Temné uličky Tokya

"Zachránil...chtěl jsem ti hrozně moc pomoct." zašeptal jsem. "Chtěl jsem tě zachránit." jeli jsme několik zastávek než autobus zastavil na konečné. Spokojeně jssm vystoupil. Pohlédl jsem an Drakeho a pak ho vedl lesem až na velikou louku. "Sleduj Drake. Tahle krajina. Je tak krásná. A támhle je čajovna." ukázal jsem na menší kopeček kde byla zahrádka plná okrasných květil a domeček se skleněnými zdmy. 

usmal sem se,,Já vím ...i když si nemusel mohl si mě nechat..udělal si to a ja sem ti vděčný..diky tobě mam zase rodinu ale takovou která mi odpustila a hlavně mám tebe..to je nejduležitější" vzal sem ho za ruku a šli sme lesem až na nějakou louku..byla krásná ,,Je to tu moc krásné" řekl sem .Vydali sme se pomalu tedy  k čajovně ..nechapal sem proč je čajovna zrovna uprostřed lesa na louce ale asi to mělo svuj význam a tak sem to neřešil.,,Máš to tady rád? " zeptal sem se abych veděl aspon neco o tom jaká místa rad navštěvuje

Jen jsem se na něj šťstně usmál. "Musel jsem z tebe vyhnat démona." zašeptal jsem. "Víš ta čajovna dřív byla opuštěná a stala se místem démonů. No a pak když je exorcisti vyhnali stala se z toho místa čajovna. A tam chodí exorcisti si užít čaj. Je to tam hrozně hezké." usmál jsem se na něj jako andílek. "Mám to tady moc rád. Miluji přírodu tak moc." sladce jsem se znovu usmál. Byl jsem tak rád. Tak spokojený sám se sebou. 

//jukni na skype prosím

,Já vím ..i když si me ani neznal ...sem rad zue si to udelal protože si ted uvědomuju zpoustu věcí" usmal sem se a šli sme ruku v ruce,,Tady je  hezky to máš pravdu..normalne me p4iroda nelakala ale ted..no líbí se mi." čajovna vypadala opravdu hezky ,,Takže tam jsou jen exorcisti?A ja budu asi jediny obyčejny člověk tam" řekl sem

"Ale Drí. Ta čajovna je přístupná pro veřejnost." zasmál jsem se. "To víš že je i čajovna pro exorcisty přímo ale sem chodí všivhni. Minule tu byl i jeden hrabě." uculil jsem se. Pak jsem už otevřel skleněné dveře. "Zdravím!" Řekl jsem nadšeněřekl jsem a otočili se ke mě hlavy všech v místnosti. "Čau Seiji!" řekl jeden číšník. "Pokud vím brigáda ti jestě nezačala." řekl a zasmál se. "Jsem tu jako host." řekl jsem jen a sedl si k jednomu stolu společně s Drakem. "Něco si vyber." usmál jsem se na něj.

,,Tak se mi nesmej no...neznam tou uplne tak dobře " zasmal em se myslel sem to ze srandy...Vešli sme dovnitř a Seijiho zdravil barman...ja sem nikoho neznal a proto sem mlčel byl sem rad že ted usebe nemam demona 6adnyho teda doufal sem v to .,,No spiše bych byl rad kdybys mi neco vybral ty.." čaj sem moc nepil a tak sem ani nevedel ktery je dobrý a který ne

"Dobře vyberu." zašeptal jsem a začal pročítat lístek. Nakonec jsem si k sobě zavolal číšníka. "Vezmeme si dvakrát Mumbaj. K tomu dvakrát japonskou směs a pitu. Jednu s kozím sýrem a jednu zeleninovou." řekl jsem a sladce se usmál. Číšník se trochu začervenal, kývl a zmizel za barem. "Bude to trvat zhruba tak půl hodinky." řekl jsem a usmál se na něj. 

Přikyvl sem ,,Tomu ty rozumiš vyc než já.Ja čaje nikdy moc nepil..proto se v tom neviznam.Popravde..nepil sem skoro nic Jen občas ale to je jedno." usmal sem se .Rozhlidl sem se kolem..bylo tu skoro plno a vsichni koukali bud na me nebo na Seijiho .Kdyz koukali na me tak sem se citil hrozne .Ale kdyz koukali na Seijiho tak sem byl trochu nastvany a žarlil sem.

Seiji:

"Já mám čaje moc rád." usmál jsem se na  Drakeho. "Od malička jsem je miloval. I když ne všechny byli tak dobré." nervózně jsem se zasmál. "Uvolni se Drí a těch pohledů si nevšímej." usmál jsem se. Stiskl jsem mu ruku. "Jsem tu já tak koukej na mě." řekl jsem a usmál se. "Ano Drake? Notak opravdu ti za tohle nestojí."

Usmal sem se a přikyvl..,,Proste ...nelibi se mi jak na nas koukaj...vym ze nevypadam nejlip ale ..." povzdechl dem si a zakroutil hlavou,, To je jedno...sem jiny a proto na me tak ziraj...s tim sem se smiřil už davno "