Příběh

„Věřte, že z mé vůle bych za vámi nešel.“ (Nelhal.) „Vyjádřím se dostatečně.. Opustí-li lidskou schránku.. Odmítnete-li.. Vydá se vás každopádně hledat. Scénář s možnými následky, si domyslete. Není v okolí žádná bytost, která by v něm vzbudila spící bestii než-li kníže, kterému v žilách doposud proudí boží krev. Dotyčný s velkou pravděpodobnosti otevřít klec, která byla oficiálně uzamčená Ďáblem. Nezapomínejte, že má zalíbení ve vámi podobných. Víte lépe něž kdokoliv jiný, co kdysi zdobilo samotné sídlo Abaddona.“ (I kdyby Lucifera nedokázal sám Abaddon donutit ke spolupráci, vybral by si poslední způsob. Nejstaršího bratra. Věděl, co mu nabídnout. Dokud pořád nezazněla oficiální zpráva o odchycení „jeho“, není možné, aby Abaddon zemřel. Plus - Nesplní-li mimochodem i vlastní část dohody. Volnou paži odrazil paži Lucifera důrazným zamezením kteréhokoliv doteku ze strany Lucifera. Výstraha se prokázala i z pod hebké bílé látky, odkud se vynořil i Zeiram, který obtočením zastavil na hrdle Mikhaila. Nepřestávající upírat zrak na osobu před ním, tyčící první pár kusadlových nožek.) „Čas běží..“ (Objasnil podrážděně.) „Vypomůžete-li mu.. Vrátí se tam, odkud přišel.“ (Osobně nesouhlasil, aby zde žil. Nechápal v tomhle ohledu ani Lucifera. Co jím v pekle scházelo, že chodily na povrch? Nepatřily ani mezi nízkou společnost.. Cokoliv chtěli, k tomu sloužily podřízení.. Vzápětí se otočí na patách, nezastaví-li zády k Luciferovy. O důvod víc dozvěděl-li se, že si Abaddon nalezl útočiště někde, kde byl ten, jehož existence něměla nikdy dostat příležitost dýchat.)

"Opravdu? Nešel? Proč by ne? Nelíbí se ti snad má přitomnost? " Jak ho tak sledoval přišlo mu to velice nudne a nezaživne. Poslal zanim kluka se kterým ani nebyla zabava nic. Jen nudnýý to člověk nic víc. " Možna by byla i zábava kdyby zde přišel naleznout mě když by byl venku ze své schránky. Nu dobra. Alespon po dlouhe době zahlednu jeho obličej. Ne že by mi snad chyběl to nikoliv.  A však když tak tedy mluvíš. Nu dobra vchlapečku. Přesvědčil jsi mě. Pujdu tedy s tebou. Doufam že jsi lepši společnik na cestu než řečnik. Jelikož ty by jsi nepřesvědčil ani muže na pokraji sil aby konečně ukončil svuj život. " zakroutil hlavou nad tím . Nebyl nijak zabavny. TO si snim ještě vyřeší že posila zanim takoveho kluka . Lehce zacuknutí koutku skoro až do usměvu ho donutí ve chvíli jak jeho ruku odtahl a ještě mu vylezla ta hračka na krk. "hmm? Ale copak to maš? Mazlička na cesty? Nu vypadate skopu celkem roztomile. Kdo by se vas bal .. Nahanite víc litost než strach. Pokud si myslíš že ti tohle pomuže měl by jsi se zamyslet." Nikterak se ho ani nebal nic. Šel by i přes to že by mu nedal duvod. Bylo to tak lepši zabití dne než aby bezcilně procházel po okolí. Nijak nespěchal když se rozešel zanim. Mlčel. Nepotřeboval se bavit s někým kdo mu nedokazal ani zajistit snad zabavu na nastavajici cestu. 

(Jasný!! Užívat si na cestách s Mikhailem. Well, Lucifer má stoprocentně energii na rozdávaní. Aniž by na předchozí věty odpovídal, otočil se a zamířil kupředu.) Vskutku? (V mírností otočí obličej do strany, aby zaostřil Lucifera a zároveň si pomalým pohybem olízl vztyčený ukazováček.) „Kdybyste zažil sex věděl byste, že i v průběhu té nezapomenutelné euforie, dokážete dotyčného zabít.“ (Paži poté nechal dopadnout podél těla.) „Víceméně sem spíš doufal, že vás vyděsí a omdlíte. Využil bych čas, abych vám okolo krku dál řetěz a do úst roubík s právoplatným prohlášením za mého mazlíčka. Smutný..“ (Odpověděl sarkastický. Uběhne hruba hodina, kdy Mikhail udělá další krok, ve kterém ihned zastaví. Vzhlížející kupředu. Mezi viditelné kmeny stromů, kdy z patřičných mezer se ve vzduchu vznášela přímo k ním násilnost. Aura, která mrazila i Mikhaila. Absolutní semeniště, zahalené do temnoty.) „Vepředu..“ (Oznámí lokalitu, kde zanechal Abaddona před uskutečněním žádoucího hledání Lucifera.) „Počkám tady..“ (Odstoupí o pár kroků do strany, s automatickým usednutím na ležící kmen. Nechtěl se nadcházejících vteřin účastnit.) „Mimochodem.. Kdyby vám chtěl utrhnout křídla.. Nebraňte se. Občas musíme obětovat víc, než leda naší trpělivost.“

Tohle hodlal Abadonovy omlatit ohlavu že zanim posilal zrovna takoveho kluka který ani nepoveděl nic co by ho zrovna dvakrat moc zajímalo. Pomalým krokem šel zanim . " Velice zajimave . Najednou jsme už o mluvení o sexu. tady se nam někdo rozpovidaval. Nicmeně jak mužeš tušit co jsem zažil a co ne? No nechme to být.  A však nijak nezapíram že by to během toho nešlo. A však chlapec jako ty jistě o tom ví své . Mam pravdu? " Po chvíli z jeho ust zaznělo nakonec pobavene zasmani. " Ach takže sis myslel že to tvoje male zviřatko mě vyděsi a já z toho omdlím? Opravdu jsi až tak hloupy? Hloupý ale přesto jsi konečně řekl něco co mě rozesmálo. Až bych byl já tvuj mazlíček tak by se ze světa stalo neskažene misto kde by všichni poskakovaly spolu za ručičku." Nakonec vyslovil tyto slova zcela važně a klidně. Na dalši čas mlčel. Jen uvažoval nad tím jak bude reagovat nad navštěvou toho jenž si ho zavolal. Zastavily se kluky mladika zastavil i on a jen se ušklibl. Citil tu Auru okolo . Nešlo se u toho neusmivat . Nakonec ale tvař zmenil znovu v neutralni vyraz. " Neměk starost chlapče. teď to tu přebiraj dospěli" přejel mu bez dovolení po vlasech. Nakonec se pomalu rozešel dal od něj s važnym vyrazem na tvaři. Nehodlal mu odpovídat. Jen dal kračel destou dokud nezahledl toho jenž si ho žadal. " Velice..ale velice smutne. Posílat pro mne dítě ktere si myslí že by snad někoho vyděsilo broučkem. Musíš byt velice zoufaly že ano? Tak zoufaly že zrovna pro mne jsi nechal jit to dětsko aby přišlo. Jak sis mohl byt tak jisty že dojdu co?"Zaměřil ho pohledem s očekavanim odpovedi. Nehodlal mu hned pomoci. První měl v plánu se ptát a až poté konat. I kdyby jeho lidska schránka měla byt odpečetěna. Pro něj by to znamenalo jen zabavu i když nebezpečnou. 

Nervózně jsem se kousal do rtu. "Já nevím, já si nic nepamatuju. Prostě mě unesl, byl jsem tam a pak se něco stalo, já nevím co a najednou...jsem tady. A on zmizel." Zamumlal jsem smutně. No měl bych být šťastný, ale já byl hrozně zmatený, netušil jsem co jsem udělal, jak se to stalo, ani proč, bylo toho hrozně moc a vše bylo šíleně komplikované. "Já jen...myslím že jde po Accalie a já...pro něj nejsem tak důležitý jako moje sestra." Zamumlal jsem nervózně. Co vím, Accalia je osoba po které jde spousta bytostí, protože já jsem ňouma.

„A přesto si přišel, my darling.“ (Pravda. Vrací-li se démon do pekla a sídlí v lidské schránce, automatický jí opustí a při dalším zavítaním na povrch, zůstává v té skutečné podobě. Nenajde-li si další schránku. Může si vyžádat tu předchozí. Avšak zde musí vynaložit zdaleka větší úsilí, aby jí vrátil a mohl v ní i dál přebývat.) „Zoufalý? Vaše spory s Incubusy..“ (S vyšší pozornosti zaostří přítomného společníka.) „Mikhail spadá do velké odlišnosti, které byl předurčený příběh s omezeným výběrem cesty. Konkrétně, vzešel-li z oplozeného lůna pomoci osoby, kterou znáš pod identitou; poustevníka se záhadným zmizením.“ (Objasní. Muž, kterého hledali odůvodněně. Cožpak už zapoměl na období, kdy otec lpěl na urgetním shromáždění knížat i synů a dcery s verdiktem dotyčného nalézt a odchytit?) „Jsi poněkud podrážděný drahý Lucifere. Pokaždé, kdy naše osoby docházeli ke střetnutí.“ (Dopomůže si v zapřeností dlaní vstát, opírající se i dál zády o kmen.) „Cožpak by si zanechal mou osobu trpět, není-li utrpení způsobené tebou samotným ale Azraelem?“ (Vznáší otázku s viditelným úsměvem. Neudělá-li krok kupředu. Další a další, nezastaví-li v těsné blízkostí u Lucifera, vzhlížející mu do zlatých oči. Nepotemní-li výraz Abaddona, který zavírá víčka o centimetr.) „Ošetříš-li mé zranění.. Můžu ti každopádně zaručit, že se dostatečně zabavíš nad činy, které chystám. Je tady osoba, o kterou se musím postarat.“ (Nebylo nutné říkat, koho tím myslí. Nestrpěl, pokud se mu kdokoliv pletl pod nohy. Nepočítá-li.. Ačkoliv Lucifer zastává roli toho neutrálního, pořád má silné vazby s Ďáblem. Naneštěstí v démonní společností důvěra existenci neměla.)

"Ale ne každý, někomu stačí aby se na toho člověka koukl." Pousmál jsem se a koukl na Jiang-Li která se právě probudila. "Dobré ráno." Usmál jsem se. Odlepil jsem se od Kanna a vstal, očividně čas abychom se vrátili do Nymfího údolí. Pohlédl jsem na Kanna a hned se cítil veselejší, odteď by s námi mohl cestovat i on, to je přece hodně pozitivní. Mě osobně to udělalo obrovskou radost.

Les pomalu nabíral dne a má kůže nabírala znovu mírnou zlatavou záři. Pohlédl jsem na slunce, ani nevím jak je to dlouho, kdy Apollón převzal práci Hélia. Ne že by to bylo něco důležitého. Podrbal jsem Avu pod zobákem a ona se vznesla nade mě. Sklonil jsem se ke stopám na zemi, teď už to půjde, konečně budu mít normální snídani až toho pitomého zajíce ulovím. Natáhl jsem před sebe ruku a v ní se mi zhmotnil luk, tohle jsem měl díky Artemis, samoobjevovací luk. Stejně jako toulec plný šípů které se sami objevovali. Coby syn Boha lukostřelby to byla snad jediná dobrá stránka kterou jsem uměl. Odhrnul jsem větve menšího keříku abych se dostal dál po stopách zajíce. Už mě to nebaví, od doby co jsem odešel o Artemis jsem se pořádně nenajedl. Konečně jsem ho zahlédl, napjal jsem tětivu a okamžitě se trefil, králík padl k zemi. "Díky tati." Zamumlal jsem si po nos a došel k zajícovi, nesnášel jsem stahování z kuže, ale nic jiného mi nezbylo. Sedl jsem si na mýtinku poblíž koryta Smaragdové řeky v Hájích Makari. Rozdělal jsem oheň a stáhl zajíce z kuže, lia mi zaujatě civěla přes rameno. Jakoby nestačilo že jsem se sám nenajedl, musím se dělit ještě s vlkem a jestřábem. Ava seděla na větvi nde mnou a hlídala. Já začal zajíce opékat a tiše na něj zíral, v břiše už mi pěkně dlouhou dobu kručelo. Což mi na náladě moc nepřidalo.

"Vždyť mě znáš. Přišel bych i kdyby se dělo cokoliv. Nicmeně přiště bych uvítal lepší pozváni než to že bych tě měl snad dostat z nesnází. TO že jsi díky své hlouposti zraněný to není ma věc. Ale i přesto jsem zde. " Přivřel na okamžik své oči aby si mohl v klidu vyslechnout dalši jeho slova ktere mu vycházely z ust. " Pomocí poustevníka? Vskutku to je velice zajímavé. A však i přesto jsem zde teď kvuli něčemu jinému než abych si stebou povídat o tvem novém otrokovi . " Otevřel oči jakmile se jeho pohyby začaly přibližkovat kněmu samotnemu. Natahl ruku lehce do zadu kdy si přejel přes sve křidla ze ktereho si nelibě vytahl jedno z per se kterým si přejel po tvaři. Nemělo to zatím žadny duvod. Měl jen jisté nutkání to udělat. " Záleželo by na situaci. Třeba bych tě doopravdy nechal trpět i když to nené mou rukou. A však kdybych tohle udělal já . Dodělal bych to do konce ne jak Azrael který tě jen škrabl a ty hned z toho děláš povik." Jistě že to zlehčoval. Nicmeně nevidděl ho takovou dlouhou dobu tak jednoduše ho musel lehce poškádlit. když měl možnost zadivat se do jeho pči z blízka jen je mlčky pozoroval. " Stále jen mluvíš a mluvíš . Slibuješ že při dalších tvých činech se dostatečně zabavíš. A však bys měl vědět že slibovat se nemá. jelikož si  nemužeš byt zcela jistý zda udajný slib splníš či nikoliv. " Mohl ho tu nechat trápit jak dlouho chtěl. Nechat ho žadonit aby zde byl jak čokl žadajicí o zbytky. Nicmeně dnes měl jeden ze svých lepších dnů. Nepřestaval snim udržovat oční kontkat a přesto se mu rukou kde svíral pírko dostal k ráně kde také ruku přiložil. " Pověz mi ještě jednu věc. Byl jsem první kdo tě napadl že by tě snad dokazal zachránit? Nebo jsem byl až ta poslední zoufala verze když nahodou ani jedna předchozí nevyšla . Co? Abaddone? "

Poslechla jsem si všechno co mi říkal. "Aha... Věděla jsem že tu takové zlé osoby. A nejen jdou po Princezně Accalie. Vsadím se že jdou i po vás, Princi Aki. Vidím že jste slabší a bojácnější, čímž z vás dělá větší kořist. Zase měl byste se postavit. Měl by jste být chrabější než princezna Accalia. A taky silnější. " Řekla jsem a pak mlčela. Bylo kolem nás až moc velké ticho. "Měli by jsme odsud vypadnout dokud máme čas." Podotkla jsem protože by se zase něco zlého mohlo objevit. Z tohohle místa jsem cítila jen hrůzu.