Švýcarsko

Poslouchal jsem ho ale jednu věc jsem pořád nechápal. "O čem to mluvíš? Žádného bratra nemám." řekl jsem dost napuřeně. "Nemám a ani jsem neměl." pak jsem odvrátil pohled. "Viděl jsem tě poprví a Yuriho jen jednou. Nepoznám rozdíl když oba vidím jen jednou." mumlal jsem. "Nechápu tě." prohlásil jsem nakonec. V tu chvíli mi zakručelo v břiše. Jo byli to dva měsíce co jsem jedlnaposledy a asi to bylo i vidět. Byl jsem víc bledý. "Život až tak nudný není." zašeptal jsem. Ty chobotnice jsem si dát nemohl, nemohl jsem to jíst. Už jen kvůli mému žaludku.

Povzdechl'já myslel že ten človękco byl furt s tebou je tvůj bratr a trenér,pokud ne tak sorry ale nnerozumím tomu.Měl bys něco sníst''řekl když zaslechl jeho břicho,přemýšlel kdy měl naposled krev ale bylo to dlouho a mohlo by mu to dělat potíže.Vytáhl s kapsy oplatku a podával mu jí'

"Je můj trenér. Jednou se objevil u nás v kavárně a řekl že by chtěl být mým trenérem." řekl jsem. "Ale já nikdy žádné sourozence neměl." sledoval jsem oplatku kterou mi podával. "Omlouvám se ale já mám na oříšky alergii." zašeptal jsrm a mírně couvl. "takže si tohle vzít nemůžu." odvrátil jsem pohled aby mi neviděl do obličeje. Tyhle výmluvy byli u mě už celkem dost obvyklé. 

Uchechtl se''tvoje chyba,je dobrá''zakousl se do oplátku a jedl''a co jíš?.Já mám alergi na česnek'

Nevěděl nic. Moje chyba, jasně. Narodit se bxla opravdu chyba. "Co jím?" odvrátil jsem pohled. "Do toho ti nic není. Nepotřrbuješ to vědwt." znovu mi zakručelo v břiše a já v obličeji ještě víc zbledl.  Zavřel jsem oči. Musel jsem se uklidnit to bylo důlržité.

Uchcechtl se'tak promin,jen jsem myslel že máš nějaké oblíbené jídlo a jestli jsem já mrzout,tak ty jsi mnohem  větší.Podívej,ve vteřině si se s andílka stal satanema  mrzoutem 'upozornil ho nebo mu to oznámil a baštil dál oplatku 'ořechy jsou dobré a zdravé pro sportovce,fajn ale když mi to říct nechceš,tak neříkej co máš rád .

"To není tak že bych neměl něco rád. Jáprodtě nemůžu mít rád jídlo. Nemám tu možnost. Všechno chutná jako sněsný odpad. Jako ten smrad ze směsného odpadu nebo zvratky." zašeptal jsem. "Není mi dopřáno ochutnat jakékoliv jídlo. Nemůžu i kdybych chtěl sebevíc." zněl jsem zklamaně a smutně zároveň. "Opravdu rád bych cokoliv ochutnal ale nemůžu." zašeptal jsem

Povzdechl si 'Rozumím ti,já sice jím ale to jídlo mi nic nedává,je to jako bych nejedl nic,to proto mohu sníst tunu jídla a pořád budu stejný a hladový .Ale jíst přece musíš'řekl mu a povzdechl si 'jíst je zábava,jedna z mála zábavných věcí i když taky utrpení !

Zahleděl jsem se na něj. "Ty jsi up8r že? Stačí ti jen krev." zašeptal jsem tiše. Tak trochu jsem to poznal. "Já jím... Lidi." zašeptal jsem zoufale. "Jeden člověk na měsíc, krev a maso, jeden celý člověk. Nejedl jsem dva měsíce. Nechci jístlidi."zašeptal jsem zoufale. "Oni mají přece nárok žít." sklonil jsenm pohled. "Ale já nic jiného nemůžu. Nevím jak co chutná."

Přikývl'chtěl jsem abys to nevěděl,ale poznal jsi to,jsem upír''přikývl a pohladil ho po tváři''to že nevíš jak něco chutná,tak neznamená že to nemůžeš jíst,já jim taky jen pro formalitu,nic mi to nedává.

 Pohladil mě po tváři, překvapeně jsem zamrkal a mírně sebou cukl. Nebxl jsem zvyklý na doteky od cizích lifí.zahleděl jsem se na něj. "Nejde o to, ja to nemůžu jíst. Ničí mi to žaludek." zašeptal jsem. "Tobě to nic nedává ale nechutná to jako zvratky a neničí ti to žaludek." zašeptal jsem.

Zamračil se'no já nevim co to dělá s mim žaludkem,popravdě je můj žaludek mrtví když se to tak vezem,takže by to v něm mělo hnít a žaludek taky .Hm a co teda budeš jíst,nějak to udělat musí jít a nemůžeš jíst zvířata ?'zeptal se zvědavě'to je taky maso a krev'

Satoru

"Už jsem zkoušel všechno ale přiroda to takhle zařídila. Musím jíst lidi Yurio." zašeptal jsem a hleděl na svoje rukavice.  "Toshihiro mi s tím pomáhá. I on je ghoul. On se snaží najít způsob protože jeho otec je poloviční ghoul. Toshihiro věří že to nějak jde ale já svoje rodiče nikdy neviděl takže nevím jak to je se mnou." zašeptal jsem.

Koukl na něj.ale on jí normální jídlo,přeci jsem ho viděl před chvilkou,takže co bys ty nemohl.Co když to chodí tak že děti ghoulu sní svoje rodiče,aby měli slílu do života,tak jako to dělá. Kudlanka s partnerem.Ale já jsem horší,když človęka nevipiju tak bude žít jako stvura a hlavně můj hlad se nedá ukojit'

"To je herectví." zašeptal jsem. "Ještě to tak dobře neovládám jako ostatní. Víš musí se přesvědčit sám sebe a vložit si to do úst a i když to chutná hnusně a chce se ti hned zvracet,  tak to spolkneš ale pak musíš co nejrychleji na záchod a vyzvracet to. Nesmíš to strávit." řekl jsem tiše. "Nikdy se mi nepodařilo to udělat. Jsem na tyhle věci prostě hotový antitalent." zašeptal jsem. "Přestaň s takovýma nesmyslama. Tohle rozhodně neděláme. Nikdy bych nesnědl jiného ghoula. A ani nikdo jiný bx to neudělal." řekl jsem dost uraženě. 

Koukl na něj 'tak to je velmi zajímavé,jsi jak bulimik ,no kdyby se někdo ptal tak tohle máš jak vímluvu a nebo že máš nemocný jícen či žaluvek,což je s části velká pravda.'povzdechl si ''Zajímalo by mě kolik lidí budeš ještě muset sníst aby se něco zlepšilo,ale dobré je na tom to,že nejsi stvura jako já,já sice lidi nejím ale když jim vemu krev,tak se mohou infikovat a stanou se z nich věčné stvury jako jsem já a to mylsím je horší než ghoul a asi taky nemáš hlad pořád jako já a zajímalo by mě co by se stalo kdybych ochutnal třeba tvojí krev,nebo jiné rasy než jsou lidé.Ještě jsem to neudělal .

"Jeden člověk za měsíc. To mám sníst ale já na to kašlu, radši hladovět než ubližovat." zašeptal jsem.  "Sensei v kavárně mi říkal že když upír ochutná jinou krev neż lidskou. Tak se na ní může stát závislý." zašeptal jsem. "Ale do ghoula se jen tak nezakousmeš. Zlomil by sis zuby. Ghoulovi může ublížit jen jiný ghoul." zašeptal jsem. "Ndbo lovci. U nás v Tokyu jsme hodně známí a tak lovci ani nrmají problém s tím nějakého ghoula zabít." zašeptal jsrm. "Ale pokud by ses napil mojí krve byla by to výhoda. Zr mě se upír stát nemůžr." pokrčil jsem rameny.

Poslouchal ho'Hm....zajímavé,to teda máte kůži jako hroch a to bych já nechtěl'uchechtl se'Naše zuby jsou tvrdé dost a dají se zatahnout a některým dorustaj'''zaškolení se''no jo lovcijsou všude,poslední íást je mazlivost.Já včich si i tvou krev dal''oblízl se'

"nemám kůži jako hroch, hrocha kousnout můžeš!" Začal jsme se okamžitě bránit, proč o mě i takhle mluví tak hnusně? Přirovnává mě k takovým věcem?!  Pak jsem se na něj zahleděl a v mých očích byla vidět nechuť a zhnusení. Opravdu tak moc chtěl moji krev. Zahleděl jsem se na svoje ruce. Nakonec jsem z kapsy vytáhl prázdnou petlahev a kapesní nožík ze speciálního železa jaká se používají na zabíjení ghoulů. Nařízl jsem si ruku a nechal krev stékat do lahve než byla plná a pak jsem ji mlčky podal Yuriovi a odvrátil pohled, trochu se mi motala hlava.

Zahleděl se na nějho vykuleně a pak vzal nůž co měl v kapse a užízl si kousek masa z ruky a podal mu ho,ránu si zavázal šátkem 'Vezmi si to "!'vzla si lahev krve'ale já to nechtěl,měla to být,sranda,promin'omluvil se mu a lehev si zkoval pod mikynu !''

Sledoval jsem ho a sklonil hlavu, jenže to jsem ucítil čerstvou krev, moje oči se okamžitě změnili, panenky zmizeli a duhovky úplně zčervenali. Bělmo zčernalo a objevili se červené žilky. Podal mi jeho maso a já si okamžitě narval maso do úst. To vypadalo asi dost hnusně. Jenže jak jsem dlouho nejedl, tak mě to snadno vyprovokovalo. Okamžitě jsem ale pocítil jak se mi obrátil žalůdek. Přitiskl jsem si dlaně na rty a odvrátil se od něj aby neviděl jak zvracím maso a žaludeční šťávy jak už jsme neměl co zvracet. Okamžitě mi začali téct slzy. Utíral jsme si je a schoval tvář do dlaní. Nepotřeboval jsem aby viděl jak brečím.

Koukl se na něj a pohladil ho po zádech 'Jsi v pořádku ?'zeptal se spíš než starostně zvědavě,nikdy neviděl nikoho tak dravého 'pokud chceš,tak si můžeš do mě kousnout,měl bych se rychle zhojit'

"Nem7žu si do tebe kousnout. Nemůžu jíst tvoje maso. Je z tebe poznat že jsi dřív býval člověkrm. Proto6e nejsi takový jako normální jídlo. Nesmrdíš. Naopak hodně voníš. Ale stejně jsem to vxzvracel." zněl jsem ještě víc nešťastně než předtím. Zahleděl jsem se na něj ghoulíma očima co vypadali dost děsivě.

Povzdechl si 'Tak nevím co pro tebe jiného udělat,já myslelže se najíš a bude ti lépe 'povzdechl 'byl by to rovnocený obchod,moje maso za tvou krev,když jsi mi jí dal a měl jsi to sníst,nikomu bys tím neublížil a tobě by snad taky bylo lépe.Člověk?,co to je ?,Na to si už nevzpomínám,jsem upír .

 "Jo bylo by mi lépe kdybych se najedl ale, tohle jíst nemůžu. Nejsi člověk takže je to špatné." řekl jsem. "Když to není lidské maso. automaticky to vyzvracím." zašeptal jsem smutně.  "Býval jsi člověk. Je to z tebe cítit." řekl jsem. Sněžení ještě zesílilo a já sklonil zahanbeně hlavu. "Jr mi to moc líto."

Povzdechl si a pohladil ho po zádech 'no tak,neboj se,někde se něco k jídlu sežene a chápu že nejsem chutný.Kdo by chtěl jíst sechlého upírá 'políbil ho na záda 'ale děkuji ti za krev a neboj,bude to dobré ,ale ted bychom měli jít od sud '

Satoru:

Pohlédl jsem na něj a zahanbeně sklopil hlavu.  "Nejsi seschlý upír. Tvoje maso je plné čerstvosti." ve chvíli kdy jsem ucítil jeho rty jsem zrudl ale to už jsme se vydali pryč. Došli jsme mezi lidi. Zůstal jsem stát uprostřed ulice a hladově se rozhlížel. "Maso..." zašeptal jsem tichounce a zahleděl se na jednu ženu, pak na muže, d8tě a stř8dal jsem to.

Podíval se na něj 'Co děláš ?,tyhle ne.Napadlo mě,co kdybys snědl někoho v nemocncici,kdo je třeba v komatu ''bylo by to podle něj mírumilovnější 'Držel ho za ruku '

Satoru:

Koukl jsem se na Yuria hladovýma očima. Jasně někdo v komatu. U nás v kavárně jsme jedli jen sebevrahy ale komat by byl možná lepší, ten co by to měl už rychld před sebou. Co by měl každou chvíli umřít. Soustředil jsem se na jeho ruku a pomalu přikývl. "Tak dobře, asi to bude lepší ale doveď mě tam prosím. Nrvím kde je nemocnice." zašeptal jsem.

Tahl ho za ruku do nemocnice kde se i s ním proplážil a řekl že jde na náštěvu k tomu a tomu a pak už se dostal na pokoj kde ležel kluk asi tak starý jako on a byl v komatu ,asi to měl mít brzy za sebou..Pohlédl na Satoru'Tady máš jídlo,toho můžeš snítst a bude to ještě milost'