Příběh

SVÍTÁ, SLUNCE SE POMALU NOŘÍ NAD STROMY A OSVICUJE KRAJINU POD SEBOU, MOŘE POMALU NARÁŽÍ NA BŘEH. ŘEKY SE LESKNOU A PROBOUZÍ SE NOVÝ DEN.

Poskakovala jsem ze stromu na strom až jsem skočila někomu na zahradu. Uviděla jsem fontánu a u fontány jsem viděla jednoho sedícího kluka. S rukami za zády jsem pomalu a důstojně přibližovala k tomu klukovi. "Ahoj kluku. Chtěla bych se ti zeptat co pak je tohle za místo? Je tady pěkně." 

Seděla jsem na svém stromě a zírala k obloze. Bylo už hezky, všechno pěkně květlo a já přemýšlela kdo je na seznamu dneska. Vzala jsem svou knihu mrtvých a pohlédla do ní. Nikdo...tenhle les je divný, od doby co tu jsem jde moje práce do háje. Jaká to škoda. Těšila jsem se že tu budu mít práci, hlavně po lesu jde docela dost lidí,ale...když nejsou války, skoro nikdo neumírá.

Přemýšlel jsem nad tou nudou. Dokud za mnou někdo nepřišel. Nějaká holka se objevila přímo za mnou, jak sakra přešla přes stráže? "Kdo jsi a co tu chceš?" Otázal jsem se a pozoroval jí, byla zvláštní, už jen tím že takhle přešla přeš pozemky, pohlédl jsem k zámku. A pak zpět na ní. Zamračil jsem se. "Jak jsi se sem dostala?" Neodpověděl jsem jí na otázku, jelikož to jak se sem dostala mě teď trápilo nejvíc.

Honila jsem služebnictvo aby si pohlo a hlídala jsem celkový provoz hradu. Chodby byli plné služebnictva, kuchaři vařili oběd a já po chvíli vyšla na zahradu k fontáně. "Mladý pane?" Spatřila jsem tu holku, jak se sem dostala? Ale Aki si s ní nejspíš už poradí. "Jedu do hostince, potřebuju to tam zkontrolovat, tak abyste to věděl." Řekla jsem a vydala se ke stájím.

Kluk se mě díval zamračeně. Já jsem se pořád samolibě usmívala. "Jsem Anna Masamure." Odpověděla jsem mu. "Přišla jsem abych jsem poznala tento nový svět. Vidím že tu je hezky." Dořekla jsem a pak jsem nahlédla na to holku, která tomu klukovi sedící předemnou, vykala. Pak jsem zase se díval do očí toho kluka. 

Přišla Doragon, pohlédl jsem na ní, byla tak strašně chladná, jakoby to ani nebyla holka. "Jasně, kdyby se nahodou vrátila sestra tak jí to řeknu." Řekl jsem a jemně se na ní usmál. To už se otočila a vydala se pryč. Otočil jsem se zpátky na tu holku která se mi představila jako Anna. "Jo, ale já se ptám jak ses dostala sem, kolem celého panství jsou stráže. Měla bys projít bránu a tak." Namítl jsem a pomalu se postavil abych se na ní podíval. Ale vypadala že jí nedělá moc problém stráže oblbnout. "Hezky...jo." Souhlasil jsem.

Seděla zrovna u jedné z řek a vypadala spokojeně. Sledovala jak slunce pomalu stoupá po obloze a jemně se usmívala. Cítila se pěkně, už jen díky tomu že les se pro ní stal najednou novým domovem. I když pracovala, nevadilo jí to, dneska měla jít na hrad aby si tam otevřela stánek se svým zbožím.  Měla prodávat med a medové výrobky.

"Tak to se omlouvám. Jenom jsem seskočila ze stromu na vaši zahradu. Tedy příště projdu bránou." Řekla jsem mu. "Tedy kdo jsi ty? A kdo je tvoje sestra? A co je tohle za místo?" Otázala jsem se.

Změřil jsem si jí a pak na strom ze kterého seskočila. "Aha." Oznámil jsem jí, takže to byla ona kdo tady ničí stromy tím že po nich skáče. "Aki." Zamumlal jsem svoje jméno. "Jsem Aki." Nevím jestli jí mám říkat svoje postavení, už jen protože, by se jí to třeba nelíbilo a něco by mi chtěla udělat. "Moje sestra je vládce téhle země, tohohle lesa." Zamumlal jsem. "Tohle místo...to je...les." Řekl jsem, jasně demente, ona si toho totiž nevšimla. "Můžu...ti to ukázat tak aby jsi to viděla. Seshora." Poukázal jsem na hrad za mnou.