla. Teď jsem byl skoro u jejího panství a trmácel se po cestě. 

Netušim jak se mi to povedlo ale usnul sem.Byl sem unaveny atak sem to nemohl nijak zabránit.Spal sem opřený o tu zídku s plotem s hlavou na stranu .Veci sem mel vedle sebe .Myslim ze nikomu nebudevadit kdyz tu budu spát proto sem se nijak nebál.Vklidu sem odpočíval. 

Byl jsem skoro vevnitř  za branou když jsem si všiml čehosi co se válelo na zemi. Okamžitě jsem zamířil k tomu co tam tak leželo a uvědomil si že to byl člověk. "Hdj kamaráde. Tady nemůžeš spát." zašeptal jsem a lehounce jím zatřásl abych ho probudil. 

Meco..teda nekdo semnou zatřásl ja se pomalu probudil.Zívl se si a vstičil ouška.Doteď sem je měl tak že nebyli vidět a zamavalem ocaskem.Podival sem se na kluka co mě probudil.Zamrkal sem .Bylo to tk ..o nem sem taky četl v knize byl to princeznin bratr.Zamrkal sem ,,A omlouvam se..ja sem si chtel jenom odpočinout asi sem usnul" postavil sem se auklonil se..vubec sem nevedel jak se chovat v prtítomnosti prince či princezny.

Ten kluk se pomalu probudil a já sebou cukl, přes oko mi spadla ofina a já se na něj zadíval. Pak se ale uklonil a já nechápavě zamrkal. Až po chvíli mi došlo že se klaní mě, začal jsem zoufale mávat rukama. "po-počkej mě se neklaň." Začal jsem zběsile mávat rukama. Pak jsem si ale něco uvědomil. "Tebe znám." Usmál jsem se. "Našel jsi mě s mojí sestrou, nebo ne? Ale ano určitě si to byl ty." Řekl jsem a zasmál se.

Narovnal sem se a koukal na nej s naklonenou hlavou.Vlastne..mel ravdu,,Vlastne..taky si to pamatuju...ale..uz je to docela dlouho..nale bych uplne zapoměl.Ja sem pak odešel..chtel sem se vratit ale...ten rok ..sem nemohl a stalo se tolik věcí.Accalia snad ani neví že sem už zadky." Usmal sem se a sebral knihu ze země.

"Mě drželi u mě na hradě." zatvářil jsem se uraženě. "Vědí že chci svobodu že mě nebaví vládnout. A tak mě pořádně hlídají." zašeptal jsem.  "Naštěstí se mi podařilo utéct."  usmál jsem se. "Určitě Accalia ví že tu jsi. Konec konců vždyť s tebou trávila hodně času." usmál jsem se. Chyril jsem ho za ruce a uzahleděl se mu do očí. "Navíc jsi pěkný kluk. Není možné avby na tebe zapoměla." podrbal jsem se ve vlasech. Moje modré oblečení mi bylo teď dost protivné.  "Můžeš se za ní jít kouknout chceš?"