Příběh

Kurumi kývala hlavou jako že chápe, i když to moc nechápala. Společně s Annou se vrátily na hrad.  "No páni, tady je ale binec." říkala Kurumi když uviděla všude tu spoušť. "Zdejším maidkám bude asi hodně dlouho trvat, než to tady uklidí. Pak najednou Anna udělala "Ajaj" Kurumi zpozorněla. "Děje se něco?"

Pouta na mých rukou se sevřela když Aki na mě hlasitě zakřičel a bouchl do zdi. "Klid Aki." Řekla jsem mu. Byla jsem překvapená, když na mě začal křičet jen kvůli tomu že mu jen říkam ať nepřestupuje na temnou stranu. Ačkoli to bylo divné když křičel. Viděla jsem že byl docela neklidný. Vzápětí jsem viděla přicházející červenovlasou ženu, která mi dala jídlo přede mnou. "Dobrý den paní." Pozdravila jsem s klidem tu holku.

Koukla jsem se na sebe. "Panebože!" Rozhrkla jsem se. Viděla jsem jak mojs oblečení bylo z poloviny potrháno. Hlavně moje prsa byla ze tří čtvrtin viditelná. Moje tvář  zčervenala. "Ok. Notak to se musím převléknout." Řekla jsem a chystala se jít do hradu. "Kurumi. To jsi mi nemohla říct o mém oblečení?" 

Zvedl jsem hlavu, byla to pobočnice a komorná mojí sestry, bože jsem tak ubohý že ani nemám vlastního komorníka. "Všechno je v pořádku." Přikývl jsem. Rozhodně jsem nevypadal v pořádku. "Není se čeho bát." Bylo se čeho bát.  Byl jsem v psychickém stavu který rozhodně neodpovídal tomu dobrému, v očích jsem měl slzy a celý jsem se třásl. Načež jsem se podíval na Kali. "Říkám že na temnou stranu nepřejdu, nikdy." Zašeptal jsem a rozběhl se po schodech nahoru přičemž jsem za sebou práskl dveřmi.

Kurumi se zasmála. "Tak tohle tě trápí? Nemusíš se stydět, máš krásné tělo a krásná prsa, tak je klidně můžešeš vystavit na obdiv." přitom křídlem strhla zbytek látky z Aniných prsou, takže se její přednosti pěkně zhouply a byly vystaveny na obdiv všem, kdo se díval. Pak si stáhla i svojí šedou podpresnku a taky vystavila na obdiv svoje prsíčka. "Nejsou tak velké jako ty tvoje." říkala trochu posmutněle.

Kurumi mě obdivovala ale najednou mi chytla roztrahanou latku kryjící moje prsa a strhla je ze mě. Celá jsem zčervenala a v šoku taky byla. Viděla jsem jak se na mě pár straží začalo dívat. Rychle jsem popadla Kurumi za ruku a rychle jsem s ní zmizela ve hradu. Dotáhla jsem jí až do jedné komnaty, a zavřela za sebou dveře. "Co tě to popadlo?! To se nesmí dělat!" Vyčítala jsem Kurumi. Ale pak jsem se uklidnila. "Ano mám je velké." Řekla jsem jí. "Závidíš co?" Pyšnila jsem se. "Ale teď k věci. Oblíkni se. Neměla jsi nikoho viď?" Řekla jsem Kurumi.

"Proč by se to nemělo dělat? Vždyť nahota je přeci přirozená věc pro každou živou bytost." Nechápala Kurumi. Pak se usmála. "Trošku jo, harypje většinou nemají moc velká prsa, protože čím větší tím těžší a s takou zátěží se špatně létá. A kluky většinou přitahují holky s velkými prsy, proto se na mě dívají všelijak. A když je zkouším svádět, tam mají radši nějaké moralistické kecy než aby šli na věc." Pak se na Annu překvapivě podívala. "Co myslíš tím, jestli jsem nikoho neměla?"

Usměju se a přiblížím se ke Kurumi. Teď Kurumi je u mých prsou. Mezitím když stála u postele strčila jsem do Kurumi a Kurumi spadne na ní. "Víš Kurumi. Po tom co jsme teď zažily, měly bycho dělat jestě něco jiného. Šla jsem ke dveřím a zavřela. Potom jsem znovu přišla ke Kurumi. "Tak tedy. Relaxuj Kurumi." Pobídla jsem Kurumi.

Dupal jsem po schodech a  naštvaně sledoval prázdné chodby...kde je vlastně služebnictvo? Proč tu nejsou? Zaslechl jsem z nějakého pokoje jakési zvuky. Radši jsem nechtěl vědět co to je, připomínalo mi to to, jakou mám smůlu že já nikdy...Zamračil jsem se, a dost, měl bych toho nechat. Už to nedávám, zavřel jsem oči a tiše vydechl. Uklidni se... Opřel jsem se o zeď a tiše dýchal.

Momentálně to by Raid kdo ovládal tělo, vysoký, svalnatý démon s chutí někoho znásilnit, a to pořádně. Nebyl daleko od údolí Nox a sledoval krajinu před sebou a jen doufal že se tam najde nějaká holka. Už dlouho neměl sex a to jen díky tomu že tělo ovládal Lyeil. Jenže teď když měl tělo na starost Raid, to bylo něco jiného. Na prst si zaujatě namotával pramen bílých vlasů. Přitom byl tak napůl ponořený do svých myšlenek Dlouho nevděl žádnou holku která by se tu někde objevla, možná by měl jít spíš k zámku. Zvedl a posléze se tam pomalu vydal.