Příběh

Odtrhla mě od Eru a já sem skončil na zemi u dveří ale to už byla u něj.,,Ne!!" Vykřikl sem ale to už bylo pozdě.ona..ona zabila..zabila mi brášku!! Z očí mi začali téct proudy slz..nemohl sem se vspamatovat..ona..ona ho zabila..když sem se trochu vzpamatoval vybuchl sem malém sem se zbláznil.Zacalsem řvát a brečet dohromady.Ji to ale přišlo asi směšný nebo co ..smála se nebo spíše usmívala.Ja sem se dostal k braskovy teda..k tomu co z něj zbylo ,,Ne..ne ne Eru ne !!" Byl sem zoufalí a to hodně já ho miloval a ona ho zabila.

Sledovala jsem ho a můj pohled ztvrdl, no...koledovali si o to. Naštval mě, ten zelenej vodník mě totálně naštval. "Je možnost ho přívést zpět, pokud po tom tak toužíš, udělám to, jediná podmínka je že ty, budeš poslušný, hodný a budeš mě poslouchat než ho přivedu zpět. A půjdeš pro něj se mnou, jeho duše zatím bloudí mezi branami.  Ještě ho můžeme dostat zpět, sice nevím proč bych ti pomáhala ale když se omluvíš tak to udělám."

Slyšel sem ji ale nemohl sem přestat brečet..jenže..kdyz řekla ze bych ho mohl dostat zpadky..koukl sem se pomalu na ni...co byla omluva za to ze budu moct mít zase milovaného brášku.,,On..omlouvám sem..promiň..! Jen..vrať mi ho ..vrať mi ho prosím.udela..udelam cokoliv" řekl sem ubrecene a strašně nešťastné ..nemohl sem byt v klidu neslo to  .

Kývla jsem, omluvil se takže to už bylo v pohodě.  Tak jdeme. Chytla jsem ho za ruku a kolem nás se rozlilo rudé světlo, do knihovny smrtek jsem se mohla teleportovat ale jinak ne.  Objevili jsme se mezi velkými policemi knih. "Jeho tělo od vás zmizelo a teď je támhle za těmi dveřmi." ukázala jsem na velké dveře  bílé barvy na konci chodby.  Vznášel se tam ve vzduchu a z jeho těla vedla dlouhá páska kterou teď zkoumali smrtky vyšších sfér. "Takže tam jdeme."

vzala mě za rameno a mi se objevili ..někde v nějaké budově ..ale ..kde .? Ale ..já sem byl pořád nějak mimo a bál sem se o Eru.Prikyvl sem a sel za ní bál sem se co se s ním stane ,,bude..bude v pořádku ze jo ze ..bude v pořádku?" Byl sem pořád vyděšený a bál sem se teď sem ignoroval fakt že ona ho zabila ale ...co sem mohl dělat nic.Byla to moje chyba nemel sem být drzi.

Byl jsem pořád ve tmě, v té tmavé tmě kde jsem teď seděl a čekal, ani jsem nevěděl na co. Cítil jsme kolem sebe vítr, to asi jak mě kontrolovali. Křídla se mi chvěla a měl jsem je i teď tam dole v knihovně. Akorát že jsem byl stále od krve a byl naprosto studený, zkrátka prostě mrtvola. Ale tady ve tmě jsem cítil jak mi tluče srdce a cítil se sám.

Došla jsem až ke dveřím a zakleopala, pak jsem otevřela, L-ovi se otevřel pohled na tělo jeho bratra.  Už hodněkrát jsem viděla mrtvé víly ale nikdy nebyli takové, jeho křídla dál zářili, neuhasila je ani smrt.  Tvář měl kdlou ale plnou slz.  Oči zavřené a jeho oblečení, všechno bylo od krve.  Z hrudi mu syčela filmová páska plná záznámů z jeho života.  "Tak do toho zkus ho přívést zpět."

Zadival sem se na svého brášku..zase sem cítil slzy pak sem se ale koukl na ni,,c..co? Já..jak? " Nechápal sem co mám jako dělat.? Byl mrtví jak sem ho měl jako vzbudit? Ale ona neodpovídala a koukala na me...a já si uvědomil co sem slíbil...polkl sem.Vydal sem se pomalinku k jeho tělu.i tak plakal jak? Jeme sem setřel jeho slzy a pohladil ho po tváři.vypadal jakoby spal ,,Eru." Zašeptal sem jeho jméno .,,Omlouvám se. Kdybych..nebyl takovej blb..bylo by to vše v pořádku" řekl sem .Sklonil sem se a jeme mu dal pusu na rty..opravdu sem nevedel co mam jinak delat

Ve tmě jsem najednou ucítil teplo a pak i slova které se ke mě linula odnikud a odevšad. "Elu!" Vykřikl jsem do tmy, neodpovídal a pak jsem ucítil hřejivé teplo ve svém srdci.  Páska se mi začala vracet do hrudi a smrtky co ji kontrolovali vykuleně zírali. Moje křídla se pohla a nakonec se roztřepetala a já se vznesl do vzduchu. Otevřel jsem pomalu oči a snesl se k zemi. Přistál jsme na obou nohám a setřel si potůček krve z koutku mých úst. "Elu." Zašeptal jsem a vzápětí se zhroutil k zemi a omdlel.

Jen jsem se opírala o zeď a koukala na něj. Samozřejmě svého bratra osvobodil od vězení smrti. Viděla jsem to a zalapala po dechu. Opravdu byli pěkný pár i když to byli bratři. A hlavně takovéhle probuzení bylo kouzelné. 

// musím spát, dobrou noc