Příběh

Byla jsem překvapená. Oni nakonec jdou proti ní. Accalia by to tedy sama nevzládla. Avšak jsem slyšela jak Kali ponížila Accaliu. Avšak zase byla to pravda. Pravy bojovník by měl čelit at je to cokoli. Nikdy se nevzdávat a nepotřebovat žadné super techniky. Pouze sílu a rychlost. Nic jsem zase proti Accalie nic nemyslela. Kali je dost silná. A nechci aby ji Kali porazila. Ale pak Kali ukazala silné útoky. Byla jsem v šoku.

"Tohle říká někdo kdo mi zničí polovinu země a teprve pak za mnou přijde? Sama moc dobře víš, že já nejsem silná jakoc ty, právě proto mám svého bratra, využíváš toho že nejsem někdo kdo tohle dokáže, takže jediný kdo tu je ubohý jsi ty. Tahle země, je zemí proty, kdo chtějí nalézt konečně klid a mír. A já udělám cokoliv abych tuhle zemi ochránila. Já a můj bratra, jsme jako jedna bytost chránící tuhle zemi. Smiř se s tím že ty jsi jedna a my dva, jsme taky jako jeden." Trvalo mi dlouho bratra vůbec něco naučit a tahle mizerná mrcha ho tu ještě uráží. Bylo mi jedno že urážela mne, na mého brášku si nikdo takhle otvírat hubu nebude, a už vůbec ne někdo, kdo sem jde jen aby zničil zem mého bratra a mně. Kolem mne se utvořili černé díry. Zvedla jsem meč a máchla jím, černé díry se okamžitě zmenšili a zmizeli. Díry nebyli velké, byli slabé. Oproti mojí magii která existovala od počátku věků. Aki teď zůstane pro jistotu skrytý. 

Kurumi letěla jak nejrychleji mohla, až před sebou konečně uviděla krásně modrou plochu Diamantového jezera. Proletěla kolem skály, ve které měla svou jeskyni a na chvíli zabojovala s nutkáním si do ní pěkně zalézt a na všechno zapomenout. Nakonec se však přemohla a místo toho přistála na břehu jezera. Ze své brašny vytáhla lahvičku, ponořila jí do vody, počkala až se naplní, zašpuntovala jí a pak vrátila zpátky do brašny. A rozletěla se opět zpátky.

Byla jsem překvapena. Dokázala mi zničit mé černé díry. Nikdo jiný s kým jsem bojovala to nemohl udělat. Ale však jsem tohle mohla čekat. Sice proti ní nejraději musel použít Bílý Mars, kterou ještě nemám, ale ještě mám několik karet proti ní. Přistála jsem na zem. "Avšak já přinesu mír. Jakmile dosáhnu toho co chci. Ale nyní si tě trpchu okořením." Řekla jsem Accalie. Kolem mě se objevila temna energie ktera mě pohltila. Mé oblečení a styl vlasů se změnila. Poté se temná energie rozplynula. Nechala jsem ji schválně rozplynout. Teď už je jedno kde Aki je, temná energie se do něj vsákne. "Teď proti mě bojuj." Vrhla jsem se na ní. Ale pořád jsem ji šetřila.

Byla jsem nucená použít bojovou ochranu pro mého malého brášku. Věděla jsem přesně kde se skrýval, temnota momentálně bojovala s ochranou která na něj byla seslána a Akiho vůlí. Já se musela soustředit na ní, většinu boje mi stačilo se vyhýbat, horší to bylo když použila magii, slábla jsem a viděla jsem že ona si to uvědomuje. Takže na mne tlačila, za chvíli jsem to už nevydržela, nohy se mi podlomili a já vykašlala krev, už nemám na výběr, musím tu moc použít, moc Bohů se nesměla využívat. Ne když to nebylo nezbytně nutné. Ale byla to moje schopnost, která kolovala mými žilami. Kolem mého těla se začal zvedat prudký vítr a Kali to odhodilo několik metrů dozadu.

Byla jsem v ještě větším šoku než kdysem byla. Accalia dokázala ničit její černé díry. Nemohla jsem uvěřit že Accalia dokázala bojovat proti magii Černe Venuše. Avsak jsem viděla jak Kali změnila svoji podobu. Což už jsem tušila že bude zle. A také bylo. Jeji temná energie se rozšířila kolem. A pochopila jsem proč. Rychle jsem se snažila její rozšiřující energii zastavit a také absorbovat. A dařilo se mi. Čímž moje výdrž se doplňovala. Ale stále jsem byla potlučená a potřebovala jsem něco nebo někoho k uzdravení mého potlučeného těla. Ale viděla jsem jak Accalia prohrávala. Byla jsem připravená zakročit když v tom kolem Accalii se začal zvedat silný vítr, který Kali odmrštil. Což jsem najednou byla zmatená.

Bojovala jsem proti Accalii. Viděla jsem že jsem měla navrch. Později jsem dávala ji velmi silné rány. Pokračovala jsem dále sérirových ran do obličeje. Pak Accalia ode mě pořádnou nakládačku. Pak jsem přestala a viděla Accaliu jak stále stala ale ne nadlouho. Spadla a vykašlala krev. Usmala jsem se. Ale pak nahle kolem Accalii se se zvedl vítr který mě odmrštil. Dopadla jsem na nohy a ruku a stoupla. "Konečně jdes naplno?" Řekla jsem Accalii.

Zvedla jsem hlavu, oči mi rudě zářili, nikdo neměl šanci proti moci Bohům, všech. Ani ona. Ať si myslí co chce. Zvedla jsem meč a prudce se k ní rozběhla, ostří narazilo do sebe a ona díky mé síle odlétla a přistála v řece. "Aki!" Vykřikla jsem. Voda se zvedla a sevřela ji ve své náruči. Namířila jsem na ní mečem. "Pošpinila jsi mou zemi, trest tě nemine, budeš souzena mocí Bohů za to co jsi udělala." Momentálně krvácela na několika různých místech. Kdyby vytvořila jakoukoliv černou díru, neudělalo by to vůbec nic, díky tomu že jsem jela naplno, se moje síla o dost zvýšila a země byla tisíckrát víc chráněná. "Máš poslední šanci se vzdát." Voda kolem její hlavy se uvolnila. Udržovala ji v šach, nemohla se hýbat.

Zničeho nic na mě zaútočila. A odhodila mě do řeky. Najednou mě voda kolem mě se sevřela a uvěznila mě. Accalia ke mě přistoupila a namířila mečem. Nemohla jsem se hýbat. Snažila jsem se jak mohla uvolnit a zkoušet vytvořit černé díry. Ale nic nepomáhalo. Snažila jsem se i dostat na plnou sílu ale to taky nešlo. Byla jsem naštvaná. Kdybych měla Bilý Mars. Nikdo by mě nemohl zastavit. Povolila jsem. " Dobrá. Vzdávám se. Tedy jsem zklamala moji paní." Vzdala jsem se. Viděla jsem že Accaliinina moc nehorázně přesahuje sílu mojí paní a mě. Nakonec jsem našla někoho kdo mě může zastavit. Začala jsem pochybovat o pravdě Mágyni Počátku a Zkázy. Říkala že nikdo nebyl silnější než já. Možná mi lhala.

Byla jsem v šoku jakou silu Accalia měla. Nasledovala jsem je a viděla že kolem Kali se svírala voda. Viděla jsem jak se Kali pokoušila něco udělat ale později se vzdala. "Cože..?" Nemohla jsem uvěrit ze se vzdává. Avsak jsem cítila Accaliininu sílu čímz mě brnilo celé tělo. "Neuvěřitelné." Ažpak jsem slyšela Kali zmínící se o té Mágyni. Rychle jsem se za nimi rozběhla. "Kali! Neposlouchej tu mágyni. Ona by ti chtěla vzít tvé tělo. Vzala by ti všechno. Já ji moc znám. Nikdy ji nevěř." Řekla jsem Kali ale počítala jsem že to ona bude zamítat.