Švýcarsko

Zamračil se a došel k romu klukovi a jednu mu ubalil pěstí a pak ho odhodil,popadl  Satoru za ruku a už ho tahnul pryč,ale nic cestou neříkal,kdo ví co se mu honilo hlavou,zda vztek ,nenávist nebo která emce to byla.Když došel domu tak na něj pohlédl 'Kam si chtěl jít a proč,ničeho bys tím nedocílil!

Hleděl jsem na něj až doma, otevřel jsme pusu a zase se mi spustili slzy. Zamračil jsem se. Ne už nebudu brečet. Už ne! Setřel jsem si slzy. "Jsem dole Yurio, a to ty taky. Jak jsem řekl.my dva spolu. To nejde. Nemůžeme být spolu." Řekl jsem mu a zahleděl se na jeho tvář. "Myslím že kdybych venku umrzl, bylo by to pro všechny lepší."

Zamračil se na něj a donesl mu teplou mikynu 'Tohle si vezmi na sebe a nebreč sakra,nemá cenu brečet.A proč řešíš tohle zase,proč bysmě asi spolu nemohli být je to tak že stekná znaménka se přitahují 'usadil se v křesle a narval si do puso chips'

Hleděl jsem na něj se zoufalstvím v očích. I když spolu budeme, jaký to bude mít smysl? Zabalil jsem se do jeho mikiny. "Yurio ty...máš mě aspoň trochu rád?" Zašeptal jsem a došel k němu. "Víš já...nedokážu být nahoře já jsem...prostě dole." Šeptal jsem.

Usmál se na něj a pohladil ho ve tváři 'Jistě že tě mám rád,jinak bych se za tebou nehnal a také bych tě nepřemlouval a všechno to martírium kolem ,co se tu odehrálo.Políbil ho na rty 'Vždyt já to chápu ,nemusíš mi to vysvětlovat,akorát jsem hlupák no.

Hleděl jsem na něj a nakonec sklonil hlavu. "Děkuju." Zašeptal jsem a sedl si na gauč kde jsem se zavrtal do mikiny že mi nebyl ani vidět obličej. I když spolu budeme bydlet, jaké to bude ve vztahu? Přejel jsem si prsty levé ruky po rtech kam mě právě políbil. Bude to vůbec fungovat?

Zahleděl se na něj a usadil se vedle něho a sledoval ho 'Copak je ?'podal mu kapesník 'neboj opar nebo tak něco nemám 'uchcechtl se a políbil ho znova na rty '

Pohlédl jsem na něj když byl úplně u mě. "Yurio..." zašeptal jsem. Ale to mě znova políbil. Nechal jsem se a jen ho objal a tiskl k sobě. Mikina mi spadla na ramena. 

Chtel mu mikynu zase vrátit ,ale jeho ruce nebyli volné,protože je měl podél těla a pak ho obejmul ,no a taky nic nestihl když už byl v tom objetí .Jenom se s nim líbal a otíral nosem o jeho a tváří,no podivné mazlení to bylo a taky dost podivně zíral občas na jeho krk ,možná jako mlsný pes.''Ano,Satoru jsem to já,kdo jiný ?'zeptal se zvědavě a hleděl mu do očí'co bys chtěl?

Pohlédl jsem mu do očí a jasně viděl i ten hladový výraz. Že by nejedl? "Vím že to jsi ty." Zašeptal jsem a víc ho objal. "Jestli máš hlad, můžeš, se najíst ze mě." Zašeptal jsem. "Rány se mi hojí rychle ale moji kůži můžeš prokousnout." Naklonil jsem hkavu mírně na stranu aby měl lepší přístup k mému krku a zavřel oči.

Zamračil se a nahodil podivný úškleb na rtech 'Nebudu tě jíst a kousat do tebe,není to správné a ten kdo by potřeboval jíst ,jsi tu ty.Já mohu jíst i normální jídlo i když je to chutné asi tak jako bláto a žaludek taky s toho není na křivo ale pocit jídla to dá 'políbil ho 'To je dobře že víš že jsem to já a ne třeba Yuri ..'

Satoru:

"Ale krev taky potřebuješ, vždyť jsi upír. Když nebudeš mít krev tak zemřeš." Řekl jsem a usmál se na něj. "Takže si vem mojí. Já jsem v pořádku. Je mi dobře." Zašeptal jsem a přejel si orsty po krku. "Prosím Yurio."

Satoru:

"Ale krev taky potřebuješ, vždyť jsi upír. Když nebudeš mít krev tak zemřeš." Řekl jsem a usmál se na něj. "Takže si vem mojí. Já jsem v pořádku. Je mi dobře." Zašeptal jsem a přejel si orsty po krku. "Prosím Yurio."

Usmál se na něho mile a pak posouchal to co mu říká ale to se mu až tak moc nelíbilo .Nebyl s toho nadčenž ,ale přeci jen se naklonil k jeho krku a zakusl se tama  trochju se napil a po chvilce se však odtáhl a ranku olízl aby se zatáhla a nekrvácela tak 'Hm..nevim zda to byl dorbý nápad ,ale když jsi to řekl 'konstatoval 'A opravdu ti není zle ?'políbil ho a šel si s ním sednout '

Nakonec se přecejen napil. Usmál jsem se a pohladil ho ve vlasech. "Výborně." Zašeptal jsem. Ranky se okamžitě zahojili díky samoléčícím schopnostem ghoulů. A on tomu ještě trochu pomohl. Pak jsme se k němu přitiskl a usmál se. "Můžeme chvíli jen sedět Yurio? Jsem v pořádku jen se mi trošku motá hlava."

Usmál se na něj a tedy seděl vedle něho 'No jistě že můžeme jen sedět a snad budeš v pořádku 'olízl si rty'nemáš žízen nebo tak něco ?'optal se zvědavě a také starostně '

"Jsem v pořádku nic nepotřebuju." Usmál jsem se na něj. Objal jsem ho a položil mu hlavu na rameno. "Yurio...já...opravdu tě miluji." Zašeptal jsem. Byl jsem rád že ho mám, byl jsem takhle šťastný, budu se snažit nebýt takovy pitomec.

Usmál se na něho mile 'To je dobře že jsi to takhle přijmul a konečně se probral s toho svého naštvání a histerického záchvatu,bylo to opravdu šílené tě tak vidět 'políbil ho na rty'

Jen jsem kývl, přišlo mi to hloupé všechno. Nejradši bych se šel někam zahrabat. Protože někdo jako já... jak vůbec můžu existovat? Ale políbil mě. Toho jsem využil a tiskl se k němu.

Pousmál se na něho mile a dál jej hladil  a občas jej i políbil na rty ,nechápal co se s ním zas děje,jindy by tu asi skákal půl metru vysoko ale nyní ne ,vyložil si to tak že je asi ještě naštvaný a tak se odtáhl a usadil o pár centimetru dál od něho'Promin '

Udiveně jsem se na něj koukal.nechápal jsem za co se omlouvá. "Yurio, proč? Za co se omlouváš?" Zašeptal jsme a hned byl na něj zase nalepený. "Chci se s tebou mazlit Yurio."

Pousmál se na něho 'Protože nejsem takový jak bysis přál,prostě jsem otažitý a pořád i když třeba nechtíc tu je to že něco mě táhne k Victorovi a taky se omlouvám za to že jsem pil tvoji krev a nemohl ti dát nic na oplátku 'protáhl se'

"Za to že jsi pil mou krev se neomlouvej. Já se ti sám nabízel." Řekl jsem a pak mě ovládla obrovská vlna žárlivosti. Victor. "Proč on Yurio, proč svoje srdce nemůžeš dát celé jen mě." Zašeptal jsem. "Chci tvoje rty, tvoje tělo, tebe celého." Zašeptal jsem.

Povudechl si 'Victora už znám dlouho,tak možná proto .On mi dal to kým jsem 'přitulil se'Ale jak můžeš vdět tak tu Victor není a tedy se s nikým o mě nedělíš a stejně on o mě nejeví ani trochu zájmu .

Jen jsem na něj koukal a přemýšlel, možná kdyby o něj Victor jevil zájem, byl by šťastný a já opravdu chci aby byl šťastný. Chci aby se cítil hezky, aby se cítil milovaný od osoby kterou taky miluje, možná bych měl zlomené srdce ale on bybyl šťastný a nic nebolí tolik jako neopětovaná láska. "Možná bych se mohl pokusit o to aby tě měl rád."

Uchcechtl se'Dřív bych bez rozmyslu ve své sobeckosti řekl ano,ale dnes už asi takový nejsem a tak říkám že to stejně nejde a navíc mám přece tebe.Tak co kde koho hledat ale kdybych s ním vycházel, marné by to nebylo.

Poslouchal jsem ho a pak se pousmál. "Děkuju Yurio. Tohle mi hrozně chybí. Hrozně moc. Chtěl jsem mít někoho kdo by mě měl rád. Vždycky to byl jen Toshihiro." Zašeptal jsem. Objal jsem ho a nasál jeho vůni, byl jsem rád.

Spokojeně jej objal a políbil na rty'nemáš proč mi děkovat, to bych měl já tobě.No ted už to snad bude lepší,když už znáš i své kořeny,tak bys mohl být konečně štastnější,nebo nejsi?

"Jsem rád že znám svoje rodiče ale nejsem rád že jsou to tyhle ghoulové. Nelíbí se mi to. Oni museli dokonce odejít z Tokya. Ken nafingoval svojí smrt a to je...je to špatně." Řekl jsem se sklonęnou hlavou. "Moji rodiče jsou zlí. Nejsou jako já. Ale jsem opravdu jinak rád že je znám." Řekl jsem. Pohlédl jsem na něj a víc se k němu tiskl.

Odfrkl si a zakroutil hlavou,jako by už tohle nevěděl i bez jeho slov'Já to přece věděl že z nich nekouká nic dobrého i když jsou to tvoji rodičové. proto jsem taky šel pryč a proto jsem je nemohol vystát!'uvedl to na pravou míru'Je smutné že nejsou lepší a že to sjou Ghoulové,fakt jsem čekal že to budou lidé a že s ebudou chovat trochu víc slušnějí a ne jako hulváti'hladil jej na zádech'