Sakurový Park s altánkem

Zamyslel jsem se. Nechápal jsem to a tak jsem jen pokrčil rameny. "Nevím jak to je. Nevím proč tam tu spojitost cítíš." ponrčil jsem rameny. "Možná si ho někdy viděl." řekl jsem. Zamyslel jsem se. Jasně to by ho adi nenapadlo. To už k nám Kaneki zamířil. "Ahoj Satoru jak je? To je tvůj kamarád?" usmál se na mě. Kývl jaem. "To je Mira Samura. Ghoul." řekl jsem jednoduše. Usmál se na něj. "Těší mě. Já jsem Kaneki Ken."

Roześel se k nám a tim se jeho pach znasobil.,,Taky mě těší" řekl sem potichu a zamyslel sem se chtel se vedet proč si ho pamatuju..jakobych snim byl častejš aleo nbylo asi možné..,,Promiňte ale....neni možne že sme se u6 nekde potkali? mám dojem jakobych vás znal už dlouho ale...nejsem si jistý." řeklem ...Ale atejne sem si stal ztim že oba voní stejně dokonci vypadaj podobně prostě musela být spojitost mezi ním a Satoru

Kaneki jen s úsměvem přikývl. Pak se ale ale zarazil. "Znáš mě?" zeptal se udiveně. "To je zvláštní. Celou dobu jsem byl v Rusku se svou přítelkyní a synem. Do Japonska jsme jezdili teprve až když Toshihiro potkal tadyhle Satorua. To jsme potom jezdili sem docela často. Toshihiro se snažil najít svého mladšího bratra. A našel Satorua." povzdechl si. "Ale ty... Znal jsem jednomo Samuru, byl to můj dobrý kamarád."

,,Ja taky nevím ..jak je to możné...ja asi pred msicem sem stratil pamět..kdybych nepotkal Satoru ani bych nevedel kdo sem ...ale vas sem hnet poznal pach a i vzhled...ja netušim jak je to mozuiné..ani si nepamatuji jak vypadal muj tata mama a sourozenci co pry mám .." povzdechl sem si..jedina znamka a voditko jak poznat kdo je muj otec bylo kagune to sem měl po tátovi. 

Kaneki si ho prohlédl. "Vůbec nejsi cítit po mém kamarádovi." řekl nakonec. "Jo jo, Samurů je víc. Ale znal jsem ještě jednoho ale už si ho vůbec nepamatuju." pokrčil jsem rameny. "Prptože jsem ho opravdu nesnášel." řekl nakonec skoro vztekle. "A už jsi ukázal kagune? Celkem mě to zajímá" řekl nakonec a usmál se.

Poslouchal se ho a tak trocghu doufal že muj otec nebude ten druhy ..Možna to neni ani jden a ja si ho spletl nebo sem ho videl nekde jinde co já vim.Podival sem se a zakroutil hlavou,,Ne ješte..ne...ja..neska sem teprve zjistil co se zač..teda...po ztrate paměti..." vlastne..sem ani nevedel jako mam udelat...byl sem zabedněnej a to hodně..Nevedel sem jak ho ovladat.,,Ehm..ja...mam to nejak..zkusit?" zeptal sem se..bylo to divne ptat se na takovou vec..a pak..co když budu syn toho ktereho nesnáší..nesnšel by automaticky i mě? A kdybych byl synem jeho kamarada...nepomohl by mi najit rodice?? To byly jen doměnky ..buh vý či sem syn. Poslouchal se ho a tak trocghu doufal že muj otec nebude ten druhy ..Možna to neni ani jden a ja si ho spletl nebo sem ho videl nekde jinde co já vim.Podival sem se a zakroutil hlavou,,Ne ješte..ne...ja..neska sem teprve zjistil co se zač..teda...po ztrate paměti..." vlastne..sem ani nevedel jako mam udelat...byl sem zabedněnej a to hodně..Nevedel sem jak ho ovladat.,,Ehm..ja...mam to nejak..zkusit?" zeptal sem se..bylo to divne ptat se na takovou vec..a pak..co když budu syn toho ktereho nesnáší..nesnšel by automaticky i mě? A kdybych byl synem jeho kamarada...nepomohl by mi najit rodice?? To byly jen doměnky ..buh vý či sem syn.

"Zkus to. Soustřeď se. Zkus si připadat ohrožený" poradil jsem mu.  Tak to učili mě. Teda Haruka mi lámala ruku do doby než se moje kagune objevilo. Došel jsem k němu a zahleděl se mu do tváře. "Musíš si představit že tě chce někdo zabít." řekl jsem. Kaneki přikyvoval. "A přijela Touka. Ještě jsi ji neviděl Satoru viď?" řekl a já pomalu zakroutil hlavou. "Hele Kene. Vem ty zavazadla!" uslyšel jsem vzápětí ženský hlas. "Dobře kagune počká." zasmál se Kaneki a došel ke krátkovlasé ženě. Ta si ho měřila dost naštvaně. Pak se otočila na mě a zamrkala. "Tohle je..." zašeptala. Kaneki kývl. "Jop, to je Satoru." okamžitě dostal pěstí. "Ty idiote!" zařvala a vrhla se ke mě. Splašeně jsem couvl. To mě vzala za ramena, zkoumala mou tvář a najednou mě objala. 

poslouchal sem je a prikyvl..to sem chápal...a moje představivost je dost dobrá.To ale začali mluvit o nějaké ženě...která se tam oběvila...slyšel sem její hlas a ucítil i její vůni..Nemohl sem si pomoct ale ..oni dva a Satoru byli spojení..on tvrdil opak ale ./tohle sou jeho rodiče..Stoprocrntně.Ken dostal od té żeny pěstí a ta se vydala k Satou který couvl .Ale neměl čeho se bát ona mu neublíżí..Objala ho a ja se usmál.On si to neuvědomoval ale oni byli jeho rodiče.Zase sem se zhluboka nadechl a nasál vzduch a pach tech tří..Byl stejný..cítil sem to.

Nechápal jsem nic, co se děje ani nic jiného. Proč ně ta žena objala? Co se stalo?! "Našli jsme tě i když jsme tě měli celou dobu před nosem až teď." zašeptala šťastně. Já bxl dál v moři zmatení. Pohkédl jsem na Miru jako na jedinou záchranu. Ale věděl jsem že on mi asi moc zrovna nepomůže.  

 Koukal sem še na Satoru který vypadal opravdu zmateně a vyděšeně. A po slovech té ženy sem měl úplně jasno.Přistoupil sem k Satoru blíž a položil mu ruku na vlasy a něžne ho pohladil,,Já ti rtíkal že z nich cítím tebe" usmál sem se na newj a na ženu.Aspoň někdo má své rodiče. Ale smutek sem na sobě nedával skoro znat teda snad.