Temné uličky Tokya

"Těší mě. Já jsem Darren Kounou. Seijiho otec a démon." usmál se. Se všemi jednal tak p4íjemně. Vždycky jsem si říkal proč se mnou ne.  Jen někdy. Možná byl jen naštvaný že jsem většinu věcí zdědil po strejdovi a ne po něm. Ještě když jsem byl malý. Když jsem se narodil. Mojí modrou magii zapečetili do meče. Můj táta a Satan říkali že není dobré abych byl obklopený neustále modrými plameny. Táta mi podal kříž a jak jsem si všiml. Dával si pozor aby se ho nedotkl. Pověsil jsem si ho na krk. "Vím že chxeš zabít Hidekiho ale mohl jsi ho zabít normálně. "Tak to není. Já chci být exorcista. Chci očistit tenhle svět od zla a já nechci být zlý. Ale Souji on.. Já chci být jen opravdu užitečný. Tati jsem exorcista a budu" pohlédl jsem na něj a pak se zvedl a tiše  se na něj zahleěl.

Prikyvnu.Nehodlal sem dal mluvit a  sem chtel pryč.Esli odeme zas odlzl a tentokrat vylezl o chlapa a ja sem zase malem vybouchl...Zacal sem zhluboka dychat a uprel sem vykulene oči na hada a na chlapka...zase za4ili..moje oči.,,E..Esli !" rekl sem tiše .Jo on byl moje jedina slabost a delal mi to schvalne.Jenze i kdybych ted zautočil mel bych smulu..porazil by mě .Ani sem nemel dýky ktere sem ani nemohl najit..mevedel sem kde sou.vsechno bylo špatne a ja sem se citil jak ve sveraci kazajce..àilenec v psichárně kam sem vlastne pat4il..zabijim pro radost a nic vic.Ale ted sem byl poprvi za zivot ...upln mimo.

Prudce jsem vylezl z postele a chystal se vytáhnout meč. "Seiji dost. Nepoužívej na něj Satanovu moc." zamrkal jsem ve znamení zmatení a nechápavě se koukl na svého otce. "Ale tati on." začal jsem ale jako obvykle mě přerzšil. "To stačí Seiji. On jen potřebujeněkoho kdo by z něj udělal hodněhho kluka. A já to nejsem konec konxů moje postavení." řekl a já se zahleděl na Drakeho. Došel jsem k němu. "Drake ty. Potřebuješ někoho. Táta má pravdu. Nemůžeš mi odmlouvat. Prosím. Dovol mi ti alespoň zkusit pomoct. Chci ti pomoct." zašeptal jsem. "Sám jsem si tenhle život nevybral ale vím že jde udělat abys byl lepší. Aby ta tvoje stránka i odešla. Nebo tak něco. Ty někde uvnitř nejsi šílenec. Jen jsi spoután svou vlastní minulostí." zašeptal jsem a hleděl na něj klidnýma laskavýma očima. 

NNechte sem zautočit ani sem nemel čim..jen sem sedel a koukal na Esli,,E..esli p..od sem" rekl sem a bylo videt ze mi de jen o meho hada...on byl jediny kdo semnou byl ty leta zavreny v pokoji.A ..ted vratilo se mi to...poprvi se mi to vratilo,,Ne!! Ne ja nechci...nechci byt zav4ený..pustte me!! " zarval sem a schoulil se do llubyčka,,Pustte me ven!! Tati ja te zabijuu!!! "Řval s a bbyo jedno ze otec i cwla rodina byli už pi smrti .Tohle se mi jen vratilo z dětství,,Nejsem..ja nejsem šílený" opakoval sem a rikal ze je zabiju celou svoji rodinu zabiju...zavreli me a nepustili .. To se opakoval nic vic .Esli zasyčel tomu muzi do ucha i kdyz si nejsem jisty jestli rozumi:Minulost se vrací to zasyčel .

Zatímco já se na něj zahleděl a nakonec si k němu sedl na postel. Chxtl jsem ho za ramena. "Tady nejsi zavřený! Máš tu světlo. Máš tu příjemné prostředí a co víc. Jsou tu i lidé kteří jsou tu s tebou. Nejsi tady zavřený. "Šeptal jsem k němu. "Vedeš si dobře Seiji." usmál se táta. "On potřebuje něčí lásku takže... A neuvědomuje si to. On opravdu není v hloubi duše šílenec. Hleděl jsem na tátuse zamyšlenou tváří. Než jsem se obrátil zpět na něj. "Poslouchej Drake. Ty jsi živý tvor a nemůžeš být zavřený v minulosti." zašeptal jsem. To se otevřelidveře a vešel brýlatý vysoký kluk. "Čus Seiji. Tati tady máš ty knihy." Hideki podal tátovi nějaké knihy. "Furt nechápu proč ho máš zařazenýho do vraždících psychopatů. To ale není moje věc no. To je všechno co jsi chtěl. Tak já jdu." odešel. Táta otevřel knihu a chvíli v ní četl. Byli to informace o Drakeovi. "Aha chápu." řekl nakonec. "D pak cosi zasyčel na hada. Nerozuměl jsem tomu. "Řekni tomu klukovi ať poslouchá mého syna. Je to jeho naděje. Myslím že i ty to víš. On potřebuje něčí lásku a Seiji mu ji dá." usmál se.

Furt se serzel za hlavu a opakoval si ze nejsem silenec jak o me vsichni tvrdili..Ale ja jim častečne byl.Neposlouchal sem ho proto sem sneuklidnoval.Esli jen zase zasyčel a slezl ke mě na postel.prolezl kolem  Seijiho. Rovnou keme.Rikal at se proberu ale ja nekomunykoval tak me probral jim typickym zpusobem.Zakousl se mi opet do ruky a ja vyjekl.Bolelo to a palilo jako vždy.Sam sem nechapal jakto zna tak prutkej jed mam imunitu anezabije me to.Zase mi zazářili oči a ja sem se zaměřil jen na hada.On syčel a tym mi rikal to co mu rekl muž. Sam sem zasyčel,,Nepotřebuju niči pomoc ja sem sam n stebou nikoho nepotrebuju" bylo mi jasne ze Esli neni jediny kdo mi rozumi .Esli za vytahl do vyše mich oči a zasyčel dost ošklivou vyhružku kterou radeji nebudu ani rozvádet a  ja sem byl radši už sticha.Vylezl mi na ramena a otrel se hlavou o mou tvář.Ja sem ho jen pohladil kobyspredchvili nic nestalo a ja byl uplne v pohodě.Upravil sem si vlasy a prohledl si sve ostre"Drapy" nabarvene na černo .

"Jo to si myslíš ty." proglásil táta. Zvedl jsem se . "Rád bych řekl že tu s váma zůstanu, ale na tohle já nemám nervy". Řekl jsem a chystal se odejít jenže mi něco skočilo na hlavu vztekle to vrčelo a švihalo ocasy. Zamrkal jsem sa sundal si to něco z hlavy. Byl to kocour černé barvy s rozdvojeným ocasem. Rozhodně se mu nelíbila thle návštěva. "Ale notak Kaede." podrbal jsem ho mezi ušima. "Už se mu rozdvojil ocas a to je super ne?" řekl jtáta a já se jen pousmál. "Jdu do knihovny za Hidekim." řekl jsem a vzápětí zmizel cenku. Táta se podíval na Drakeho. "Chápu tě. Už jen kvůli tomu že jsi zabil tolik lidí. A taky kvůli tomu, že si myslíš že nikoho nepotřebuješ ale to není pravda. Každý někoho potřebuje." usmál se na něj.

Podivalem sna jeho otce kdyz podešel Seiji,,Já mám Esli...on je ten koho potrebuju.On byl semnou ..ty roky zamčeny v pokoji on je muj přitel" rekl sem a vstal z postele.Nehodlalem tu uz být.Rozhledl sem se,,Nepotrebuju nikoho...Kde ...sou moje Dýky?" zeptal sem se.Moje ostre zuby byloi dost videt a ja sem obcas prenišlel proc je tak mam .,,Me baví zabíjet...Odmala ...nenecham toho at se to ostatnim libi nebo n" reknu a zadivam se mu poprvi do oči svíma zelenýma zářivíma co normalnim lidem nahani hruzu al jemu urcite ne .

"On je had. Chápu žre jsi na něj navyklý.Myslíš si že já byl lepší? Jsem dvojče vládce pekel. Krále d3monů, byl jsem na toom podobně. " usmál se a zahleděl se na něj. "Tvoje dýky byli zabaveny exekucí démonů na vyšetření, vratí ti je nejdřív za týden." nakonec vstal, došel k němu, chytil ho za ruku a natiskl ho na zeď. Jemu obyčejný jed nic něudělal a samotný Drake byl proti němu jako šváb kterého by mohl zabít během sekundy kdyby chtěl. "Jak myslíš že mi bylo když se narodil Seiji? Úplný opak svého staršího bratra! Hideki je jiný. A Seiji když se narodil mojí manželce, byl obklopený Satanovými plameny. Povolal jsem svého bratra a  spolu jeho moc zapečetili ale on se i tak s nikým nebavil. A aby toho nebylo málo. Nakonec ho Hideki napadl. A víš jaké to bylo když mi Seiji oznámil že bude studovat exorcismus? Syn démona se chce stát vymítačem." zavrčel mu do obličeje. "Poslouchej hošánku. Seiji je milý a citlivý kluk. Nemá žád é kamarády kromě toho černého kocoura. Mohl bys mu alespoň dělat kamaráda do doby než ti přijdou dýky ne?" nebyla to otázka. "Ten kluk si zaslouží znát přátelství. Je to můj syn. Chci pro něj to nejlepší!"

MMluil na me a pak rekl ze moje dyky mi zabavili..To byl pro me hrozna zprava,,Co?? Proč? " reklem alpak uz me namackl nazed.Nebal sem se vypadal sem totaln nezaujate a Esli byl klidny..on vedel ze  proti nemu nemel sanci,,Muj otec me zamkl do pokoje v šesti letech do patnacti.Zacalo moje zabijeni a jak ma vrah jako sem ja byt neci..pri..pritel?! " rekl sem syčivě.Nijak mi nedelaloprbblemna tnejak prudky či drzi .A stejne bych nedokazal byt kamarad skusil bychse ho zabyt kazdou chvili a to by opravdu el.