Temné uličky Tokya

necitil sem ze me vzal a položil do postele ...ja když sem se vzbudil motala se mi hlava a ja sem se pomalu sedl...bylo to divne..muj pokoj byl prosvětleny sluncem...koukl sem se..bylo tam okno..celi pokoj..byl jiný..pak sem ale uvidel Seijiho nazemi a kouřilo se z nej...a uvidel sem i nlahvičku od svecene vodya,,Seiji?Cos to udelal...vždyt sis ubližil řekl sem a hne dbyl u nej a sviral ho v naruči...,,Měls to nechat ja bych to pak....smil"rekl sem a dal ho sviral

"Já jen... Nrchtěl abys spal v takové... Místnosti." zašeptal jsem když se prpbral a vrhl se ke mě. "Kromě toho svěcená voda by nefungovala k zadržování démonů kdyby to neudělal exorcista." usmál jsem se na něj. Objal jsem ho a tiše vydechl. "Přejde to. Svěcená voda tak hrozná není. Kromě toho je to jen málo. Horší by byl třeba kýbl svěcené vody." zašeptal jsem. Jeho náruč byla příjemná a já ji nutně potřebocal. Zavřel jsem oči a pousmál se. "Je to příjemné když mě objímáš." usmál jsem se. Pomalu se ze mě kouřit přestalo. 

Zachvili se z nej už nekouřilo a ja sem si oddechl,,Nedes me ...a taky....uz mi nikdy nerikej at natebe zapomenu..." rekl sem a sam ho polozil npostel...Stoupl sem si a protahl sem se...moje obleceni bylo špinave a tak sem si sundal kočili i bundu.byl sem ted do pul tela nahy a ze skrinsem si vyndal ciste blou košili a černou vestu ktomu .Bylo mi jedno ze vlastne ted muze kdokoli z moji rodiny prijit a ja bl polonahy..veci sem polozil na postel 

Položil mě na postel a já se hned posadil. Nechtěl jsem ležet. Slefoval jsem ho a hned jak se svlékl jsem odvrátil tvář. Hledql jsem z okna. Koukal jsem všude možně jen ne na něj. Nestyděl se převlékat se přede mnou to já bych neudělal. Miloval jsem ho a tak bych se celkem hodně styděl. Hlavně jak teď bych se na něj koukl, jeho nahé tělo, bylo až moc hezké. Vzrušil bych se během chvíle.  A to by přece bylo špatně. Bxli jsme u něj v pokoji. A on, natáhl jsem se a tiskl se k němu. "Tvoje kůže má už normální teplotu." pousmál jsem se.

 Objal me a ja nsone nemel jeste ani kośili,Vsiml sem si je to dinpvny mit zase normalni teplotu" reklem pak kdyz. Pustil vzal sem si kosili s kratkym rukavem a vestu..nic mi neuzakryvalo zjizvene ruce..oak sem se otocil ke dveřim,,Seiji prosim..pojd semnou nechci tam jit sám...treba mi neodpustili uplne ...ani kdyz sem je nechal oživit a ani kdyz sem somluvil" rekl sem tise a zoufale a natahl knemu rulu...a mirne. Sem se alepousmál,,Prosim ..chci jit jen stebou"

Po chvíli jsem ho pustil a on se oblékl. Já jsem se usmál. Natáhl ke mě ruku a já ho za ní okamžitě chytl. "Rád s tebou půjdu. Zvlášť když chceš jít jen se mnou." usmál jsem se. "Když tam půjdu s tebou neublíží ti. Ale i kdybys tam šel sám. Tak ti taky nic neublíží." zašeptal jsrm. "Jsou přece tvoje rodina. Miluju tě." usmál jsem se s mírně růžovými tvářemi.  "Ten úsměv ti sluší." zavrtěl jsem spokojeně ocasem a pohladil ho po ruce. Propletl jsem si s ním prsty a natiskl se na jeho tělo. 

Usmal sem se ještjedmou,,Diky tobe se usmívám..zmenils mě " rekl sem a pak sem i s nim po boku vyšel z pokoje ven..sel sem chvili chodbou...Seijiho sem mel vedle sebe a drzel ho za ruku a Esli mi zase lezel na rameni...jakoby nic..Ve spolecencke mistnosti byli všichni .Ja sem se zastavil u dvrí a nedokazal nic říct a to na me vsichni koukali...nic mi nevišlo z úst jen em nasucho polkl ..byl sem desne nervozni..otec vzdy vypadal tak prisne a ja vedel proc sem se ho i tenkrat bál kdyz se mračil...matka zase vypadala vzdy tak vycita a smutne...braska a sestricka i kdyz byli o rok starsi si radi hrali a ....bráska starši ten...byl vzdy semnou ...i kdyz sem na nej byl hnusný...a treba mu jako malí ublizoval..vzdy byl semnou...a ja sem byl posedli a niceho sem si nevsimal...ja sem tupec.

Zastavili jsme se uprostřed dveří. Zahleděl jsem se na něj. Byl nervózní a bylo to vidět. "Notak neboj se. Je to v pořádku. Jen jim hezky řekni co máš na srdci Drí. Pověz jim to." udmál jsem se na něj a popostrčil ho k nim dovnitř. Jrho matka si ho změřila přísným pohlefem ale ten se zjemnil. "Mysli na mou lásku to ti dá sílu Drí." zašeptal jsem a jemně se na něj usmál. Sledoval jsem jeho rodinu. Jeho dva starší sourozenci seděli blízko ssbe a drželi se za ruce a jeho nejstarší bratr co mu byl tak podobný seděl sám v křesle a sledoval nás docela ublíženě. Jeho oteczase přísně. "tak do toho."

Vsechny sem si prohlidl ...zase to byli oni jako pred tim..zhluboka semprkrat vydechl a pak sem spustil,,Vím....ze sem..vám vsem ..ublízil...oze semyl odmala...divny..nnebl s ...dobrý..syn ...vsechno co sem delal bylo...špatne a ..ted si to uvedomuju...uvedomil sem si to...ale jen diky tomu zeme našel ...Seiji....on me zbavil toho"prokletí" proto sem si vspomel na vás...a ...potom ldyz ste mi zmizely pred ocima....rekl sem si..ze to neni pravda..ze vas zase dostanu zpadky...i kdybyste me...uz nepryjmuli za sveho...syna....ani si nepamatuju...jake je nase prave prijmeni...pouzivam falešne...chci abyste zili....klidne i bezemě...ale pral sem si abyste zasežili....chtel sem vam vratit to co sem vam vzal" rekl sem a pak sklonim hlavu a koukam do země...Esli neco zasyčel a zase odlzl pryč...za mim bratrem....ten ale vypadal ze se hadu taky vůbec nebojí...byl proste jako já.b 

Sledoval jsem jeho rodiče a sourozence.  "Samozřejmě že v tobě stále visím svého syna." řrkla najednou žena. "Mám tě ráda i teď. Byla tvoje svobodná vůle sem nít. A taky nás dostat z vězení vládce pekel i když teď jsme ve společnosti něčeho podobného." než jsem stačil otevřít pusu a brámit se, začal mluvit i jeho otec. "Já souhlasím s tvou matkou. Navíc s tebou rádi budeme žít. No mělo nás napadnout povolat vymítače už předtím ale našel si tě sám což je taky dobré. No ale jestli chceš žít s ním nebudeme ti v tom bránit." povzdechl si. Jeho starší bratr zadumaně hleděl na hada. "Já se k tomu vyjádřil. Řekl jsem hodně štěstí." zašeptal a pohlédl na nás. "Já chci svého brášku." řekla dívka a usmála se na Drakeho. "Ano já taky." doplnil ji chlapec. "Já asi půjdu abych vám nep4ekážel." zašeptal jsem k Drakemu.