„Má trpělivost, není věčná. Na začátku sem tě potřeboval akorát k vyléčení utrpěného zranění Azraelem. V pokračování sem nezamýšlel s tebou nad mými plány spolupracovat. Vždy máš čas, změnit názor.“ (Vždy rád zneužíval druhé. Od obyčejných povinnosti, až pod válečné činy. Nikdy se o druhé zvlášť nezajímal. Proč ale nezneužít společníky?) „Prohraješ-li, staneš se mým osobním mazlíčkem, bez slyšitelných námitek.“ (Obličej otočí mírně do strany, aby kývnutím odsouhlasím momentální vzhled Lucifera a zároveň zbystřil i Mikhaila. Nezaměří-li zrak zpět na cestou, před sebou.) „Myslíš-li si, že si u ní získáš špetku pozornosti, dobrá.“ (Veškeré kroky zastaví s následným otočením čelem ke společníkům.) „Nastanou-li problémy během stanoveného měsíce, opustíte zámek.“ (Zdůrazní.) „Naše cesty se nyní oddělí.“ (Zpraží oba zrakem, definovatelný pro vraždící úmysly. Vzápětí odchází opačným směrem. Po hodině kroky zastaví vůči pocitu, který vnímal už od doby, kdy se vrátil zpět. Brnění, odeznívající v paži, kterou zvedne a obdrží poměrně špatnou zprávu, kterou si viditelným důkazem i potvrdí. Vzplanutím dlaně, ponořené do samotného ohně způsobí odstranění lidské kůže, odhalující maso. I kdyby používal oheň prostřednictvím lidské schránky, žádné zranění by neutrpěl. Nezranil-li by ho oponent, pochopitelně. Ihned ho čin upozorní na fakt, který popíral. Zloba v něm nepocházela z bolestí. Vyhlídl si nedaleký pramen, ke kterému zamířil. Veškeré kroky zastavil u pramene vody, kam dlaň ponořil. Týden.. Víc nemá. Možná přehodnotí plány a odvolá Lucifera i Mikhaila.) „Jaká ironie.. Jsi poněkud netrpělivý.“ (Oznámí podrážděně v době, kdy si sundá kravatu, kterou si obmotá okolo dlaně s úspěšným zahalením ihned, vynoří-li dlaň z vody.)