Satanův zámek

Byl jswm zrovna uprostřed hodiny když mi někdo poklepal na rameno. Otočil jsem se. Byl to Kaede. Zoufale zamňoukal a já věděl co se děje. Schůze. Už zase.vstal jsem a omluvil se z hodiny. Pak už jsem byl pryč. Pomocí své síly jsem se dostal přímo před zámek mého strýce. Byl jsem ve svojí démonské podobě. Zašvihal jsem ocasem a pospíšil si do zasedačky. Posadil jsems ee na své místo po pravici Satana. Po levé straně byl můj otec a vedle něho Hideki. Démoni se začali pomalu scházet. A začali se řešit ty stupidní věci co každý rok. Co a jak s lidskými dušemi. Co a jak s podsvětím a vládou Satana. A podobně.

Dnes byl ten den ...ten den na který mě táta už týden upozorňoval ..Schůze démonů.Tata pro mě přišel a já byl nucen jít s ním .Popravdě satana sem už dlouho neviděl asi tři roky.A to sem byl ještě ..ne nemůžu říct malí .Ale to je jedno.Dulezite je že tam musím i kdybych nechtěl.Uz SME oba seděli v zasedací místnosti a já koukal na nové příchozí démony.Ja byl taky ve své démoni podobě a co se mi zdálo tak já měl jedny s těch větších rohu když nepočítám tři velmi vysoko postavené démony a samotného satana.Sedeli tam i mě známé tváře.Jako třeba samozřejmě satan ale vedle něj byl...chlapec...o kterém sem hodně slyšel ale ...neviděl sem ho tu jeste,...Seiji.tak se jmenoval.Polodemon s modrými plameny a bílou magií.Vypadal docela nabrucene ale chápal sem ho být tady je velkej opruz.

Satanovo řeči mě začínali unavovat. Okolo jeho těla šlehali modré plameny stejně jako okolo mého. Nespokojeně jsem švihal ocasem a nakonec vytáhl papír a začal si kreslit. Což nebylo dvakrát slušné ale bylo mi to jedno. Poslední dobou se moje matka vracela později z práce a tátovi říkala že je tam zaručeně nějaký démon. Mě řekla ať se porozhlédnu na schůzi a pokusím se zjistit jestli to není jeden z těhle tady. Na stůl vyskočil Kaede a mával obouma ocasama jako král. Do doby než schůze skončila. Nevo spíš byla přestávka. Nechal jsem Kaedeho na stole a vydal se trochu dál od ostatních. Posadil jsem se na jednu lavičku a hleděl na černá temná pole podsvětí.

Tsuki Minukoru

Jo byla to nuda ještě větší než sem si prve myslel ale musel sem poslouchat přecejen .. byla to moje povinnost a popravdě ..tátu sem nikdy sklamat nechtěl.Jakmile byla ale přestávka ulevilo se mi a já mohl konečně nachvili vstát.Protahl sem se.Zura mi seděla na rameni a rozhlížela se.Ja sem ale věděl kam půjdu .Za tím klukem proč taky ne když mohu vidět někoho tak "slavného" jako je on ? Ušklíbla sem se a vydal se k němu ,,Ahoj ty si Seiji že? Hodně sem o tobě slyšel a zajímalo mě jak asi vypadáš " ušklíbla sem se na něj a kolem rukou mi hořeli rudé plameny dračího ohně.Zura vzlétla a nejspíš se rozhodla létat nad náma jak zplasena.No asi ji to bavilo.Jen sem zakroutil hlavou,,Sem Tsuki Minukoru" představil sem se

Za mnou se objevil jeden z démonů. Jeden z mladších a jeden z vyvolených co mohli ovládat oheň. Sice ne tak silný jako měl Satan a já ale itak dost silný aby někoho mohl zapálit. Otočil jsem se na něj. Přes plameny toho moc vidět nebylo. Obklopovali celé moje tělo a občas se stávalo že i nějakého démona co nedokázal ovládat žádný oheň zapálili. Oči mi zářili, uši připomínaly elfa. Takhle jsem byl vcellu hodně podobný Satanovi akorát jsem neměl rohy a to z toho důvodu že jsem je prostě nechtěl. Vrtěl jsem ocasem a podepíral si hlavu rukoz nakonec jsem se narovnal a kývl. To jméno jsem znal. Tohle že by byl onen model? "Jsem Seiji Kounou." Řekl jsem. Jestli je todobře on, bez pochyby zná mou matku. Sakura Kounou. "Potřebuješ ode mě něco?" Zeptal jsem se ho.

,,Hmm..ani ne..ale chtěl sem se seznámit.Neni tu moc mladých démonů." Řekl sem a usmál sem se,,je zvláštní že sem tě tu neviděl a to sem tu strávil dost času." Zamyslel sem se možná to bylo kvůli mému zájmu o modeling a ne o věci co by měl démon vědět.Vypadal sem jinak než on už jen to že..já měr rohy on ne ale on měl ocas a já ne.

Hleděl jsem na něj a pak se otočil zpátky k polím. "Jo nebyl jsem tu protože mě sem prostě nepustili kvůli věku. Jsem polodémon ne démon takže stárnu jako člověk ale svou mocí se vyrovnám i nejsilnějším démonům. Možná i proto mě sem nepustili. Měl jsem zůstat skrytý už jen kvůli tomu že jsem ze Satanovo rodiny." Řekl jsem tiše a vrtěl ocasem. "Poslyš, nepracuješ ty náhodou jako model?" Otočil jsem se na něj.

Poslouchal sem ho a pak se zmínil o modelingu..usmál sem se .no tohle téma sem nečekal ale tak proč ne,,jo..pracuju.mod svých patnácti .Táta s tím nesouhlasil" řekl sem ,,Proč tě to ale zajímá ? Chceš se kouknout na nějakou show ?" Zasmál sem sem.co by tam dělal..pravda byla že takhle vypadal že má hlkrasne tělo ale to takto nemohu posoudit

 "Ne modeling mě moc nebere." Řekl jsem po pravdě a zase se zahleděl na pole ale tentokrát i na město pod námi. "Máma mě do modelingu chtěla zasvětit ale já nechtěl, neláká mě to. Nemám rád fotografy." Zašeptal jsem. A pak se k němu zase otočil. "Říká ti něco Sakura Kounou? Má takové bílé vkasy do růžova. Je menší postavy, krásná, je to modelka." Řekl jsem. No jestli je toon tak s ní pracoval a i něco nafotil.

hmm.chapu ne každému vyhovuje modeling." Prikyvl sem a usmál se,,Jo znám párkrát jsme něco nafotili." Zamyslel sem se,,Zrovna mynulí týden jsme  spolu fotili.Do nového časopisu" sedl sem si kousek od něj.Zura si sedla na jeho ruku a vypustila plameny z tlamičky usmál sem se ,,Zuro buď hodná ano?" Řekl sem pobaveně a pořád ho pozoroval co bude dělat.

"Chápu." Řekl jsem a zase vyhlédl z okna. Takže je to on. "Je to moje matka." Řekl jsem po chvíli. Podepřel jsem si hlavu a pořád koukal ven. Pak přednáška pokračovala. Teprve až skončila jsem byl nucený vrátit se domů. 

O pár dní později

Sakura Kounou se připravovala na focení. Opět měla fotit s Tsukim. Udělali všechny fotky a Sakura se na něj poté obrátila s úsměvem. "Tsuki, co bys řekl na šálek čaje u nás doma? Už dlouho bych tě k nám chtěla pozvat." Usmála se.

Zase jsme fotili už docela dlouho ale jakmile jsme skončili tak Sakura ke mě přišla a patala se mě jestli nechci k nim na čaj ,,OH..děkuju velmi rád to prijmu " usmál jsem se,,Jen se dojdu převléct " oznámil jsem a došel jsem se převléct do normálních věci .

Sakura se div nerozplývala štěstím. A pak když už byl u ní. Natěšeně se vydala k nám domů. "Myslím že doma bude jen můj starší syn. Seiji je ještě ve škole." Řekla a dorazili k domu co asi nejvíce připomínal malý zámek. Otevřela bránu a vešla dovnitř. Počkala na Tsukiho. Pak ho uvedla do jednoho z obýváků a připravila zelený čaj Matté. Dodával energii. Sedla si naproti němu a nalila čaj. "Děkuji ti že se mnou fotíš. Moc si toho vážím." Usmála se. Dala na stůl ještě nějaké sušenky. To se ale už otevřeli dveře a vešel Hideki. V ruce držel svoje brýle a ve druhé knihu. "Zdravím. Mami vítej doma." Sakura kývla a usmála se.  Vůbec nevypadala na to že by měla nějaké syny.vypadala jako středoškolačka.

Prikyvl jsem,,To nebude problém " řekl jsme byl jsem ve své normální ppodob.Dorazili jsme tam a ona mě dovedla do obivaku a připravila čaj a sušenky,,Neděkuje baví mě to a sem rád když s vámi mohu fotit ." Vykal jsem ji ale to bylo normální pak se otevřeli dveře a vešel nejspíš její syn starší syn.Jen sem kývl a napil se čaje .Neměl sem potřebu s ním mluvit byl jsem tu s ní ne za ním .maximálně tak kdyby se tu objevil Seiji s ním bych se bavil ale tenhle mi přišel nesimpatycky .

Když Hideki pochytil i jeho pozdrav, zase koukl na Sakuru. "Mami neviděla jsi Seijiho? Měl tu už být, sebral z knihovny jednu knihu, nechce ji vrátit a chce za ní zaplatit. Má ji v pokoji a tam nejdu. Konečně se mi podařilo sehnat totiž peníze abych mu ji zaplatil." Sakura na něj chvíli nechápavě zírala a pak si povzdechla. "Pak mu to řeknu kdybych ho viděla." Řekla a Hideki odešel. "Seiji je čím dál horší." Zašeptala. Dveře se zase otevřeli ale nebyl to Hideki. Vkráčel jsem do místnosti s rozcuchanými vlasy, ve školní uniformě, s mečem na zádech a tvářil se jako bych vylezl z postele. "Ahoj." Zamručel jsem. Mrskal jsem ocasem ze strany na stranu. Ocas zkrátka nešel zmizet. Sakura se na mě zahleděla. A já si všiml Tsukiho. Zvedl jsem ruku na pozdrav. "Nazdar." Byl jsem trochu cítit ještě svědcenou vodou.

Upil jsem čaje a a vzal jsem si sušenku.Zanedlouho přišel Seiji a vypadal strašně.,,Zdravím" usmál jsem se.Jenze jsem ucítil ..co to bylo? Svěcená voda? Kde se tu vzala?byl by to problém kdybych na ni narazil.Precejen jsem čistokrevný démon a jen trošku by mě mohlo velmi zranitelnou nebo rovnou zabít .Polkl jsem .napil jsem se čaje a pozoroval ho jak se na nás koukal .

Sakura hned spustila a já jen protočil oči. "Prej po Hidekim chceš peníze." Opřel jsem se o zeď. "Nebudu mu tu knihu vracet jen tak. Můžu z toho aspoň něco získat." Řekl jsem. "Měl bys víc času věnovat studiu nějaké normální školy, díky tomu co studuješ do tvého pokoje můžu jen já, nezdá se ti to trochu blbé?"zakroutil jsem hlavou. "Je to tak lepší." Sakura se zamračila. "Co to z tebe vyrostlo." Povzdechla si a já se jen uchechtl. "Ještě nevyrostlo. Plánuju dokončit školu a být exorcista a teď se jdu převlíct." Zamířil jsem k sobě. "Omlouvám se za něj." Řekla Sakura.

Poslouchal jsem jejich rozhovor bylo to zajímavé ale ..jakmile řekl že studuje exorcismus tak jsem se rozkašlal a položil hrnek s čajem.odesel se převléct ,,o..on je exorcista?!" Rekl jsem trochu vyvedeny z míry..už vím co mi na tom všem nesedělo..zeď sem se bál jen pohnout aby sem se nedotkl Svěceného předmětu abych tím neukončil švů život který byl krátký .aspoň mě mohla varovat než mě sem vzala aspoň bych byl připravený. 

Sakura se na Tsukiho podívala a povzdechla si. "Pokud udělá zkoušky. Ape věř mi, jediné místo co je pro tebe nebezpečné je jeho pokoj. Ale dost si koleduje, jeho život je dost ohrožený, konec konců je to polodémon." Napila se čaje. To jsem se už vrátil a byl převlečený. Sedl jsem si taky je stolu. "Už jsme se mu to snažili vymluvit ale nechce." Řekla ještě Sakura a já se ušklíbl. "Nevymluvíte mi to. Budu si dělat co chci takže sorry." Řekl jsem a podepřel si hlavu a zahleděl se na Tsukiho. Cítil jsem z něho strach.

Trochu jsem si oddychl..,,Dobře aspoň že tak" malém sem vypustil duši ..ne počkat já nemám duši ..uchechtl jsem se.Pak zase přišel a sedl si k nám.zase sem cítil tu úzkost ..proč ? A jo ..on by mě mohl zabít!!!dival se na me a já sem ten pohled cítil,,Proč na mě tak koukáš?" Zeptal jsem se ho narovinu a koukl na nej

"Jako nesmím na tebe koukat? Mám mít zavřené oči?" Sakura mi hned dala pohlavek. "Buď slušný." Zatvářil jsem se jakoby mě to buhvijak bolelo. "Ale mami, nemůžeš mě mlátit do takové tvářičky když ji mám po tobě."  Mamka jen protočila oči. Zvedl jsem se. "Bude vadit hodně když na chvíli využiju tuhle místnost?" Řekl jsem a nečekal na odpověď.v ruce jsem už držel velkou knihu, učebnici ze školy. "Mám vyvolat nějakého démona. Nemělo by vám to vadit." Řekl jsem a začal kreslit křídou po podlaze. Pak jsem se kousl do palce a moje krev skápla na podlahu do kresby. Pokoj obalil velký mrak a já napjatě čekal. Nic se nestalo. Naštvaně jsem dupnul a vzal láhev svěcené vody. "Seru na tebe." Vyjekl jsem a vodu na podlahu vylil. Všechno zmizelo včetně vody.

Zakroutil jsem hlavou nad jeho chováním ...byl dost ..rozjančeny ..mladý ..povzdechl jsem si ale začal  vyvolávat démony...jasné vyvolávají démony když tu jeden sedí ..pomyslel jsem si svěcená voda na mě málem cakla,,Oi Oi!! Hele bacha nechci abys mě tím polil a to je nápad vyvolávat démony někde kde jeden sedí co sis myslel ? " Byla to pravda někde kde je plnohodnotný démon se jen tak další neobevi a to by měl vědět i on 

Poslouchal jsem ho. Sralo mě to. Vzal jsem mističkuna čaj a nalil do ní svěcenou vodu. Pak jsem se na něj krátce koukl a vylil mu ji do klína a sledoval jak se škvaří, tu bolest jsem si hodně uvědomoval. Já takhle skončil hodnêkrát. "Nešlo mi to už ve škole a v přítomnosti normálního démona by to jít mělo." Řekl jsem. "To bys měl vědět pro změnu ty." V tu chvíli na mě máma hodila celej kanistr se svěcenou vodou. "To tě naučí." Zíral jsem na svoje ruce ze kterých se kouřilo jako z celého mého těla. "Chápu." Zašeptal jsem a moje tělo se rozplynulo.

Ne tohle sem vážně nečekal .Vylil mi do klína svěcenou vodu .Tak strašně to bolelo palelo a všechno dohromady .. nepřestávalo to proto jsem řekl že musím jít a přemístil jsem se pryč k sobě domů .

Uplynulo pár dní  a já jsem nevilezl z baráku.Tata mě chtěl dostat na další schůzi ale já odmítl  je mi jedno jestli Satan bude zuřit ale nejdu tam .Dnes se chystala další schůze a já nikam nejdu zase....můj rozkrok byl už tak nějak...v pohodě aspoň už ho sítím a už se mi zas může postavit konečně !! To tomu Peckovi nedaruju on si to odskáče zažije něco co vzivote nezažil a už se těším jak se bude tvářit .

Uplynulo pár dní a mě vůbec netizilo svědomí, on mě hrozně naštval tak proč mu to neoplatit. Teď jsem seděl doma a koukal do počítače. Měla být další schůze ale mě se tam nechtělo. Takže jsem se rrozhodl tam prostě nejít a místo toho se flákat venku. Takže jsem sivzal mikinu a vyšel ven. Procházel jsem se ulicemi města a čučel po stáncích. Zrovna tu totiž byli nějaké ty trhy.

Jelikož ve městě byli trhy tak jsem se na ně vydal chceltel jsem si něco koupit ..a jen tak kouknout mezi lidi..vzal jsem si pohodlné kalhoty a triko.Vydal jsem se ven.prochazim se kolem všech stánku..občas jsem si prohlédl nějakou kravinkuale jen prohlédl přece nebudu mít něco co nikdy nepoužije ne? Ucítil jsem..známou vuni..nasál jsem vzduch...byl tu on..zavrčel jsem vstekle ...jestli se mi dostane pod ruce tak to špatně skončí někde v uličce určitě nebo ..domů to taky nemam daleko ..nebudu raději plašit snad ho nepotkam.Modlil jsem se za to abych ho nepotkal byl by to mazec

Zrovna jsem koukal na sochu nějakého malého panáčka s mega pérem na psaní co držel v ruce, když jsem ucítil jeho vůni. Vůni démona na kterého jsem nebyl dvakrát příjemný. A to kvůli jedné věci. Narozdíl ode mě byl až moc pěkný. Koukl jsem se na uličku a hledal ho. Během chvíle jsem ho našel. Nic jsme si nekoupil a uličkou se vydal dál tak abych ho nepotkal.

....Ucítil jsem jeho vůni..polodemona co zařídil že sem nemohl skoro chodit bolesti...rozhlédl jsem se a uvidím ho jak mizí v uličce..zavrčel jsem a vydal jsem se za ním ...uvidíme jak se mu bude líbit můj plán ..dohnal jsem ho až v postranních uličkách kde ho břichem přitlačil ke zdi,,tak tady si" zasyčel jsem na nej a přenesl jsem nás do mého domu ...on nestihl nic zareagovat a měl na rukou pouta která nepovolí ..jediné já je dokážu sundat jsou speciálně pro démony a tak se z nich polodemon nedostane,,myslel sis že to nechám jen tak? " Řekl jsem a koukám na něj chladnýma očima možná jo jen vyděsim uvidíme co s ním udělám ..ale i tak jsem se na něj koukal jakobych ho chtěl zabít .

Než jsem stihl zdrhnout, chytil mě a přitiskl ke zdi a pak se přenesl domů. K němu domů. V mžiku jsem na sobě měl pouta. Vztekle jsem zavrčel a mrskal ocasem. "Běž do háje ty patolízale!" Zařval jsem na něj. Ty pouta nešli roztrhnout. "Necháš jen tak? A co udeláš? He?!" Naklonil jsem hlavu na stranu a zasmál se.  Ale hrdinství mi asi nevydrží dlouho. Počítal jsem s tím. Musel jsem co nejrychleji zkusit únik. Kolem mého těla se rozhořeli plameny ale nic nezmohli. Sakra. Je chytrej a vzal si odolný pouta.

Uchechtl jsem se jeho snažení ..svim způsobem je roztomili..,, Patolízal,? To vážně nejsem " řekl jsem a pomalu jdu k němu chytl jsem ho za pusu a stiskl že se nemohl koukat nikam jinam než na mě ,,Ty budeš litovat chlapečku!!" Zavrčel jsem a pustil jsem ho..,,co bych s tebou mohl udělat" řekl jsem ,,Možná tě znásilnit a udělat pár krásných fotek tebe svázaného a zneužitého ...mučit tě ...nebo si s tebou užívat dokud nebudeš prosit ó to abych přestal" dal jsem pár návrhů tak aby věděl že to myslím vážně Rozepl jsem si kalhoty ..byl jsem vzrušený a to hodně a bylo to vidět..vzrušoval mě ale trest musí být ..bezeslova jsem vzal pásku přez oči aby nic neviděl roztrhl jsem mu košili a stáhl kalhoty...nedám na jeho urážky ani snahu utéct...uvidím kam až se to dostane.