Temné uličky Tokya

Drake

Jednou se dotoho vložil Seiji a muj bratr me pustil...podal mi sklenici a rekl ze chce moji krev...jasne...moje krev byla ve vsech ohledech zvláštní a speciální...polozil sem sklenici na malí stolek a vytahl z kapsi malí kapesní nůz obyčejný...podival sem se n oba dva udelal prvni řez nvolne misto na zápěstí..bolestem citil ale ne tak moc ...viřízl sem si tam písmeno B jako bráska abych vedel proc sem si zase ubližoval...uz tak moje telo bylo plne jizev jedna navíc me nemohla zabít...kdyz byla sklenice plná rana uz sama odsebe krvacet prestavala ale me se motala hlava i kdyz se mi krev obnovovala rychle ted sem vydal moc krve najednou .Oprel sem se o zed a zhluboka dychal byl sem dezorientovaný a tak sem se radeji drzel u steny a vsechno se semnou točilo.

Sledoval jdem ho a sotva naplnil sklenici a jeho bratr spokojeně prohlásilže je to v pořádku. Jsem se k Drakemu vrhl a sevřel mu ruku. Moje dlaně bíle zazářili a rána se mu zahojila a zůstala jen jizva. "Drake." zašeptal jsem toufale a málem se rozplakal. Byl tak malátný. Sevřel jsem ho v obejmutí a hlídal ho dokud se nebyl schopný postavit sám. "Drake jsi v pořádku? Nebolí to moc?" zašeptal jsem zoufale. Bál jsem se o něj. A to opravdu hodně jsem se o něj bál. Prosil jsem boha aby byl v pořádku a hladil ho po rukou. Tvářil jsem se jako bych měl každou chvíli unřít.

Drake

Ucitil sem jeho ruce a jak se mi rána zacelila...nevim jak dlouho to trvalo ale postavil sem se sám a rozhlidl se kolem...jo byl sem uz v pohodě,,Nebolí...bolest skoro necítim...posledni bolest byla...jak s te zachranil ..ve sklepě" zašeptal sem a byl sem rad ze muj bratr neví ze sem ja samznasilnoval lidi a ze sem byl i ja znasilnen...ba coi víc pak tu byl i sex z prave lasky se Seijim ../asi by se mu to nel8bilo,,Neboli to opravdu..jen se mi točila hlava" rekl em apodival se smutn3 na Somu . 

"Jdeme pryč." řekl jsem okamžitě. "Děkuju ti Drake. Vážím si toho co jsi midal a slibuju že tvou krev na nic špatného nepoužiju." usmál se a já už táhl Drakeho ven. "Zase přijďte volala za námi jeho matka."  sotva jsme byli za hranicí jejich zahrady tak jsem se na Drakeho vrhl a sevřel ho v náručí. "Já se o tebe tak bál. Přišel jsi o tolik krve a navíc  jsi tak trpěl. Je to taky moje vina. Odpusť mi to prosím. Uvařím ti něco dobrého abys mi odpustil." zašeptal jsem. Potřeboval jsem si ho nějak nějak dostat k tělu. "Odpustíš mi to?" zašeptaljsem.

Drake

Zachvili m už Seiji tahl pryč...stejne by me zajimalo na co tu krev chtel...nebyl nejaky ..upír či co ....no v tom spechu sem si ani nevsim ze Esli zustal v dom3 a to uz se plazil k Somovi a vylezl mu na ruku...otrel smu o tvář ...divneto chování hada co toto delal jen mě ...a bratra videl poprve ..jakoby to proste vse nebylajen nahoda ..jakobyesli znal meho bratra ale jak? Vsak to byl had ....Za bránou me Seiji objal dost pevne ,,Neni to tvoje chyba...neni tys nic neudelal za nic nemuzes a ..ted pojd neco se ti slibil..taky to dodržim" rekl sem a uz sem s nim sel smer jeho dům.

Nechal jsem se jím táhnout k nám domů a vypadal už mnohem spokojeněji. Jejich sídlo se mi nelíbilo. Připadalo mi to tam jako u upírů. "Drí. Nechci abys mě za to nesnášel ale mě se tvoje rodina nelíbí, jak byli mrtví tak jsou teď jiní. Jsou bledí a oni mě děsí. Omlouvám se Drí." zašeptal jsem a hlas se mi třásl. "Omlouvám se za to ale oni mi opravdu nedělají dobře. Teď jsem venku a je mi líp tam to vypadalo." začal jsem nabírat a nakonec se rozbrečel. "Omlouvám se. Jsem tak strašny. Jsem strašpytel. Je mi to tak líto. Ale já se jich bojím."

Cestou sem ho poslouchal a pak sem se zastavil a otocil se na nj..vzal sem jho tvá4 do rukou,,Nebreč..chapu te.....ale..jediny kdo sezmenil je Soma on szmenil hodne...abych rekl pravdu...takhle nejalk se silenstvi zezacatku projevovalo u m3..." rekl sem ,,Ale ...matka a otec takovi li..chovani a tak jen maj bledsi kuži a sourozenci..oni sou vzdy spolu nepousti se...nikdy se neopusti ...pravda je ze ja mam strach...ze Somi ...ale slybil sem ze zanima budu chodit...tak budu.." rekl sem a utru mu slzy,,Vim zmas ome strach ale..pokud se ti tam nelibi nemusis semnou tam chodit..nechci abys byl ve stresu..ted je to jedno a pod ...protoze te ceka to co sem slíbil a taky by se mohlo stat ze z toho nic nebude"

"Ale on není posedlý. Žádný viditelný démon u něj nebxl leda by bxl neviditelný a takový druh démona je jen jeden a ten už dlouhou dobu neexidtuje." řekl jsem. "Tvoji sourozenci. Jsou dvojčata proto jsou stále spolu. A dvojčata jsou nejbíc děsivý." řekl jsem. "Budu tam chodit s tebou. Bojím se že to v tobě otevřou. Že mi tě vezmou a to nikdy nedovolím." řekl jsem zoufale. "Dobře. Rád si to slíbené přání nrchám jrn pro sebe." zašeptal jsem a pomalu ho následoval. Čím dál bylo jejich panství tím víc jsem si připadal klidný a jakoby v pohodě. 

Prikyvl se a tahl ho proste pryč,,Mozna sou desivi ale...nato ze sou o rok starsi ...sou jakoby byli mladší" rekl sem ..bala to zamotana věta..Zachvili sme byli pred jeho domem a o dalsich par minut v jehopokoji.Usmal sem se a pomalu zavrel dveře,,Tak..mame soukromi a ja sem ti neco slíbil" rekl sem a byl uz u nej a vášnive ho políbil.tak..proste sem mu chtel zvse podekovat necim mooooc přijemnym .Libal se ho a osahaval uplne všude po ťele.,,to je jen zacatek" zaseptal sem a znovu ho začnu líbat.

Spokojeně jsem ho sledoval a už se těšil na dáreček za to že jsem byl s jeho rodinou. Oni byli děsivý. Hodně děsivý. Ale Drake byl teď jiný a co v8c. Drake byl můj a já ho měl strašně rád. Miloval jsem ho z celého svého srdce. To se na mě ale najednou úplně přisál jako pijavice a ja překvapeně zamrkal než jsem si připadal opravdu zase spokojdný. Navíc třeba teď ndbude s přípravou tak nedočkavý. Ale já moc chtěl zase jeho tělo aby splynulo s tím mým. S polibky jsem ho napodobil. Ta vášnivost byla tak př8jemná a u mě v pokoji jsem si připadal tak hezky. Jako bych z ledu přešel na slunce.