Švýcarsko

Po pravdě jsem čekal kdy Touka vylítne a vrhne se na Yuria aby ho rozsápala na kusy. Ta se na něj ale tentokrát koukla jen zamračeně. Pak se koukla zase na mě. "Když jsme tam poprvé přijeli aby nám Toshihiro ukázal ten zázrak jak ti říkal, okamžitě jsme poznali že jsi náš syn. Byl to pro nás pro oba šok." Řekla. "Nevěděli jsme jak se k tobě chovat. Vyděsilo by tě kdybysme se nana tebe jen tak vrhli." Pousmála se. "A tak jsi na to přišel sám. Doufám že...se tolik nezlobíš jako tvůj kamarád."

Pomalu u toho koukání ven a marných slov která se tu vedli usínal,bylo to pro něj nudné i přesto že se tu jednalo o Satorově rodině a tom proč ho nechali jen tak na ulici,měl prostě rodin a rodiných idelek dost,nesnášel to ..Jenom to tiše poslouchal a dokonce na chjvilku usnul,musel rychle usrknout kafe aby nespal dál'Hm...ano jsem naštvaný ,ale nejsem kamarád 'vyhrkl najednou'jsme něco jiného'

Touka se na něj koukla jako na vraha. "Nejsi kamarád? Tak co teda jsi?" Řekla jedovatě. "Nezlobím se. Je toto v pořádku." Řekl jsem ale já a usmál se na ně. Ken se na mě zahleděl a usmál se. Touka mezitím vraždila pohledem Yuria aaby já se na něj zvědavě zahleděl.

Vracel jí to ještě horším pohledem,takovým co přímo zabíjí a propaluje až do morku kostí a duše ,nikdy by se nenechal zastrašit staršíma lidma jako byli tito a vubec ne ženo 'Hm..neřeknu co jsem,nic vám po tom není .Je to mezi mnou a jím 'uchcechtl se a olízl si sert,nařež usrkl kávy'

Touka se ho chystala chytit tak aby mu utrhla hlavu. Ken ji chytil za ruku a donutil zpátky sednout. Já už si myslel že ho uslyším říct něco o našem vztahu ale očividně jsem měl smůlu a tak jsem jen smutně usrkával kávy. Cítil jsem se tak prázdný, bylo mi hrozně.

Chvilku poslouchal co se tam bude povídat a pak najednou do vzduchu řekl 'Hm..náš vztah je tak silný že byste to ani nepochopili,překonává to i naše pohlavý ,takže ano jsme spolu ve vstahu .'přiznal najednou na rovinu a usrkl kafe které mu ani moc nechutnalo ,bylo hořké jako on ,začal do něho házet kostky cukru 'Kdy už pujdeme Satoru ?'věděl že sem neměl chodit,nudil se a dělal tu akorát bordel'

"Nepochopili?" Konečně se domi rozhovoru vložil Ken. "Jsme manželé a vzali jsme se z lásky, opravdu si myslíš že to nepochopíme? Počítali jsme s tím a proto jsme ho nebrali s sebou. Osm ghoulů. Ho ochrání lépe jako dva." Řekl klidným hlasem. Já sklopil hkavu a pomalu nenápadně upíjel kávu. "Za chvíli Yurio. Za chvilku už půjdeme."

Mračil se 'Je to vaše věc a nezajímáte mě,já s váma vlastně nic společného nemám ale být Satoru tak s vámi asi už nikdy nepromluvím a možná bych zvážil i možnost vámi opovrhovat'vstal a koukl na Satora'počkám na tebe venku,tohole déle nemůžu snášet'odkráčel ven kde se opřel o strom a poslouchal hudbu z mobilu ve sluchátkach'

Yurio tam očividně nehodlal být ani chvíli. Smutně jsem si ještě s rodiči promluvil a potom vstal a vydal se ven. "Yurio?" Pohlédl jsem na něj a došel k němu. "Máš něco proti nim? Udělali ti něco špatného? Řekni mi to Yurio." Zašeptal jsem a jemně ho pohladil po tváři.

Zahleděl se na něj když přišel 'Neudělali,jen ta ženská se mi nelíbí a to že si prostě jak koliv ospravedlní to co nejde,přeci kdyby si každý jen tak odložil dítě,kde by ten svět ted byl .'kroutil hlavou a kopal do stromu'Oni mě nesnáší ,tak co bych mohl asi já mít proti nim.