Švýcarsko

"Rozromilé..." zamumlal jsem a c8til se jako věc co by neměla existovat. Pravda byla že moje roztomilost byla veliká a to ebylo dobře. "Jasně Yuri. Taky tam bydlím já to bude taky ten důvos." zašeptal jsem vzápětí. "A asi tě i rozčiluju tím jak vypadám že?" zašeptal jsem a smutnw hleděl do kafe.

Uchcechtl se 'Ty mi nevadíě tak se hned nečerti a nerhmouti,ty se mi naopak docela líbíš..Jsi roztomilý ale svím způsobem i děsivý a mě podobný 'pohladil ho na ruce'nemám rád tlusté lidi,takže když nějakého vidím,tak mě to naštve .

Zahleděl jsem se na něj a pak se pousmál. "Ani nevím zda mám děkovat." zašeptal jsem. "Ale i tak děkuji. Ale stejně se ti pohled na mě jak jím nemůže zdát jiný než osporný. Protože zkrátka já odporný jsem a za to se moc omlouvám. Nechci ale nejde to." zašeptal jsem smutně. 

Povzdechl si 'hele nemluv za mě,nevíš co si já myslím.Je to asi stejné jako když někdo saje druhým krev,myslím že to asi také je pro jiné hnusné a nepřijatelné,takže to ber tak že jsem někdo kdo je ti podobný a chápe to ,neříkám že je to krásné nebo něco ale toleruji to a příjmám to tak jak to je ,neděkuj mi za nic .'usmál se'no co chceš dělat ted?'

Zahleděl jsem se na něj skoro překvapenýma očima. "Jsem  rád že jsi mi to takhle 4ekl." zašeptal jsem a pohladil ho po ruce kterou jsem vzápětí stiskl. Dopil jsem kafe a hrneček postavil na stůl. "Děkuju ti ale stejně." usmál jsem se na ně. "Děkuji ti že jsi mě políbil a tím zbavil alespoň na chvíli onoho netvora ve mě."

Uchcechtl se nad tím 'No omlouvám se ale víš byl si první člověk kterého jsem políbil 'začervenal se trochu a zavrtěl hlavou aby se probral s té představy'Ale víš já vlastně nic neudělal,to ty jsi se probral svoíí vůlí,jsi silný jen o tom ještě nevíš a dokážeš to ovládnout i když se ti to tak ted možná nezdá ,ale vím o čem mluvím také jsem si tím prošel i když ty to máš horší ale tohle znám,

"Proč se omlouváš, neomlouvej se. Vždyť jsem moc rád. Mohl bych ublížit někomu dalšímu pokud bych se neuklidnil." zašeptal jsem. "Víš dřív u nás v Tokyu jsem byl známý jako požírač. Jedl jsem všechny a vraždil protože mě to bavilo a líbilo se mi to."  zašeptal jsem smutně. "Nakonec mě chytili a zachránil mě až Toshihiro."

Povzdechl si a sklopil zrak 'Hm..to se někdy stává ale netrap se tím už.Lidé udělajé stvůru ze všech kterým nerozumí a nebo nechtějí .No mě se taky lidi báli říkali že jsem Satan co vypadá jako anděl ,na pohled krásný a uvnitř žhavý,ledový a ničivý .'pohladil ho po rameni 'dobrá tedy a já asi ted půjdu spát,měl bys také 'vydal se do ložnice'dobrou noc.

Hleděl jsem za ním jak šel do ložnice a zamyslel se. Ale já zkrátka zrůda byl. Ať jsem chtěl nebo ne. A on to nemohl nijak ovlivnit. Sklonil jsem smutně hlavu a zavřel na chvíli oči. Lehl jsem si na gauč a tam dál přemýšlel a nakonec usnul. Byl jsem unavený a tak to bylo tím.

Za chvilku si šel pro pití a když viděl že spí,tak jej přikryl dekou.Rychle si ohřál svou lahev krve a ve svém pokoji kde  si lehl do postele jí hltavě pil dokud nebyla prázdná a on sytý.Pak tančila  trénoval nohy'