Temné uličky Tokya

Bylo tezke to vydrzet kdyz byl tak úžasný.Nemhlti moc dlouho drzet a tak kdyz sem ucitil ze uz on bude tak sem to drzel do doby kdy on uz vyvrcholil a ja s nim .A byla to štedra davka a i kdyz sem vyvrcholil podruhy tak to bylo hodne .Lehl sem si vedle nej a vydychaval to,,Uza..sny si" rekl sem ..vedel sem ze Seiji uz ma dost takhle dvkrat sudelat kdyz to bylo podruhe.

Sotva si ke mě lehl, byl jsem na něm nalepený a zavřel oči. "Ty...taky." zašeptal jsem spokojeně. Bxl jsem vyčerpaný ale šťastný. Byl jsem s ním tak šťastný. Pohlédl jsem na něj. Pořad jsem cítil jak ze mě vytéká jeho horké semeno.  "Jsem trochu unavený." zašeptal jsem a zavřel oči. Naprosto k němu natisklý jsem úplně usnul. Byl jsem vyčerpaný z téhle akce. Tak unavený jako teď jsem nikdy nebyl protože jsem nikdy tak krásné chvílr nezažil. Svoje ruce jsem mu tiskl na hruď a tiše oddechoval. Vlasy mi napadali do tváře.

Jakmile on usnul ja se vedel ze ja nemam dost..ale mel sem ..jaksi chut naneco co mi on nemohl dopřát..Trochu sem sod nej odtáhl snazit se ho nevzbudit aby nevedel co ..chci delat ..precejen by to asi neblo k tomu aby videl jk..si sam ulevuju jinou cestou..a taky ..kdyz sem neprisel nikdo kdyz s to delali ted tak sem neprijdnikdo ani ted tim sem si byl jistý..Prvni co sem udelal bylo ze sem si lehl na břicho a pak uz sem se zacal draždit n svim vstupu a rovnou dvema prsty do dírky.Zasténal sem a pak sem skousl polštár abto nebylo vidět.Bál sem se abi se Seiji nevzbudil takhle sem se drazdyl a pridal treti a čtvrty prst..bolelo to ale me se to líbilo.

V poklidu jsem si spal dál. Nevzbudilo mě to. Konec konců měl jsem hodně tvrdý spánek ale kdybych se probudil. Pravděpodobně bych zažil obrovský šok. A s největší pravděpodobností bych se okamžitě rozbrečel. Vzal bych si to tak, ue já pro něj nejsem dost dobfrý a on si musí ulevovat sám. No díky bohu jsem spal spokojeně dál. Ale bylo mi chladno. Chybělo mi to teplo vedle mě. Chyběl mi Drake.

Dzal sem 4 prsty ale vic ne..urcite vic ne to uz bolelo hodne kdyz sem to skousel a tak sem radeji jen 4praty.Po i po mke elo se udelat..potreti a dostal sem strasnou zizen..jelikoz mi ukazal kde je kuchyn...tak sem si zal kalhoty..bez trenek a jen tu vestu .Vylezl em z pokoja vydal se do pokoje.Cesta vedla kolem pokoje jeho bratra .

Já si dál spokojeně chrupkal i když jsem se furt vrtěl.

Hideki se vracel z knihovny zrovna se zíváním když zaslechl "ty" zvuky z mého pokoje a okamžitě mu to došlo, zamračil se. A pak sotva ucítil Drakeho pach, otevřel dveře pokoje, čapl ho za vestu a zatáhl k sobě, zamkl a zahleděl se na Drakeho. Jeho pokoj byl jedna malá knihovnička vedle druhé, velká postel s nebesy, obrovské okno a po zdech fotky, jeho mě a ještě nějakého kluka zhruba v mém věku. Velký psací stůl, počítač a klec s křečkem.  Chytil Drakeho za límec a zvedl ho do vzduchu, neměl brýle, měl je jen na čtení. "takže už jsi zneuctil mého malého brášku." Usmál se na něj jako blázen a vzápětí se zamračil. "Víš já bych tě asi normálně zabil ale to by mi Seiji nikdy neodpustil. Takže co kdybys mi o něm něco řekl? Něco o tom když byl malý? Nebo tak? Schválně kolik toho o něm víš." Pustil ho a dotáhl k malému čajovému stolku a udělal čaj.

Oevreli se dveře a ja bl zatažen do jeho pokoje..drzel me za limec a ja n nej koukal Uplne jakoby sme to co mi říká netýkalo,,Tobe muže být jedno co my děláme.On ti nepatří .Má svůj vlastní rozum a ty mu v ničem nemužeš bránit" rekl sem a pak me pustil a ja sem mu nemel co rtíct..nic sem o nem vlastne nevedel...,,,Nemám ti co 4íct" rekl em a neobtezoval sem si ani sedat.

"Možná o tom nevíš ale Seiji mi patří daleko víc než tobě ať už s tebou provádí co chce, ať už tě používá na to svoje čarování nebo cokoliv jiného. Je mi do toho všechno. Možná já nemám Satanovi plameny ale to na tom nic nemění." Řekl Hideki a oči mu planuly. "Ano nemáš co říct protože o Seijim nevíš ani ťuk.  Seiji je pro tebe jako cizí člověk, Seiji je někdo kdo by s tebou neměl mít nic společného." Řekl a napil se čaje. "Víš až tě uvidí naše matka, vyletíš odsud hned." Usmál se.

Poslouchal sem ho ale nezajimalo me co mi říká,,Vim zo nem moc nevim ..Ale vim ze nemu  city a on kemě a to ty neovlivníš.Je mi jedno co sstane almoje cit snezmění.Dřív možná ale teď diky Seijimu je to jine citim coty k nemu citim hluboke ...to ty neovlivniš at udelas cokoli a ted...mnech ...chci jit zpadky" rekl sem a uprel nnej zářící oči plnnenavisti k němu ..byl o dost větší a silnější ale ja měl kuráš.

"A můžeš mi vysvětlit proč bych tě měl pustit zpátky?!" Zaprskal vztekle Hideki a zamračil se na Drakeho. V tu chvíli zámek cvakl a dveře se otevřeli. Měl jsem na sobě čisté trenky a tričko. Zahleděl jsem se na ty dva. "Říkal jsem si že ten hluk jde odsud." Zašeptal jsem. Zavrtěl jsem ocasem a pověsil se na Drakeho ruku. "prosím Hideki nech ho." Zašeptal jsem a hleděl na něj unavenýma očima. Pozoroval mě celkem smutně a pak odvrátil pohled. "Fajn." Řekl zamračeně.  Odvedl jsem si Drakeho do kuchyně. "měl jsi žízeň viď? Pojď udělám čaj." Usmál jsem se na něj.

Uz sem chtel vijet ale to uz mezy dveřma stál Seiji a ja sem na nej koukal..docela vděčný.Odvedl si me pryč do kichyne ,,Jak..vis ze sem mel żízen? Ale ano dekuju ti" reklem a koukal nnej ...l jen v trenkach...Sundalem si vestu a dosel k nemu a dal sem mu ji prez ramena .Ale i mi vrtalo hlavou to ze semo nem opravdu nic nevedel...asi mel castecne jeho bratr pravdu. 

"Prostě jsi vstal a tak jsem si myslel že budeš mít žízeň. Nenašel jsem tě u sebe a chtěl jsem tě tam." zašeptal jsem zoufale. Dal mi přes rameno vestu a já cítil jak se mi rozbušilo srdce. Pousmál jsem se a vzal už hotový čaj a sedl si. "Drí co ti Hideki říkal? Něco ošklivého?" zašeptal jsem. "Nevšímej si ho. Hideki je takový od malička. Žárlí na každého kdo je se mnou třeba jen kamarád. Ale měl jsem jen jednoho kamaráda." zašeptal jsem.  Chytil jsem ho za ruku a jemně ho pohladil. "Miluju tě tak si ho prosím nevšímej."

Usmál sem se a sedl sem i k nemu,,Ne..nic cim byses mel zatezovat.." rekl sem a zapřemýšlel sem ...musel sem neco o nem zjistit ne ja chtel.O me uz vedel vsechno a ja o nem jen zjw polodemon exorcista  má strejdu Satana.Jo a otravnýho bráchu a tátu kterej by me nejradši zabil.,,tak me napadlo...rekni mi neco o tobě..pr..prosim" rekl sem a doufal ze se nebude dal vyptavat.

 Překvapeně jsem zamrkal a napil se čaje. "Hmm. Co bys chtěl vědět." zahleděl jsem se stranou. "Asi začnu u toho když jsem byl malý. Původně jsem měl bráchu. Dvojče ale umřel sotva se narodil. Strejda ho má u sebe v podsvětí. Je legrace se na něj kouknouf. Je úplně stejný jako já." zašeptal jsem.  "Taky jsem měl jednoho kamaráda. Hideki se ho zbavil a tak jsem už žádného neměl. A tak jsem si uvnitř sebe vytvořil další osobnost. Nevěděl jsem že Souji bude rád zabíjet. Ale měl jsem si s kým povídat. Ale pal jsem ho musel zapečetit." zašeptal jsem. "Ale řekni co bys rád věděl."

Poslouchal sem ho a urovnaval si to vsechno v hlavě ..takže měl mít dvojče ale zemřelo...Je stejný jako Seiji.Mel kamaráda ale jeho bratr sho zbavil vytvořil si Soujiho jeho druhou stránku která vraždí..paknho zapečetil v sobe...to sem si musel zapamatovat ale jeste sem chtel vedet víc,,Co bys mi rekl trebo sverm dětství..co máš rád co nemáš rád a co bys rád kdy zažil dokázal" rekl sem a cekal co odpoví.

"Něco o mém dětství? No... když jsem byl malý nechápal jsem že moje rasa je špatná, nevěděl jsem proč se ke mě lidi chovají tak hrozně. No a pak jsem si řekl že dokážu že i polodémoni mohou být hodní." Řekl jsem a usmál se na něj. "Takže jsem chtěl být exorcista, o pár let později se mě Hideki pokusil znásilnit, neustále opakoval jak moc mě miluje. Ale já to odmítal." Usmál jsme se znovu a hladil Drího po ruce. "Miluju kočky, moje oblíbené jídlo je Daifuku i když je to spíš dortík." Pokrčil jsem rameny. "Moje oblíbená barva modrá, nemám rád mleté maso. Na jakýkoliv způsob. Hodně rád bych světu dokázal že ne každý démon je špatný. Ale to jde těžko když mám v sobě vraždící monstrum."

Poslouchal sem vsechny jeho slova a vsechny sem si je pamatoval...musel sem ..mel zajímavé dětství i ostatní věci.Nebyl se typcoposlouchal ale ted...ja dokonce chtel poslouchat.,,Más zajiomavé veci obliby a tak" rekl sem a stiskl mu jem ruku,,Ty o me vís nejspíš všechno ale ..ldybys chtel cokoli ti řeknu " usmál sem se 

Poslouchal sem vsechny jeho slova a vsechny sem si je pamatoval...musel sem ..mel zajímavé dětství i ostatní věci.Nebyl se typcoposlouchal ale ted...ja dokonce chtel poslouchat.,,Más zajiomavé veci obliby a tak" rekl sem a stiskl mu jem ruku,,Ty o me vís nejspíš všechno ale ..ldybys chtel cokoli ti řeknu " usmál sem se 

"Zatím nic nutně vědět nepotřebuju ale až budu chtít. Tak si řeknu. Zeptám se a ty kdybys chtěl, ptej se dál." naklonil jsem se k němu a políbil ho na tvář. "Děkuju ti že se o mě zajímáš Drí." řekl jsem a vstal. "Kdyby něco, tak mi řekni. Miluju tě. Ale teď jdu do hajan." zašeptal jsem a vydal se k sobě do postele. Šel jsem chodbou a pak se zavřel v pokoji, zalezl si do postele a čekal spokojeně na Drakeho. Chtěl jsem ho zase u sebe a přitulit se k němu.

,,Dobře a muzes se ptat na cokoli co te napadne odpovím ti" rekl sem a to uz se ale zvedl ..a odešel do postele..ja sem dopil caj a vydal sem se za íím..Zachvili sem uz byl v pokoji azavíral sem dveře a lezl k memu do postele.Nechal sem ho k sobe p4itulit a polibil ho na čelo,,Dobrou noc Seiji" rekl sem a zah4íval ho svou náručí.z

Za chvíli už byl u mě a já tak mohl spokojeně usnout v jeho horkých rukách. A když jsem se ráno probudil, byl to Kaede kdo mě vzbudil. Mňoukal a škrábal mě na tváři. Do6adoval se mléka a smetany.  Otráveně jsem vstal, nalil mu smetanu s mlékem, sm8chal toa dal mu to. Kaede nadšeně chlemtal výslednou směs a já si blszl zpátky do peřin k Drakemu ale ten už asi moc dlouho stejně spát nebude a tak jsem ho jen tiše sledoval.

Usnul sem chvíli po nem .Spal sem klidně a nic me nevzbudilo .Rano sem se vzbudil až když byl Seiji už vzůru.Otevřel sem oči a podival se kolem .Usmál sem se ,,Dobré ráno " rekl sem a vtiskl mu krátkpolibek.Pak sem se protáhl a zívl si .Bylo zvláštní že i kdyz semed spal víc jak dost ale stejne sem vpadal jakobych nespal v3čnost

Usmál jsem se na něj. "Dobré ráno Drkae." Zašeptal jsem a přitiskl se k jeho zádům. Pohladil jsem ho po hrudníku kde jsem ruce nechal a položil si hlavu na jeho záda. "Je to příjemné probouzet se vedle někoho koho mám tak moc rád." Zašeptal jsem a usmál se na něj. "Miluji tě Drí." Řekl jsem po chvilce a hladil ho po zádech.

Objal mě a ja se nechal ..bylo topříjemné,, Je to příjemné...nespal sem dlouho ale ted se mi spí mnohem lépe..když si senou " reklem potichu.Hladil me po zádech a jaručel.Zada ..opravdu citlive m8to ale prave proto to bylo tak příjemné.Moc moc příjemne.

Chvíli jsem ho hladil na zádech než js3m přešel na hrudnik znovu a tam ruce pro tentokrát oorwbdu nechsl. Usmál jsem se na něj a otočil ho k sobě. "Jeem šťastný že na tebe takro působím." Zašeptal jsem láskyplně. Byl jsem oprwbdu rád že má jen mě. Že jdem to jedné co potřebuje mit u sebe.  Nic jineji přece nepotřeboval. Kdsbs ano, řekl by mi o tom, určíte by mi o tom rekl. "Opravdu te moc miluji." Zašeptal jsem.

Nakonec me otocil k sobe a uamal sem se,,Ja tebw taka mooc" rekl sem ,,A Seiji...? Je neco co ti chybí schází nebo s čím si nespokojený?? Chte bych t věd3t" zeptal em se....tu samou otazku vlastne mohl polozit on me alna tu bych odpovedet nemohl..co bch rekl...neco jako....Chybí mi když mám mít nekoho uvnit4 sebe ?? Nebo neco takového?? Ne ..to sem nemohl...to by ho asi zranilo a t sem nechtel.ale pokud szepta...nejak to zamluvím 

"Drí jsem tvůj, jsem to jediné co potřebuješ. Nic jiného nepotřebuješ. Já jsem nejdůležitěkší." zašeptal jsem. "Je to tak že ano?" chtěl jsem to oprqvdu nutně vědět. "Ale chtěl bych vědt co chybí tobě. Protože ty jsi pro mě mejdůležitější. Prosím pověz." zašeptal jsem.

Drake

Usmál sem se,,Si jen muj a ano jen tebe potrebuju Seiji" pakes me zeptwl co chybý mě...odmlčel sem se a podival se stranou nemohl sem mu to říct,,To je v pořádku..nic..ni nechybí nic nepotřebuju..mam tebw" rekl sem aledo očí sem se mu nepodíval .I tak bylo videt že nemluvim častečne pravdu

"Jsem šťastný Drí. Jsem ád že jsi mi to řekl." zašeptal jsem ale pak najednou říkal dost zvláštní věci a ještě koukal stranou. "Drí ty kecáš!" zašeptal jsem a zoufale mu stiskl ruku. "Nelži mi prosím. Miluju tě, nechci aby mi člověk kterého miluji lhal." sklopil jsem hlavu. "Potřebuju abys mi říkal pravdu tobě to chybí... chybí ti když je někdo v tobě viď? To já... Nemůžu." zvedl jsem se. "Možná tvůj bratr. Sám to říkal Drí. Je mi to...l8to." rozběhl jsem se pryč. Do knihovny. Do m8sta kde jsem se vždycky schovával a tam kam jsem docedl předtím i Drakeho.

Nez sem zasstačil cokoli říct už byl pryč.Povzdechl sem si.Moje schopnost lhát se asi taky stratila neboi sem nedokazal lhat jenom jemu.Zvedl sem se zzmiřil do knihovny.Vedel sem že tam bude.Slyšel brek a ke sm sl k tomu mistu a tam sem se opřel,,Proto s to nechtel říkat.Jo je pravda ze mi to chybí al ....s tebou sem štastný a toho se klidně vzdám.Muj bratr muže říkat cokoli ale ..ja mu nikdy nedám .Jen kdyby...to melo ohrozit tvůj život..protebe bych se znovu obětoval..obretoval bych protebe všechno co mám i svou duši co si zachránil tak moc te !iluju.A proto neřeš mě.Tuhle věc vím že nemůžeš a proto to potob3 nechci .Ja se toho..kvuli tobe zcela vzdám i kdyz to bude težke v tomhle budu frustrovaný .Ale t si pro me priorita" rekl sem vsechno co sem chtel afurt sem tam stál a nic nedelal .