Příběh

Pohlédl jsem na chlapce a snažil se vzpomenout si jestli tu někde náhodou nešel nějaký takový kluk. "Nešel tady bohužel." Řekl jsem a usmál se nanej a pak se koukl na Rize. "Už jsem ti říkal že tu už nic nenajdeš. Musíme prostě počkat." Řekl jsem a sklopil hlavu a pohled upřel do ohně. Na co jinak teď koukat. Nic jiného než oheň mi nezbylo.

Ohh, on nás prozradil? Jaká škoda. A já myslela že je na naší straně. "Slyšíš to Acid? Prý budeme muset počkat.." Na tváři se mi objevil ďábelský úsměv, kterého si má šupinatá společnice všimla, a vydala ze sebe hladové zavrčení. "Hmm, já to s trochou štěstí vydržím, ale ona?" Pokývla jsem hlavou směrem k Acid a ušklíbla se. "Pokud tu někoho sežere, tak si pamatuj že to ty jsi řekl drakovi 'ať počká'...No, tak či tak, vás asi brzy opustíme, z toho válení se u ohně mám už dřevěnou prdel.." 

// omlouvám se předtím jsem se omylem přihlásila k jinému účtu a všimla si toho až teď

Zvedl jsem se. "Já spíš opustím vás, už půjdu." Řekl jsem a vydal se pryč.  Za chvíli jsem  zmizel mezi stromy. Pohled jsem upřel na oblohu a povzdechl si.  Temnota mě znovu obklopila. Zase byla všude a já se jí tedy pomalu vydal. Vypadalo to že se situace v lese dvakrát nejlepší. Byl jsem najednou jaksi plný beznaděje. Možná za to mohla ta temnota. Pohlédl jsem na svoje ruce na kterých byli menší jizvy. Když zajali mého bratra a ten utekl, šli po mě. Měl jsem.v sobě víc krve otce než matky.zdědil jsem po něm většinu věcí. A pak jsem utekl ještě v okovech a dostal se sem. Zakroutil jsem hlavou a vydal se dál.

Se znechuceným pohledem jsem sledoval jak se les noří do temnoty. Jessabelle a Ange seděly mlčky vedle mě hledíc do prázdnoty...Z nedaleka se po chvíli ozvalo zavytí Reye. Vlčice okamžitě vyrazily tím směrem a já si jen nasadil masku a pomalu je následoval. Přemýšlel jsem nad tím, co mě potkalo v minulosti. Bylo to zvláštní. Nikdy jsem nebyl skutečně šťastný a teď? Trčel jsem někde v pejči a čekal co se bude dít. Zakroutil jsem hlavou a vzhlédl k noční obloze. Vytí vlků se pomalu rozléhalo celou krajinou a tak se tvořila ne tak přátelská atmosféra. Ange zavrčela. Něco, nebo někdo byl blízko. "Zavolej ostatní.." Řekl jsem vlčici. Po chvíli mi po boku stáli všichni tři mí společníci...Nasadil jsem si svou černou kápi a skrze masku sledoval jeden bod někde mezi stromy.

Hleděl jsem mezi stromy a kráčel pomalu. Maso co mi dala Rize můj hlad nezahnalo úplně. Byl jsem pořád neskutečně hladový. Ale problém byl v tom, že já chtěl být hladový. Nechtěl jsem nikomu ubližovat. Mezi stromy se něco mihlo. Zpozorněl jsem a rozhlédl se. Přišla ke mě bílá průsvitná liška. Zadtavila se přede mnou. "Jsem světlo." Usmála se jakoby. "Ta temnota tě může pohltit." Na jejím místě se objevila se průhledná dívka, v ruce držela masku. Liščí. "Výměn ji za svou." Usmála se a rozplynula se. Zvedl jsem masku. V tu chvíli se ta moje rozplynula. Zvedl jsem hlavu. Kus přede mnou jsem viděl nějakou postavu a kolem ní byli tři...vlci? Nasadil jsem si Masku a vydal se pomalu k nim. Teď jsem cítil jakoby mě chránila nějaká bílá magie.

Spatřil jsem malý záblesk světla a poté se z lesa vynořila 'drobná' postava s liščí maskou. Naklonil jsem hlavu ke straně a tiše zavrčel. To samé udělali i tři vlci, kteří mi stále seděli po boku. Zvláštní, ten kluk smrděl skoro jako ženská...Pomalu jsem se začal přibližovat po všech čtyřech k chlapci a při tom z něho nespouštěl oči. Choval jsem se skoro jako jeden z vlků, což mi však nedělalo těžkou hlavu. "Co jsi zač?" Zeptal jsem se temným hlasem a pohlédl na Reye, který se tiše plýžil blíže a blíže k cizinci. Natáhl jsem ruku a tak pokynul svému příteli aby zastavil. Ten samozřejmě poslechl. "Čekej na rozkazy.." Zašeptal jsem a zamračil se.. 

Ti vlci byli tak děsiví. Kolem mě proběhla ona liška. Sedla si mi u nohou a hleděla na ně. Jakoby se smála. Nervózně jsem přešlápl. Pomalu jsme si sundal masku a odhalil tak svou tvář. Jedno oko mi červeně zářilo jak se měnilo na ghoulí. "Pozor na ně." Radila mi moje liška. "Jsem ghoul." Řekl jsem jednoduše. Cítil jsme se divně. Tak divně na mě koukal, jako na něco nechutného.  Jako bych smrděl. 

//promiň vůbec jsne se k tomu nedostala

Zabodl jsem do lišky temný pohled a hleděl na ni, dokud se chlapec nezačal hýbat. Neměl jsem moc v lásce psovité šelmy jiné než vlky, netušil jsem proč, prostě mě k tomu něco nutilo...Hrdelně jsem zavrčel a pohlédl na nyní odhalenou tvář před sebou. Pomalu, hodně, hodně pomalu jsem se začal přibližovat a uvěznil ghúla mezi sebou a mohutným stromem. Moji vlčí přátelé mě následovali a uvěznili bílou lišku mezi svými vyhublými, vysokými těli. Naklonil jsem hlavu ke straně a sundal i svou masku, čimž jsem odhalil svou tvář a tak i pach křížence. Heh, nic víc jsem vlastně ani nebyl, jen špinavý kříženec, musel jsem se nad tím v hlavě zasmát. Jedno mé oko se zbarvilo do černa, pouze panenka zůstala rudá. Přiblížil jsem svůj obličej k chlapci blíže, takže jsme se téměř dotýkali rty. "Těší mě, ghúle...Máš i nějaké jméno?" Promluvil jsem chladným tónem a dál mu hleděl hluboko do duše...Ray a Ange na lišku zavrčeli, vrhl jsem po nich varovný pohled a také zavrčel, byli drzí všichni tři, ale bez mého příkazu by nezabili ani srnu, takže kdybych zemřel a oni by mi zůstali věrní, zemřeli by semnou, žil jsem jen a pouze pro ně...Zatím..

//V pořádku, taky se omlouvám za spoždění, psali jsme hodně testů a nebyl tudiž čas :/