Satanův zámek

"Chápu." Řekl jsem a zase vyhlédl z okna. Takže je to on. "Je to moje matka." Řekl jsem po chvíli. Podepřel jsem si hlavu a pořád koukal ven. Pak přednáška pokračovala. Teprve až skončila jsem byl nucený vrátit se domů. 

O pár dní později

Sakura Kounou se připravovala na focení. Opět měla fotit s Tsukim. Udělali všechny fotky a Sakura se na něj poté obrátila s úsměvem. "Tsuki, co bys řekl na šálek čaje u nás doma? Už dlouho bych tě k nám chtěla pozvat." Usmála se.

Zase jsme fotili už docela dlouho ale jakmile jsme skončili tak Sakura ke mě přišla a patala se mě jestli nechci k nim na čaj ,,OH..děkuju velmi rád to prijmu " usmál jsem se,,Jen se dojdu převléct " oznámil jsem a došel jsem se převléct do normálních věci .

Sakura se div nerozplývala štěstím. A pak když už byl u ní. Natěšeně se vydala k nám domů. "Myslím že doma bude jen můj starší syn. Seiji je ještě ve škole." Řekla a dorazili k domu co asi nejvíce připomínal malý zámek. Otevřela bránu a vešla dovnitř. Počkala na Tsukiho. Pak ho uvedla do jednoho z obýváků a připravila zelený čaj Matté. Dodával energii. Sedla si naproti němu a nalila čaj. "Děkuji ti že se mnou fotíš. Moc si toho vážím." Usmála se. Dala na stůl ještě nějaké sušenky. To se ale už otevřeli dveře a vešel Hideki. V ruce držel svoje brýle a ve druhé knihu. "Zdravím. Mami vítej doma." Sakura kývla a usmála se.  Vůbec nevypadala na to že by měla nějaké syny.vypadala jako středoškolačka.

Prikyvl jsem,,To nebude problém " řekl jsme byl jsem ve své normální ppodob.Dorazili jsme tam a ona mě dovedla do obivaku a připravila čaj a sušenky,,Neděkuje baví mě to a sem rád když s vámi mohu fotit ." Vykal jsem ji ale to bylo normální pak se otevřeli dveře a vešel nejspíš její syn starší syn.Jen sem kývl a napil se čaje .Neměl sem potřebu s ním mluvit byl jsem tu s ní ne za ním .maximálně tak kdyby se tu objevil Seiji s ním bych se bavil ale tenhle mi přišel nesimpatycky .

Když Hideki pochytil i jeho pozdrav, zase koukl na Sakuru. "Mami neviděla jsi Seijiho? Měl tu už být, sebral z knihovny jednu knihu, nechce ji vrátit a chce za ní zaplatit. Má ji v pokoji a tam nejdu. Konečně se mi podařilo sehnat totiž peníze abych mu ji zaplatil." Sakura na něj chvíli nechápavě zírala a pak si povzdechla. "Pak mu to řeknu kdybych ho viděla." Řekla a Hideki odešel. "Seiji je čím dál horší." Zašeptala. Dveře se zase otevřeli ale nebyl to Hideki. Vkráčel jsem do místnosti s rozcuchanými vlasy, ve školní uniformě, s mečem na zádech a tvářil se jako bych vylezl z postele. "Ahoj." Zamručel jsem. Mrskal jsem ocasem ze strany na stranu. Ocas zkrátka nešel zmizet. Sakura se na mě zahleděla. A já si všiml Tsukiho. Zvedl jsem ruku na pozdrav. "Nazdar." Byl jsem trochu cítit ještě svědcenou vodou.

Upil jsem čaje a a vzal jsem si sušenku.Zanedlouho přišel Seiji a vypadal strašně.,,Zdravím" usmál jsem se.Jenze jsem ucítil ..co to bylo? Svěcená voda? Kde se tu vzala?byl by to problém kdybych na ni narazil.Precejen jsem čistokrevný démon a jen trošku by mě mohlo velmi zranitelnou nebo rovnou zabít .Polkl jsem .napil jsem se čaje a pozoroval ho jak se na nás koukal .

Sakura hned spustila a já jen protočil oči. "Prej po Hidekim chceš peníze." Opřel jsem se o zeď. "Nebudu mu tu knihu vracet jen tak. Můžu z toho aspoň něco získat." Řekl jsem. "Měl bys víc času věnovat studiu nějaké normální školy, díky tomu co studuješ do tvého pokoje můžu jen já, nezdá se ti to trochu blbé?"zakroutil jsem hlavou. "Je to tak lepší." Sakura se zamračila. "Co to z tebe vyrostlo." Povzdechla si a já se jen uchechtl. "Ještě nevyrostlo. Plánuju dokončit školu a být exorcista a teď se jdu převlíct." Zamířil jsem k sobě. "Omlouvám se za něj." Řekla Sakura.

Poslouchal jsem jejich rozhovor bylo to zajímavé ale ..jakmile řekl že studuje exorcismus tak jsem se rozkašlal a položil hrnek s čajem.odesel se převléct ,,o..on je exorcista?!" Rekl jsem trochu vyvedeny z míry..už vím co mi na tom všem nesedělo..zeď sem se bál jen pohnout aby sem se nedotkl Svěceného předmětu abych tím neukončil švů život který byl krátký .aspoň mě mohla varovat než mě sem vzala aspoň bych byl připravený. 

Sakura se na Tsukiho podívala a povzdechla si. "Pokud udělá zkoušky. Ape věř mi, jediné místo co je pro tebe nebezpečné je jeho pokoj. Ale dost si koleduje, jeho život je dost ohrožený, konec konců je to polodémon." Napila se čaje. To jsem se už vrátil a byl převlečený. Sedl jsem si taky je stolu. "Už jsme se mu to snažili vymluvit ale nechce." Řekla ještě Sakura a já se ušklíbl. "Nevymluvíte mi to. Budu si dělat co chci takže sorry." Řekl jsem a podepřel si hlavu a zahleděl se na Tsukiho. Cítil jsem z něho strach.

Trochu jsem si oddychl..,,Dobře aspoň že tak" malém sem vypustil duši ..ne počkat já nemám duši ..uchechtl jsem se.Pak zase přišel a sedl si k nám.zase sem cítil tu úzkost ..proč ? A jo ..on by mě mohl zabít!!!dival se na me a já sem ten pohled cítil,,Proč na mě tak koukáš?" Zeptal jsem se ho narovinu a koukl na nej